PhMr. Max Fanta patřil k nejvýznamnějším židovským lékárníkům v českých zemích. Narodil se roku 1858 v Libochovicích a farmacii vystudoval v letech 1882-1884 na německé části pražské c. a k. Karlo-Ferdinandovy univerzity. Ve stejném roce, kdy dokončil studium, se oženil s Bertou Sohrovou, dívkou z významné a zámožné židovské rodiny z jeho rodných Libochovic. Její otec byl rychtářem místní židovské obce. Matka nevěsty, Emilie Sohrová, novomanželům v roce svatby zakoupila dům „U Kamenného zvonu" na Staroměstském náměstí čp. 551, včetně lékárny „U (bílého) jednorožce".
Místo vědce lékárníkem
Lékárna na tomto náměstí existovala již od 12. či 13. století. Prvním doloženým lékárníkem byl roku 1429 jistý Kuneš. Po řadě změn majitelů připadla v druhé polovině 19. století právě Maxu Fantovi. Lékárnu vlastnil od roku 1884 a jejím správcem se stal v roce 1886. Původně měl jiné ambice - po získání titulu magistra farmacie se chtěl habilitovat v oboru krystalografie na Německé vysoké škole technické v Praze. Jeho tchyně však upřednostňovala pro dceru muže s jistým příjmem před vědeckou kariérou, a tak se Max Fanta svých akademických plánů vzdal. V lékárenství se mu však mimořádně dařilo a postupně se stal jedním z nejvýznamnějších pražských lékárníků.
Obrázek: I. Detail hodin z lékárny U bílého jednorožce; II. Fotografie Maxe Fanty z knihy George Gimpla „Weil der Boden selbst hier brennt..."s podtitulem Aus dem Prager Salon der Berta Fanta (1865-1918), která vyšla v nakladatelství Vitalis (2001); III. Obálka knihy
Interiér lékárny „U bílého jednorožce" byl velmi působivý - zařízen v biedermeierovském stylu a vybaven mahagonovým nábytkem. O sortimentu si lze udělat představu z dobových inzerátů, které zachycují především komerční a drogistické zboží. Fanta inzeroval například Flothův „jedu prostý" konfekt na hubení krys a myší, žaludeční kapky sv. Jakuba („destilované z 22 nejlepších orientálních léčivých rostlin"), aromatickou železitou tinkturu lékárníka Julia Athenstadta z Brém či prostředek „Marsín" pro úpravu knírů a plnovousů.
Max Fanta byl aktivním členem pražského grémia lékárníků a zastával v něm různé funkce. Roku 1896 přispěl 500 zlatými do garančního fondu II. mezinárodní lékárnické výstavy v Drážďanech.
....................
Zajímavostí je, že Fanta vynalezl lehkou a odolnou třenku, která nahradila do té doby používané třenky skleněné a kovové. Je známá zejména v německy mluvících zemích pod názvem „Fantaschale" a dodnes se vyrábí z melaminové pryskyřice.
....................
Po Fantově smrti v roce 1925 lékárnu spravovali jeho dědicové. Do nájmu ji získal PhMr. Josef Freund (1873-1944), rovněž židovský lékárník. Nejprve ji provozoval společně s PhMr. Jindřichem Kronbauerem, později sám. Lékárnu vedl až do počátku druhé světové války; od roku 1940 již Židé nesměli v lékárnách pracovat. Pod jeho vedením zde pracovalo několik židovských farmaceutů: jeho dcera Alžběta Freundová (1911-?), PhMr. Erich Weiss (1913-1942) a PhMr. Melanie Allinová (1907-1942). Roku 1939 prodali dědicové lékárnu firmě Lučební Kolín, a.s. Noví majitelé vydali při této příležitosti brožuru, která je cenným pramenem díky popisu původního interiéru.
Lékárna jako centrum společenského dění
Manželé Fantovi měli dvě děti: dceru Elsu (1886-1969) a syna Ottu (1890-1940). Po narození syna se Berta Fantová začala intenzivně věnovat uměleckým a duchovním zájmům a aktivně se zapojila do společenského života německy mluvící Prahy. V domě nad lékárnou zřídila podle dobových zvyklostí salón, který se stal centrem setkávání významných osobností z uměleckého, filozofického i vědeckého prostředí. Mezi nejznámější návštěvníky patřil Albert Einstein, který salón navštěvoval během svého působení na univerzitě v letech 1911-1912, a spisovatel Franz Kafka, pozvaný svým přítelem Maxem Brodem. Podle svědectví Otty Fanty byl Kafka spíše mlčenlivý a do diskusí se příliš nezapojoval.
Berta Fantová navštěvovala se svou matkou a sestrou Idou filozofické přednášky na německé části Karlo-Ferdinandovy univerzity. Po přednáškách Franze Brentana a Rudolfa Steinera se podílela na založení německého odboru České teosofické společnosti v Praze. Teosofie, esoterické hnutí usilující o poznání „božské moudrosti", a Steinerova antroposofie výrazně formovaly její duchovní zájmy. Berta Fantová byla mimořádně aktivní a všestranná osobnost, zatímco její manžel se soustředil především na vedení lékárny.
Obrázek: Inzeráty lékárníka Maxe Fanty. Zdroj: Národní digitální knihovna Kramerius
Potomky vůně lékárny nezlákala
Syn Otto vystudoval filozofii na německé části Karlo-Ferdinandovy univerzity. Spřátelil se se spisovatelem Franzem Werfelem, zajímal se o matematiku a fascinovala ho Einsteinova teorie relativity. S Einsteinem, kterého znal ze salónu své matky, spolupracoval na scénáři k filmu „Die Grundlagen der Einsteinschen Relativitätstheorie" (1922). Film, který Einstein schválil, se stal prvním vědeckým filmem s animovanými sekvencemi.
Dcera Elsa vystudovala v letech 1906-1908 farmacii na německé univerzitě v Praze a stala se první ženou, která v českých zemích tento obor dokončila. Do praxe však nenastoupila, protože se roku 1908 provdala za filozofa a sionistu Huga Bergmanna (1883-1975), jednoho z návštěvníků matčina salónu. Manželé sdíleli sionistické přesvědčení a plánovali po válce odjezd do britské mandátní Palestiny. Berta Fantová se chtěla připojit, ale roku 1918 náhle zemřela. Elsa a Hugo odjeli bez ní. Roku 1923 se Elsa vrátila do Prahy, aby přesvědčila Franze Kafku k odjezdu do Palestiny, kde by se mohl zotavit. Kafka o tom uvažoval, ale kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu cestu neuskutečnil a roku 1924 zemřel. V Palestině se Hugo Bergmann stal zakladatelem a prvním ředitelem Židovské národní a univerzitní knihovny v Jeruzalémě a později prvním rektorem Hebrejské univerzity (1935-1938). Manželé se však ve 30. letech rozešli a rozvedli. Elsa Bergmannová žila na sklonku života v chudobě a zemřela roku 1969 v Jeruzalémě. Její bývalý manžel zemřel o šest let později.
PharmDr. Tomáš Arndt
Příště: prof. Emil Starkenstein - otec evropské farmakologie
EMIL ŠEDIVÝ, ZAKLADATEL ČESKÉ FARMACEUTICKÉ HISTORIOGRAFIE
ADAM ZALUŽANSKÝ ZE ZALUŽAN, AUTOR ŘÁDU APATEKÁŘSKÉHO
ANGELO Z FLORENCIE, DVORNÍ LÉKÁRNÍK KARLA IV.
Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.
Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)