Online informace pro lékárny
ZA OČKOVÁNÍM DO LÉKÁRNY?
Průzkum postojů české veřejnosti k očkování proti chřipce realizovala v srpnu letošního roku společnost MEDIAN s.r.o. exkluzivně pro Českou lékárnickou komoru (ČLnK) na panelu adMeter, což je reprezentativní panel na obecnou populaci ČR 15-79 let. Celkem bylo internetově (online metodou sběru dotazníkových dat CAWI) dotázáno 1477 respondentů ve věku od 18 let.
V čem vidí respondenti nejčastější bariéry k očkování, odkud pramení nedůvěra, která je důvodem nízké proočkovanosti a byli by ochotní se očkovat jinde, než v ordinacích praktických lékařů? A očkovali by klienty sami lékárníci?
Sezóna chřipky a respiračních onemocnění se blíží, je proto nejlepší čas na očkování, které představuje spolehlivý a bezpečný způsob ochrany. Zároveň by mělo být očkování pro pacienty snadno dostupné. Nejvhodnější je doba před začátkem chřipkové sezóny. Chřipkové epidemie postihují Českou republiku v chladných měsících roku, nejčastěji mezi prosincem a březnem. Nové vakcíny pro danou sezónu se na trhu obvykle objevují v září. Ideálním termínem pro očkování je proto říjen až prosinec. Cílem je zachovat optimální účinnost vakcíny proti chřipce po celou dobu trvání chřipkové epidemie. Očkovat lze i na začátku chřipkové epidemie, je však nutné vzít v úvahu, že ochrana nastoupí až za cca 14 dní.1
Jednou z bariér je podle respondentů srpnového průzkumu i nutnost objednat se k lékaři na konkrétní termín. 44 % respondentů by i proto uvítalo rozšíření očkovacích míst. Jako logické se proto nabízí očkování proti chřipce v lékárnách, kde by se proškoleným lékárníkem nechalo očkovat 54 % dotázaných. Ti potvrzují i známý fakt, že lékárna je tím nejdostupnějším zdravotnickým zařízením, jako dostupnější ordinace praktického lékaře ji vidí dvě třetiny Čechů.
Průzkum odhalil to, že česká veřejnost je očkování v lékárnách nakloněna, polovina respondentů by možnost očkování lékárníky uvítala.
„Toto dokazuje, že lékárníci by mohli přispět ke zvýšení velmi nízké celkové proočkovanosti Čechů proti chřipce, která je momentálně jen 5 až 7 %, tedy hluboko pod evropským průměrem", komentuje výsledky Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., prezident ČLnK.
Překážku v očkování vidí Češi hlavně v nedostupnosti
42 % dotázaných, kteří se již v minulosti očkovat nechali, uvedlo, že v očkování proti chřipce existují bariéry. To dokládá, že se jedná o reálné překážky vycházející ze zkušeností, nikoli o předsudky neočkovaných. Za zmínku stojí i to, že část neočkovaných se nenechala očkovat právě kvůli těmto překážkám. Pro 58 % respondentů je hlavní z nich nedostatečná informovanost o očkování a jeho nedostupnost. Omezenou úhradu od pojišťovny jmenují častěji mladší ročníky a neočkovaní. Nutnost objednání a návštěvy lékaře jmenovaly dvě pětiny dotázaných a krátká ordinační doba praktických lékařů nejvíce trápí respondenty se věku 18 - 30 let. Častěji vidí bariéry ženy a lidé z rizikových skupin.
„Podmínkou očkování v českých lékárnách by bylo proškolení lékárníků, zajištění vhodného zázemí a také organizační změny v lékárnách. Očkování by se týkalo zdravých osob ve věku 18-65 let. Právě jim, by lékárny mohly pomoci řešit problém obtížné dostupnosti očkování v ordinacích lékařů, který respondenti uváděli jako překážku," říká viceprezident ČLnK PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D.
Je lékárna dostupnější než ordinace praktického lékaře?
Rozšíření míst, kde je vakcinace možná, by uvítali zejména lidé, kteří se v minulosti proti chřipce již očkovat nechali, a to 60 % z nich. Lékárna se pak nabízí jako logická možnost, je dostupnější než ordinace lékaře pro dvě třetiny lidí.
Více než třetina by souhlasila s lékárníkem, který by vakcínu aplikoval.
Častěji muži, mladší respondenti (do 30 let) a vzdělanější.
Očkovat chce asi polovina lékárníků
Zájem o očkování mezi samotnými lékárníky je výrazný, podle interního průzkumu ČLnK by mělo zájem očkovat více než 44 % z nich, ještě více (49, 3 %) by poté mělo zájem o absolvování vzdělávacího programu očkování pro lékárníky. Jedna třetina lékáren má již dnes podle průzkumu na očkování v otvírací době lékárny vhodný prostor.
Zdroj: Tisková zpráva ČLnK
Reference:
1. http://www.szu.cz/tema/prevence/ockovani-proti-sezonni-chripce-otazky-a-odpovedi
NOVELY ZÁKONA MÍŘÍ K PODPISU
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.
DOPORUČUJEME
