Jméno PhMr. Benjamina Fragnera jsme zmínili už několikrát v článcích publikovaných na Magazínu Healthcomm (Slavné farmaceutické firmy, Slavné české léky - Pražská hojivá mast apod.). V tomto článku bych se ale rád zaměřil přímo na osobu pana lékárníka PhMr. Benjamina Fragnera (1824-1886), zkratka jehož jména - BF - figurovala v názvu firmy BF Fragner až do jejího znárodnění v roce 1945. Celým jménem Benjamin František Fragner, byl (zopakujme) zakladatelem úspěšného rodu Fragnerů, rodiny zřizovatelů průmyslové farmaceutické výroby v zemích Koruny české a pozdějším Československu.
Mládí a studia
Narodil se v Plzni v roce 1824 soukenickému mistru Benjaminu Filipu Fragnerovi (1801-1833) a Kateřině Šrámkové (1804-1832). Měl ještě sestru Antonii Kateřinu (1826) a Moniku (1828), ale u nich chybějí informace o jejich dalším osudu Již ve věku 9 let se stal úplným sirotkem. Matka zemřela v roce 1832 na souchotě (tuberkulózu) a jeho otec se o rok později zastřelil (podle dochovaných svědectví) kvůli velkému dluhu, co měl v kartách. Prohrál dva tzv. právovárečné domy! (právovárečný dům je středověký pojem pro dům s právem pivních várek, které bylo nepřenosné a majitel měl také právo šenku, tedy výčepu piva.) Podle tehdejších nákupních cen stály oba domy dohromady 10800 zlatých, což byla obrovská cena na tuto dobu...
Nezletilých sirotků se ujali jejich dědeček z matčiny strany, mlynář Petr Šrámek (zemřel 1850) a strýc, kněz Filip Fragner (1803-1879), který byl farářem v kostele sv. Máří ve Vimperku. Ten odkázal Benjaminu Fragnerovi všechen svůj majetek v poslední vůli. Určité dědictví dostal také podle pamětníků od dědečka Petra.
Na přání rodiny se po studiu obecné a nižší školy učil Benjamin Fragner soukeníkem jako jeho otec. Podle jiných zdrojů ho dali vyučit řezníkem (ale nemohl to dokončit, nesnášel pohled na krev). Tak jako tak, záhy se však přihlásil na německé premonstrátské gymnázium. Po absolutoriu nastoupil jako tiron (též tiro, lékárenský tovaryš) do lékárny ve Vimperku (zřejmě kvůli blízkosti strýce, faráře, Filipa), tironské studium zakončil roku 1844 v Plzni. Pak se ale, jak by se dalo očekávat, nedal hned na studium farmacie, ale na cestách na zkušenou po různých lékárnách tehdejšího Rakouského císařství (jako lékárenský pomocník, tzv. sustentant). Absolvováním praxe načerpal řadu poznatků a zkušeností, které by v jedné lékárně nikdy nemohl získat. Od roku 1847 působil v Neumarktu u Salcburku (tehdy Solnohrad), posléze v Českých Budějovicích a Linci. Roku 1851 nastoupil ke studiu farmacie na Filozofické fakultě pražské c. a k. Karlo-Ferdinandovy univerzity. Je zajímavé, že v té době zároveň pracoval v lékárně U Černého orla u tehdejšího majitele Dr. Purmanna v domě č. 205 na Malostranském náměstí. Studium zakončil roku 1852 a získal titul PhMr. Po několik let pak působil v Písku, kde pracoval v lékárně u lékárníka Stotzkého.
Písek
Písek se mu stal osudným jak pro jeho profesní, tak pro osobní život. V Písku se seznámil s dcerou bohatého a městského radního Jakuba Antonína Otty (1799-1882), slečnou Cecilií Barborou Ottovou (nar. 22. 11. 1835). Ottovi patřili mezi přední patricijské rodiny v Písku. Za Benjamina Fragnera se přimluvil jeho zaměstnavatel, magistr Josef Stotzky, který byl stejně jako nevěstin otec, městským radním. Pan Otto poznal, že nápadník jeho dcery je solidní, ambiciózní mladý muž s perspektivními plány. Svatba se uskutečnila 24. 7. 1858. Jedním ze dvou svědků byl také PhMr. Stotzky.
Lékárna U Černého orla
Po svatbě se novomanželé odstěhovali do Prahy na Malou Stranu, do domu č.p. 205. Ten stál na rohu Nerudovy (tenkráte Ostruhové) a Zámecké ulice (dnes hospoda U kocoura). Ve stejném domě byla také starobylá lékárna U Černého orla, kde dříve mladý Benjamin Fragner za studií praktikoval. Lékárna byla založena v roce 1488. Po přestěhování si mohli novomanželé ještě na stěně lékárny přečíst diplom císařovny Marie Terezie, která 29.10. 1763 udělila tehdejšímu majiteli, Matyáši Sallabovi, titul "K.K. Hofapotheker", tedy královského dvorního lékárníka. Lékárnu v roce 1858 stále vlastnil syn PhMr. Antonína Purmanna, Jan. Jeho otec ji koupil v roce 1809 od vdovy po předchozím majiteli, paní Prošové, společně s domem č.p. 205 (s veškerým příslušenstvím vnitřním i obchodním) za 40 000 zlatých. Lékárník Antonín Purmann výrazně zbohatl na prodeji léčiv v době napoleonských válek (měl na to 6 let). Půlka lékárny a domu patřila jemu a půlka jeho manželce. V roce 1841 v závěti odkázal svou polovinu synovi PhMr. Janu Purmannovi, který žil po jeho smrti v domě i se svou matkou. Oba Purmannové mohli používat titul dvorního lékárníka. V roce 1857 požádal o uvolnění radikované lékárny (vázaná na dům, kde byla) na právo reálné (lékárna již nebyla vázána na dům). V souvislosti s tím byla celá lékárna oceněna na 18 500 zlatých a přesně za tu sumu ji ve stejném roce koupil magistr Fragner se svou ženou Cecílií. Věno jim poskytl nevěstin otec, radní Otto, jako věno pro nevěstu k svatbě (a už s úmyslem ho použít k tomuto podnikatelskému účelu). K této transakci došlo ještě před svatbou. Teprve nyní mohl magistr Fragner začít naplňovat vizi lékárny, která by nebyla pouze standardní lékárnou té doby, ale vyráběla by i své vlastní léky na základě originálních receptů ve větším množství jako tzv. domácí speciality. Tehdy ještě neexistovaly léky továrně vyráběné v dnešním slova smyslu. Ty se objevily až přibližně v poslední čtvrtině 19. století jako tzv. tovární speciality.
Průkopnictví Benjamina Fragnera
Ovšem magistr Fragner se nespokojil jen s větším objemem výroby svých léčiv, které měly charakter galenik, ale snažil se stále více svou lékárenskou činnost zdokonalovat. Zavedl ji nejen jako první v Praze a Zemích Koruny české, ale pravděpodobně v celém tehdejším Rakouském císařství. Vycházel úspěšně z toho, že hromadná příprava je výhodná nejen pro jeho lékárnu, ale také pro lékaře a pacienty, kteří již nemusí čekat na výrobu svého léku, ale dostanou ho okamžitě. Prodával své léky i ostatním lékárnám v promyšlené adjustaci, tedy v balení, které daný lék propagovalo, a činilo atraktivním pro lékaře, pacient i zákazníka. Na obalu se mohli dočíst o složení léku a seznámit se účinky. Byla zde také uvedena adresa a jméno výrobce. Co nám dnes přijde samozřejmé, to byla tehdy převratná novinka. Své odběratele důsledně motivoval také vysokou provizí a rychlostí dodávek.
Benjamin Fragner také své výrobky neustále propagoval - a to jak své vlastní speciality, ale i koupené od jiných firem, jak se o tom můžeme dočíst v mnoha novinách a kalendářích tehdejší doby, samozřejmě včetně Časopisu českých lékárníků. A šlo nejen o humánní, ale také o veterinární přípravky. Ve výrobním sortimentu lékárny byla řada velmi úspěšných přípravků, tzv. specialit, např. léčivá Pražská domácí mast exportovaná do mnoha evropských zemí i do USA, expektorans - sirup proti kašli Sibrumin, Dr. Rosy balsám pro žaludek a řada dalších.
V mládí se zde rovněž zaučoval a nabyl chemických znalostí Fragnerův nejstarší syn a pozdější dědic lékárny Karel Fragner.
Společenská činnost a ocenění
Vedle systematické laboratorní práce a výzkumu v oblasti získávání léčebných látek a extraktů z přírodnin se Benjamin Fragner zapojoval také do českého společenského života v Praze. Stal se rovněž členem, a posléze členem výboru, Červeného kříže, zdravotnické organizace založené roku 1863. Dostalo se mu také ocenění z míst nejvyšších. V době prusko-rakouské války v roce 1866 se magistr Fragner podílel na organizaci pomoci raněným, které podpořil i svým finančním darem. Za tuto činnost mu byl v roce 1867 císařem Františkem Josefem I. propůjčen Zlatý záslužný kříž s korunou za „všeobecné humanitární zásluhy" (řád byl založen roku 1850). Podporoval rovněž "Ženský výrobní spolek český", založený především z iniciativy Karoliny Světlé, Elišky Krásnohorské a Emílie Bártové. Z gesce spolku byla pro ženy, rovněž nemajetné a vdovy, provozována řemeslná a obchodní škola. Jeho podpis ale také můžeme najít na zakládací listině Národního divadla.
Rodina
Z manželství Benjamina Fragnera a jeho ženy Cecilie, se narodily celkem tři děti: Barbora (1859-1944), Marie (1864-1887) a "následník" Karel (1861-1926). Podle některých náznaků lze usoudit, že dcera Marie byla naneštěstí mentálně postižená. Podle úmrtního listu zemřela ale na tuberkulózu. PhMr. Benjamin Fragner zemřel ve svém domě č.p. 205 na Malostranském náměstí 19. září 1886 ve věku 63 let. Jako příčina úmrtí bylo uvedeno onemocnění ledvin. Jeho žena Cecilie ho přežila o úctyhodných 30 let a do posledních dnů svého života byla důležitou součástí malostranské rodiny svého syna Karla. Zemřela 13.června 1910 (jako příčina úmrtí uvedena srdeční vada).
Sortiment lékárny
Na závěr si můžeme něco říct o obchodním sortimentu lékárny U Černého orla. Představu si můžeme udělat z inzerátu uveřejněném v "občanský kalendář na obyčejný rok 1879" - Českoslovanská koleda (tedy za života Benjamina Fragnera). Na úvod je zmíněno: "Proti každému zastaralému kašli, proti prsním bolestem, dlouholetému chrapotu, chorobám v krku, zašlemování plic (nadměrné zahlenění dýchacích cest, kdy dochází k nadměrné tvorbě a hromadění hustého hlenu neboli šlemu v průduškách a plicích), rýmě, ozhřívce (vysoce nakažlivé a nebezpečné bakteriální onemocnění, které postihuje především lichokopytníky - koně, osly, muly, ale je přenosné i na člověka), křečím a kašli kýchavému s dobrým prospěchem užívati lze následujících prostředků" (zachovávám dobové znění): Dra. Camaré-a syrub a pokroutky z plžů, Šťáva z mechatin pro chorobné na prsou a na plicích, Celtličky z mechatin, osvědčené proti chorobám prsním, Thé Davidovo, Fiakrový prášek, Dra. Mikana byliny prsní, Prof. Pagliana syrub na čistění krve, Prof. Pithy aromatická pomáda pro vzrůst vlasů, Prof. Pithy aromatická esence pro dobrý vzrůst vlasů (1 láhev), Dra. John Williama zubní a ústní balsám, Zubní kapky od dra. J. Williama, které okamžitě utiší bolení, Zubní thé, výborný prostředek proti bolení zubů, Šumivé haemorrhoidální prášky, Masť proti zlaté žíle, Dra. Vleminga zlepšený prostředek k čištění pleti od svrabu, Balsám na oznobeninu, jistý lék proti oznobeninám a omrzlým údům, Forstlova esence na kuří ok, Dra. Bastlera kapky proti choleře, výtečný prostředek proti nemoci této a proti tyfosní a bahní zimnici, Thé proti choleře, velmi dobrý ostražující lék, Cholerová hořč, Perský prášek proti hmyzu, výtečný k zapuzení štěnic, vší, švábů atd., Vodička pro štěnice, Tinktura proti molům, Romershausenova oční lihovina k zachování, ostření a získání zraků, Pravé staré Málaga po 90 kr.
O několika z nich si můžeme říct něco blíže:
K lékové formě „pokroutek" (Rotulae): V lékárenské terminologii starých apatyk byly rotulae (česky pokroutky nebo také rotulky) cukrové pastilky, které se vyráběly mícháním léčivého prášku nebo extraktu s cukernou hmotou a sušením do tvaru pevných kuliček či placek ke cucání.
K lékové formě "cetliček": V dobových inzerátech se léky objevovaly buď jako tekuté šťávy a sirupy v lahvích, nebo v sušších formách balených do papírových skládaček neboli celtlíčků. Toto označení, odvozené z německého Zettel (lístek či cedulka), odkazovalo na precizní papírenskou práci, rukou psané etikety a praktické papírové obálky či kapsle na prášky. Názorným příkladem byly také zmíněné „Celtlíčky z mechatin", které se jako osvědčený lék proti prsním chorobám prodávaly v papírových přihrádkách a skládačkách uložených v úhledných škatulkách.
1. veterinární přípravek: lék určený pro koně, konkrétně pro koně fiakristů (drožkářů). Fiakerpulver, lidový název pro lék proti zácpě, který byl oblíbený po celá desetiletí a ve skutečnosti se nazýval (pojmenován po lékaři Chr. G. Kurellovi, který zemřel v roce 1799) „Kurellův prášek".
nebo 2. humánní přípravek: mandlový olej, zmiňován jako slavný „Fiakerpulver" (prášek pro kočí/fiakristy), byl tehdy považován za čistič hlasu. Sladká voda byla tehdy velmi doporučovaná při jakémkoliv druhu nachlazení.
Závěrem
PhMr. Benjamin Fragner se zapsal do českých dějin jako neohrožený průkopník průmyslové farmacie, jehož inovativní vize a podnikatelský talent posunuly tradiční lékárenství na úroveň moderního oboru. Odvážným zavedením hromadné výroby vlastních specialit, kvalitní adjustace a efektivní distribuce vytvořil základ pro silnou rodinnou tradici, která pod označením BF Fragner utvářela podobu československého lékárenství až do roku 1945. Jeho odkaz však zdaleka přesahuje hranice laboratoří a úspěšného byznysu - byl to člověk hluboce oddaný veřejné službě, vlastenectví a neúnavné humanitární pomoci, což z něj činí jednu z nejvýznamnějších a nejrespektovanějších osobností české lékárenské i společenské historie.
PharmDr. Tomáš Arndt
Obrazové přílohy jsou z Národní digitální knihovny Kramerius.
DVĚ GENERACE LÉKÁRNIC I SPISOVATELEK
Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.
Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)