Naposledy jsme se v našem seriálu věnovali dvojici žen, které spojily tři témata: lékárenství, psaní povídek a pohádek a zájem o lidový folklór - Amálii Kutinové a Marii Kubátové. Další, již devátý díl, věnuje PharmDr. Tomáš Arndt další zajímavé ženě, dceři významného pražského lékárníka.
Elsa Fantová, provdaná Bergmannová (nebo také Elsa Fanta, provdaná Bergmann) patří k významným osobnostem české farmacie, byť se jednalo o německy mluvící osobu. A to navzdory tomu, že po úspěšném ukončení studia v lékárně nepracovala.
Elsa Fantová symbolizovala ženskou emancipaci začátku 20. století, osud "menšiny v menšině". Tedy židovské, německy mluvící pospolitosti v česky mluvící Praze. S jejím životem a její rodinou bylo navíc spojeno několik osobností, bez nadsázky světového významu, jako Albert Einstein, Franz Kafka. Nakonec, s jejím synem byl spjat například také Woody Allen...
Otcem Elsy byl významný židovský pražský lékárník PhMr. Max Fanta (1858-1925). V roce 1884 se oženil s Bertou Sohrovou, dívkou z významné a zámožné, taktéž židovské, rodiny z Libochovic. Matka nevěsty, Emilie Sohrová, novomanželům v roce svatby koupila dům na Staroměstském náměstí čp. 551, včetně lékárny „U (bílého) jednorožce". Magistr Fanta lékárnu vlastnil od roku 1884 a jejím správcem se stal v roce 1886.
Vlevo: Pražský dům U Kamenného beránka s lékárnou U Bílého jednorožce s raně renesančním kamenným portálem u vstupu. Zde byl i proslulý literární a kulturní salon Berty Fantové. Na fasádě domu připomíná pamětní deska jednoho z návštěvníků salonu - Alberta Einsteina. Od začátku 90. let 20. století až do roku 2011 v přízemí sídlilo proslulé knihkupectví U Jednorožce, které bylo prvním a nejznámějším českým knihkupectvím specializovaným výhradně na sci-fi a fantasy literaturu.
Vpravo: Reklamní inzerát magistra Maxe Fanty (Kramerius)
Manželé Fantovi měli dceru Elsu (1886-1969) a syna Ottu (1890-1940). Po narození syna se Berta Fantová začala intenzivně věnovat uměleckým a duchovním zájmům a aktivně se zapojila do společenského života německy mluvící Prahy. V domě nad lékárnou docházelo k pravidelným setkáváním významných osobností z uměleckého, filozofického i vědeckého prostředí. Mezi nejznámější návštěvníky patřili Albert Einstein a spisovatel Franz Kafka.
Ve šlépějích svého otce
Elsa vystudovala dívčí Deutsche Mädchen-Lyzeum v Praze a složila požadovanou zkoušku z latiny. V říjnu 1903 nastoupila jako aspirantka v lékárně svého otce. Po tříleté praxi v lékárně svého otce složila 15. září 1906 tyrocinální zkoušku u Hlavního grémia lékárníků v Praze s dobrým prospěchem. Farmacii vystudovala na Filosofické fakultě německé Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze v letech 1906 až 1908. Promovala 11. července 1908. Do praxe však nenastoupila, protože se roku 1908 provdala za filozofa a sionistu Huga Bergmanna (1883-1975), jednoho z návštěvníků proslulého zmíněného matčina salonu, tzv. Fantakreisu (v překladu Fantova kroužku).
Rodinný přítel
Hugo Bergmanna pojilo s Bertou Fantovou dlouholeté pevné přátelství datující se od jejich studia u profesora Martyho na filozofické fakultě německé Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Hugo Bergmann, kterého Berta Fantová v dopisech oslovovala mateřskou zdrobnělinou jeho vlastního jména Hugele, byl pro ni ztělesněním zetě, kterého si vždy přála. Když byl na začátku první světové války jako důstojník c. a k. armády odvelen do Haliče, usilovně se snažila, aby ho dostala do bezpečí. Nakonec se jí ho podařilo dostat do vojenské nemocnice ve Vídni.
Mezi Prahou a Palestinou
Elsa, nyní již Bergmannová, se společensky angažovala. Příkladem byl Klub židovských paní a dívek (Klub jüdischer Frauen und Mädchen). Spolek existoval v letech 1913-1919 a fungoval jako alternativa ke staršímu Židovskému ženskému spolku (Jüdischer Frauenverein). První předsedkyní spolku se stala Elsa Fanta - Bergmann. Klub židovských žen a dívek se orientoval sionisticky a usiloval o obnovu židovské kultury poté, co se ve světle rostoucího antisemitismu ukazovala asimilace jako pochybná strategie. Spolek čítající kolem čtyřiceti členek navštěvovala manželka Maxe Broda Elsa i sestry Franze Kafky Ottla a Valerie, v jejímž bytě se spolek z počátku scházel.
Manželé Bergmannovi sdíleli sionistické přesvědčení a plánovali po válce odjezd do britské mandátní Palestiny. Berta Fantová se chtěla připojit, ale roku 1918 náhle zemřela. Elsa a Hugo odjeli bez ní. Roku 1923 se Elsa vrátila do Prahy, aby přesvědčila Franze Kafku k odjezdu do Palestiny, kde by se mohl zotavit. Její manžel, nebyl tak jednoznačně pro, obával se, aby spisovatel nenakazil tuberkulózou jejich syna Martina. Kafka o nabídce uvažoval, ale kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu cestu neuskutečnil a roku 1924 zemřel. Po jeho smrti napsal Elsa Bergmannová báseň na jeho památku, „Erinnerung für F. K". Nejednalo se o ojedinělý počin, protože vydala i čtyři sbírky básní: Aus Peregrinas Garten (1922), Wechselnder Klang (1932), Farbige Klänge.12 Sonette (1935) a Die Garbe (1935).
V Palestině se Hugo Bergmann stal zakladatelem a prvním ředitelem Židovské národní a univerzitní knihovny v Jeruzalémě a později prvním rektorem Hebrejské univerzity (1935-1938). Manželé se však ve 30. letech rozešli a rozvedli. Elsa Bergmanová nadále žila v Jeruzalémě. Často cestovala do kibucu Deganya Alef na severu země. Zde se setkávala s velkou židovskou spisovatelkou a sionistkou Irmou Singerovou. V roce 1947 uvažovala o psaní biografie - nicméně z ní zůstala z ní pouze část, která se věnuje vzpomínkám na její rodinu a životu v Praze do první světové války. Elsa zemřela ve velké bídě v roce 1969 v Jeruzalémě, kde zemřel v roce 1975 i její bývalý manžel. Hugo Bergmann po její smrti napsal za ni nekrolog. Její pozůstalost (včetně rukopisu vzpomínek na rodinu) se nachází v majetku Institutu Leo Baecka v New Yorku.
Osudy potomků
Manželé Bergmannovi měli tři děti - syny Martina a Uriela a dceru Evu.
Syn Martin (1913-2014) se usadil v New Yorku, kde působil jako psychoanalytik a autor literatury faktu. Stal se mezinárodně uznávaným psychoanalytikem a působil jako profesor na New York University. Do povědomí milovníků filmu vstoupil svojí epizodní rolí v temné komedii Woody Allena „Crimes and Misdemeanors" (1989). Zde představuje slavného filozofa Carla Leviho, o kterém točí Allenova postava, Cliff Stern, dokument.
Dcera Eva (1915-2003), provdaná Shortová, po dokončení střední školy v Jeruzalémě, odešla do Londýna, kde nejprve navštěvovala uměleckou školu a pak během druhé světové války vystudovala medicínu. Po smrti jejího manžela, Rolanda H. D. Shorta v roce 1953, odešla do USA, kde pracovala jako psychiatrička v Neuro-Psychiatric Institute v New Jersey.
Syn Uriel (1922-1998), narozený v Jeruzalémě, si později změnil jméno na David Uriel Core. V roce 1951 se oženil s Ofrou Dushmannovou, která pracovala pro OSN.
PharmDr. Tomáš Arndt
DVĚ GENERACE LÉKÁRNIC I SPISOVATELEK
LÉKÁRNÍK, KTERÝ SE TOULAL PO HVĚZDÁCH
Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.
Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)