
Únik před úmorným vedrem nám v létě pomáhá zajistit klimatizace (často puštěná na maximum) nebo chladná voda v bazénu. Kromě úlevy však přinášejí negativní dopady na naše sliznice, oči nebo pleť, které vysušují.
Klimatizovat s rozumem
Aby klimatizace plnila svoji funkci a neškodila našemu zdraví, stačí nastavit a udržovat šestistupňový teplotní rozdíl mezi venkovní teplotou a teplotou v klimatizovaném prostředí. Je třeba si zároveň ohlídat, aby nebyl proud studeného vzduchu nasměrován přímo na nás. Klimatizace by zároveň neměla být v činnosti déle než 4 hodiny denně. Doporučené umístění klimatizační jednotky je na chodbě, odkud se ochlazený vzduch může rovnoměrně šířit. Pokud trávíme více času v autě, vypnutím klimatizace 15 minut před ukončením jízdy předejdeme teplotnímu šoku a ulevíme kloubům, které rovněž velkými teplotními výkyvy trpí.
Jedním z nejčastějších zdravotních problémů, které bývají s klimatizací spojovány, je také letní rýma, k jejímuž vzniku mohou přispět větší teplotní výkyvy mezi venkovním a klimatizovaným prostředím.
„Tento jev totiž může snižovat imunitu, a viry tak mají lepší příležitost napadnout vysušenou nosní sliznici. Pomoci může léčba volně prodejnými nosními kapkami nebo spreji, které pomáhají nosní sliznici zvlhčovat a zmírňovat její otok. Doporučuje se také podpora přirozených funkcí imunity, a to prostřednictvím zdravé a vyvážené stravy, zejména s dostatkem vitaminu C, pravidelným pohybem a obecně dodržováním zdravého životního stylu," radí PharmDr. Ivana Lánová, odborná konzultantka lékáren BENU, a dodává: „Syndrom suchých očí často vzniká vlivem proudění suchého vzduchu v místnosti, což přispívá k nedostatku slz, a obvykle se projevuje nepříjemnými pocity, pálením, zarudnutím, pocitem písku v očích a jejich únavou. Pro mírnění těchto obtíží bývají obvykle používány běžně dostupné oční kapky, tzv. umělé slzy. Podrážděné oči se při pobytu venku také doporučuje chránit slunečními brýlemi s dostatečným EPF (Eye protection factor), což je mezinárodně uznávaný faktor, jehož číslo určuje, kolikrát je oko lépe chráněno proti slunečnímu záření, než by bylo bez slunečních brýlí."
Hydratace na prvním místě
Negativní vliv má také kromě klimatizace třeba i chlorovaná voda v bazénech a také zvýšené pocení. Pokud chceme zabránit vysušování a předčasnému stárnutí pleti, měli bychom se snažit jí v horkých letních měsících vrátit vláhu. Kromě dostatečného pitného režimu jsou to hydratační masky, dermální spreje s termální vodou nebo strava bohatá na potraviny s vysokým obsahem vody. Vhodné je zejména ovoce a zelenina, jako jsou jahody, pomeranče, melouny, okurky, rajčata či saláty, nebo mléčné výrobky.
„Suchý vzduch může také způsobit problémy spojené s vysušováním pokožky nebo vlasů. Nejen v horkých letních dnech lze k hydrataci a osvěžení použít dermální vodu ve spreji, kterou je možné použít i k fixaci make-upu. Dermální voda je vhodná nejen na obličej, ale i na celé tělo. Na trhu jsou k dostání i termální vody, některé v kombinaci s kyselinou hyaluronovou," doplňuje PharmDr. Ivana Lánová.
Použitím opalovacího krému péče o pleť v létě nekončí. Pokud se chceme vyhnout prohlubování vrásek, vysušování nebo vzniku pigmentových skvrn, měli bychom věnovat zvýšenou pozornost hydrataci. V létě má pokožka jiné potřeby než v mrazivé zimě. Stejně jako se během roku mění naše oblečení nebo složení jídelníčku, měli bychom přizpůsobit počasí i výběr kosmetických produktů. Z krémů je vhodné volit ty s obsahem hydratačních složek, jako je kyselina hyaluronová, glycerin nebo aloe vera. Intenzivní účinky mají rovněž bylinné oleje a koupele.
„Pro regeneraci a udržení dobrého stavu kůže se zaměříme na bylinné přípravky, které jí dodají potřebné látky. Patří sem byliny jako je pýr, lopuch či houbička penízovka," doporučuje bylinkářka Jarmila Podhorná.
Pijte, ale hlídejte si, co pijete
Ruku v ruce s péčí o pokožku z vnějšku by měla jít i opatření vnitřní. Tělo potřebuje především dostatek tekutin. Organismus se v horkém počasí snaží ochladit pomocí pocení, čímž ztrácí hodně vody. To pak po určité době může způsobovat bolesti hlavy, závratě, křeče v končetinách a nevolnost. Tělo potřebuje vodu ke správné funkci orgánů, a pokud jí nemá dostatek, projeví se to na zdraví.
V létě je proto obzvlášť důležité si hlídat dostatečný pitný režim. Kdo se nechce spokojit s čistou vodou, může si ji ochutit nakrájeným ovocem, bylinkami nebo sirupy. Dospělý by měl vypít alespoň osm sklenic vody denně. U dětí to záleží na věku, uvádí se, že pětileté dítě by mělo vypít minimálně litr a desetileté dítě nejméně litr a půl denně. Rodiče by měli hlídat, jestli mají jejich potomci přísun nápojů po celý den, protože zejména mladší děti na to mohou snadno zapomínat.
Podpořit správné hospodaření s vodou v těle je možné i s pomocí bylinných přípravků.
„Pro správnou funkci ledvin a vylučovací soustavy jsou důležité bylinné přípravky jako trubkovec, lichořeřišnice a vřes. Správnou funkci cév v kůži pak mohou podpořit bylinky jako je pelargonie růžová, kaštan jírovec nebo jinan," radí naturopatka Jarmila Podhorná.
Zdroje:
Tisková zpráva BENU: „KLIMATIZACE A ZDRAVÍ. JAK SI UŽÍT LETNÍ KOMFORT S CO NEJMENŠÍMI RIZIKY?", Digital First Marketing Group s.r.o.
http://www.nadeje-byliny.eu
Klimatizace a její vliv na naše zdraví - Ordinace.cz
Náhlé změny teplot mohou způsobit rychlý pokles tělesné teploty, což zatěžuje srdce a krevní oběh? Tento stres může zvýšit riziko srdečního infarktu a mrtvice.
Klimatizace v autě není prospěšná jen v létě, ale i v zimě? Pomáhá odvlhčovat vzduch a zabraňovat zamlžování skel.
Počátky klimatizace sahají dlouho před rozvoj elektřiny, do dob starověkého Egypta? Lidé jako prostředek ochlazování používali mokrý rákos.
Klimatizace může být zdrojem černé plísně, která se usadí ve vlhkých částech místnosti? Když se spory černé plísně dostanou do plic, mohou způsobit i infekční pneumonii.
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.