
Malátnost, poruchy srdečního rytmu, nebo dokonce smrt - to všechno může způsobit zvýšená koncentrace oxidu uhličitého v krvi - tzv. hyperkapnie. Trpí jí především lidé s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). Pacientům dokáže ulevit speciální přístroj, který jim může prodloužit život o řadu měsíců až let. Lidé o jeho existenci ale mnohdy neví.
„Hyperkapnie je zrádná, protože nemá specifické příznaky. Někteří lidé mohou mít spojivky podlité krví a trpí nadměrnou únavou, případně usínáním ve dne, nebo naopak neklidem. Postihuje více obézní pacienty. Tyto příznaky ale nemusí být u všech vyjádřeny a pacient nemusí příznaky nadbytku oxidu uhličitého v krvi vůbec zpozorovat. Vliv na jeho organismus má však zásadní," vysvětluje prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP.
Pacientům v těžkém a velmi těžkém stadiu CHOPN hrozí hyperkapnie proto, že u nich kvůli omezené funkci dýchání nedochází ke správné výměně plynů. Mají tudíž v krvi více oxidu uhličitého a chybí jim naopak kyslík. Nejvíce se hyperkapnie projevuje především v noci během spánku.
......................................
Hyperkapnie je definována jako nárůst parciálního tlaku CO2 v krvi v důsledku jeho nedostatečného vylučování dýchací soustavou.
Mírný nárůst vede ke stimulaci dechového centra ve snaze zbavit organismus přebytečného CO2 zvýšením ventilace.
Další nárůst pCO2 způsobí naopak útlum dechových center, v hraničních případech až smrt.
......................................
„Aktuálně může hrozit až 20 tisícům lidí. Vyšetření obsahu plynů v krvi nebývá standardní procedurou, a u řady pacientů tak hyperkapnii lékař vůbec nemusí odhalit," upozorňuje doc. Milan Sova, Ph.D., přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy ve Fakultní nemocnici v Brně.
Léčba hyperkapnie přitom může pacientům s CHOPN významně zlepšit kvalitu života. Snižuje riziko zhoršení CHOPN a také počet hospitalizací. „Odborné studie také potvrzují, že lidé s CHOPN, kteří se s hyperkapnií léčí, žijí déle, a to v řádu několika měsíců až let," říká MUDr. Ondřej Zela, MBA, primář Plicního oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku.
Hyperkapnii plicní lékaři léčí pomocí neinvazivní plicní ventilace, kterou mají pacienti u sebe doma. Přístroj s dýchací maskou využijí především v době spánku, kdy jim pomůže zajistit výměnu plynů a snížit obsah oxidu uhličitého v krvi. Používat jej ale mohou i ve dne. Léčbu hradí pacientům zdravotní pojišťovna, ale musí ji vždy doporučit pneumolog, který zhodnotí, zdali bude pro pacienta prospěšná.
„Přístroj je skutečně neinvazivní, takže se lidé nemusí bát, že jim do krku povedou trubičky. Přestože máme přístroj k dispozici již několik let, tak se stále příliš často nevyužívá, což je škoda. V současnosti jej má k dispozici přibližně 10 % pacientů s hyperkapnií, pomohl by ale více lidem," popisuje doc. Sova.
Pacienti s CHOPN v těžkém a velmi těžkém stadiu, kterých je přibližně 50 tisíc, by se proto podle něj měli u svého pneumologa informovat o vyšetření krve na hyperkapnii. V případě, že by přemírou oxidu uhličitého v krvi skutečně trpěli, je pak na místě debata o léčbě pomocí neinvazivní plicní ventilace. S CHOPN se v Česku léčí přibližně 250 000 lidí, ale dalších zhruba 450 000 o něm zatím neví a neléčí se.
.......................................
Vyšetření krevních plynů a acidobazické rovnováhy patří mezi základní metody při poruchách ventilace a respirace u CHOPN, astma nebo u srdečních vad. Doporučuje se ale také při poruchách vnitřního prostředí (u onemocnění ledvin a jater, některých otrav, při intenzivní infuzní léčbě, u poruch vnitřního prostředí vyvolaných léky) aj.
Zjišťuje se:
Současně se zpravidla měří i saturace hemoglobinu kyslíkem a koncentrace hemoglobinu. Podle typu dostupného analyzátoru je možné v tomtéž vzorku stanovit také koncentraci glukózy, laktátu, sodíku, draslíku, chloridů, ionizovaného vápníku (Ca2+).
.......................................
Zdroje: MaVe PR, camelot.lf2.cuni.cz, Wikiskripta.eu
Věděli jste, že ...
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.