
Tyto úžasné léky byly objeveny před sto lety a zachránily miliony životů. Teď se bohužel trend obrací, jejich nesprávné užívání nebo nadužívání zvyšuje odolnost bakterií vůči jejich účinkům.
V roce 2019 zemřelo na světě více než 1,2 milionu lidí v důsledku antibiotické rezistence, a jsou to třeba i pacienti po infarktech, po úrazech nebo po poměrně banálních infekcích nebo při léčení různých onemocnění.
Kanonem na vrabce ne
MUDr. Jan Strojil, Ph.D., lékař a klinický farmakolog FN Olomouc k tomu říká: „Antibiotika mají různé mechanismy působení, a tedy odlišná spektra účinnosti - a pochopitelně i některé nežádoucí účinky. Lékaři mohou při předepisování volit z více možností, ale rozhodně neplatí, že nejlepší antibiotikum je to, které účinkuje na co nejvíc bakterií a užívá se, mnohdy z pohodlnosti, jen tři dny."
Situace v naší republice v tomto ohledu naprosto není ideální:
„I u nás se setkáváme s bakteriemi, které jsou už natolik odolné, že léčba infekcí, které vyvolávají, je velmi obtížná a někdy i nemožná," dodává MUDr. Milan Trojánek, Ph.D., přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny FN Motol.
...................................................................................
Narůstající rezistence mikrobů vůči antibiotikům je celosvětovou hrozbou. Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi Evropy jsou obrovské, a to jak z hlediska rezistence, tak i správné preskripce, která se na rezistenci zásadním způsobem podílí. Lékaři v severských zemích mohou být pro ostatní vzorem, naopak v jižních zemích je spotřeba širokospektrých antibiotik nadměrná. ČR stojí uprostřed na pomyslném rozcestí, nakročeno však má špatným směrem. Doporučené postupy racionální farmakoterapie antibiotik jsou ve všech evropských zemí podobné. V severských zemích mají lékaři ale výraznou výhodu, kterou je poskytování zpětné vazby předepisujícím lékařům ve formě rozborů preskripce antibiotik.
Zdroj: Kancelář zdravotního pojištění, z.s.: Katalog sady ukazatelů kvality a výkonnosti zdravotních služeb hrazených ze zdravotního pojištění 5. vydání, 01/2022
...................................................................................
Starý dobrý penicilin
K rozvoji antibiotické rezistence obvykle přispívá používání širokospektrálních antibiotik; v případech běžných infekcí, k nimž patří třeba „obyčejná" angína, je vhodné použít antibiotikum s co nejužším spektrem účinku.
Respirační nemoci ATB nevyléčí
Část naší pacientské veřejnosti, prý asi 37 procent, si stále ještě myslí, že antibiotika vyléčí všechno, rychle a dobře. Bohužel pravda je i to, že praktičtí lékaři - lékaři primární péče, kteří antibiotika předepisují nejčastěji, mají na své nemocné málo času. A ono vysvětlovat stále dokola, že nachlazení je virová, ne bakteriální infekce a na ně antibiotika neúčinkují, je únavné a mnohdy i zbytečné, protože někteří nemocní tomu stále nechtějí rozumět. Centrální informace o tom, co a kdy který lékař tomu kterému pacientovi napsal, stále není, a tak jsou lékaři i lékárníci odkázáni na jen na otázky, a často i neúplné nebo nepřesné odpovědi.
„Při diagnostice vycházím především z klinického vyšetření pacienta, z jeho celkového zdravotního stavu a ze znalosti jeho chronických onemocnění a přihlížím i k současné epidemiologické situaci. K dispozici mám i poin-of-care metody (CRP a další), ale důležité je celkové posouzení stavu a komunikace s pacientem," říká o svých zkušenostech praktická lékařka MUDr. Ludmila Bezdíčková (na snímku při svém vystoupení v rámci tiskové konference).
Nová antibiotika?
Citovaná „stará dobrá" fungují při správné preskripci a používání pro většinu pacientů dobře - pro klasické nemoci. Pro vzácná onemocnění, a tedy pro omezený počet pacientů, a to si přiznejme, je vyvíjení nových léků včetně antibiotik velmi drahé, a proto pro firmy nezajímavé.
Prevence i zkrácení léčby
Mnoha infekčním nemocem zabrání očkování, prevence je lepší než „hašení požáru". Navíc odborníci tvrdí, že některé bakteriální infekce, například jednodušší záněty průdušek nebo určité střevní infekce, není nutné léčit antibiotiky.
„Ta by měla být jakýmsi skalpelem, kterým s rozmyslem a potom cíleně řešíme problémy, které jinak nelze vyřešit," dodává MUDr. Strojil.
Mnoho studií dnes dokládá, že u běžnějších infekcí, například u močových nebo některých respiračních, je možné léčení antibiotiky zkrátit.
„Důležité je i výrazně omezit užívání méně vhodných antibiotik, například třídenních, které mají řadu negativních vlastností a zároveň značně indukují rezistenci. Cílem je zvýšit poměr užívání méně rizikových a ekologičtějších antibiotik, například obyčejného penicilinu anebo antibiotik penicilinové řady," doplňuje MUDr. Trojánek.
Nepodceňujme základní antibiotika
Toto musím napsat: mám potichu puštěné rozhlasové zprávy, kde oznamují, že v lékárnách je právě teď výpadek základních antibiotik a praktický lékař MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů, mluví v této souvislosti o léčení angíny právě těmito antibiotiky...
Na závěr ještě jedno varování: V naší republice umírá kvůli antibiotické rezistenci víc osob než na dopravní nehody. A pokud člověk dopravní nehodu šťastně přežije, lékaři ho dobře ošetří, ale je rezistentní na antibiotika, skončí svůj život třeba na ventilátoru. Tak to bohužel je.
Mgr. Jana Ulíková
K problematice by vás mohlo dále zajímat:
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.