Kůže je vlastně největší lidský orgán, který představuje asi 16 % naší váhy a zabírá plochu až 2 m² Tvoří ochrannou bariéru našeho těla vůči mechanickému poškození, pomáhá regulovat tělesnou teplotu a udržuje optimální hydrataci organismu. Není to tak ale hned od narození - kůže novorozence je tenčí, dosahuje asi 40 až 60 % tloušťky kůže dospělého člověka. Je také méně ochlupená a má slabší epidermo-dermální spojení, čímž se zvyšuje zranitelnost, vnímavost k zevním iritanciím a náchylnost k infekcím.¹ Dítě zkrátka není malý dospělý.

....................

Četné výzkumy v průběhu let zjistily, že kůže kojenců se liší od kůže dospělých v několika ohledech, včetně struktury, složení a funkce. Stratum corneum je asi o 20-30 % tenčí u dětí (ve věku 3-24 měsíců) ve srovnání s dospělými. Korneocyty jsou u dětí ve srovnání s dospělými menší. 

U kojenců (ve věku 3-12 měsíců) a u malých dětí (ve věku 3-49 měsíců) je vyšší transepidermální ztráta vody.²

................................

Pokožka nemá u malých dětí několik prvních let života plně vyzrálou obranyschopnost, je velmi citlivá, snadno se podráždí, a proto si zaslouží zvýšenou pozornost a speciální péči. Celková plocha kůže v poměru k váze je u novorozenců 5x větší než u dospělých a u nedonošených dětí je dokonce 7x větší! Plocha, kterou je tělo dítěte v kontaktu s vnějším prostředím, je tudíž násobně větší než u dospělého. Zároveň s faktem, že je pokožka novorozenců tenčí, nedokáže zajistit tělu plnou ochranu.¹ Je tedy vyšší pravděpodobnost, že bude citlivější a zranitelnější vůči alergenům a toxickým látkám z vnějšího prostředí. To potvrzují i pediatři, kteří evidují nárůst dětí s atopickou dermatitidou. Takových dětí je až jedna pětina.³ Atopické dermatitidě často předchází již v prvých týdnech života seboroická dermatitida.⁴

Režimová opatření pediatrů spočívají v úpravě jídelníčku a v eliminaci iritujících faktorů, například i nevhodně zvolené kosmetické nebo prací prostředky mohou odstartovat vleklé potíže či alergie. 

„Až polovinu dětí v období, kdy nosí plenky, postihne epizoda plenkové dermatitidy. Dalším častým důvodem návštěvy ordinace jsou projevy seboroické dermatitidy u kojenců nebo pak atopický ekzém u starších dětí.

Zkušenost s ekzémem má přibližně 20 % dětské populace a každým rokem jich přibývá," potvrzuje pediatrička, MUDr. Lenka Chudomelová.

Praní dětského prádla v českých domácnostech

Z dat výzkumné a analytické společnosti Zymetria⁵ víme, že dvě třetiny českých domácností používají prací prostředky určené pro děti zejména v raném kojeneckém věku. S tím, jak děti rostou, je ale rychle používat přestávají. Polovina z nich skončí s dětskými pracími prostředky do jednoho roku věku a většina pak kolem 2 let dítěte. Jedním z důvodů je praktičnost - chtějí prát prádlo celé rodiny dohromady.

Rodiče ve většině případů neznají důvod, proč by měli dané prostředky používat delší dobu.⁵ Pokožka dětí přitom dozrává přibližně až do věku 6 let.²

„Po tuto dobu bychom proto měli věnovat dětské kůži specifickou péči a vyhýbat se potenciálnímu podráždění, které mohou způsobit právě látky v běžných kosmetických a pracích prostředcích. Vybírány by měly být přípravky hypoalergenní a dermatologicky testované. Tak si můžeme být jisti, že jsou vhodné pro malé děti, případně atopiky," vysvětluje dále dětská lékařka.

Specifickou skupinou jsou předčasně narozené děti

Přicházejí na svět nezralé, jejich kůže je tenká až průsvitná a velmi citlivá. Správná a citlivá péče je tedy ještě významnější než u donošených novorozenců. Své o tom ví i Lucie Žáčková, předsedkyně a výkonná ředitelka neziskové organizace Nedoklubko. Denně se setkává s nedonošenými miminky. Sama porodila svoji dceru 15 týdnů před termínem.

„V Nedoklubku rodiče přímo i nepřímo podporujeme prostřednictvím našich materiálů, edukativních textů, podcastů a videí. Předáváme jim relevantní informace a podporujeme osvětu v celé škále témat. Důraz klademe i na správnou péči o pokožku nedonošených dětí, která je velmi zranitelná a jde o jeden z velmi důležitých faktorů v jejich dalším vývoji. Osvětě na toto téma se věnujeme také v kurzech vývojové péče," přibližuje Lucie.

Šátek s vůní maminky

Fyzický kontakt rodiče s miminkem na neonatologickém oddělení je nenahraditelný. Rodiče s dětmi na neonatologii však nejsou nepřetržitě.

„Když si jdou maminky domů odpočinout, zdravotníci jim doporučují, aby zanechaly dětem v inkubátorech šátek, který předtím nosily v podprsence," popisuje Lucie Žáčková jednu z metod, které zpříjemňují dětem pobyt v nepřirozeném nemocničním prostředí.

Pro předčasně narozené dítě je čichovým vjemem, který je mu dobře známý a spojuje ho s mámou, kolostrum. Právě toho je využíváno v případě mušelínového šátku, který maminka nosí v podprsence a následně je vložen k miminku do inkubátoru. Známá vůně maminky dítě uklidňuje.

Vítaná pomoc Na dotek od mámy

Značka Lovela, která se specializuje na výrobu hypoalergenních pracích prostředků s unikátním složením, díky kterému je prádlo po vyprání bezpečné i pro nejmenší miminka od prvního dne jejich života, se rozhodla podpořit Nedoklubko a rodiny s předčasně narozenými dětmi ve společném projektu Na dotek od mámy.

Lovela daruje 4 000 ks mušelínových šátků koordinátorkám Nedoklubka, které je předají maminkám na neonatologických odděleních.

Produkty Lovela Baby byly speciálně vyvinuty s ohledem na citlivou dětskou pokožku. Jsou hypoalergenní, dermatologicky testované a jejich složení je bezpečné jak pro pokožku novorozenců, tak pro lidi trpící alergiemi a atopickou dermatitidou. Na stránkách najdou maminky i návod: Jak vyprat první prádlo pro novorozence.

Co na kůži, to na duši?

Na rozvoji kožních obtíží se podílí nejen genetika, ale především poškození kožní bariéry alergeny, mikroby, dráždivými látkami nebo i znečištěným prostředím, například kouřením v domácnosti, nebo nevhodnými kosmetickými a hygienickými prostředky. Přetrvávající onemocnění může silně ovlivnit psychosociální vývoj dítěte. Atopický ekzém zasahuje do životů dětí již od samého počátku. Sebepojetí dětí do tří let je utvářeno prostřednictvím vazby k rodičům. Efekt, který atopický ekzém na sebepojetí má, je ten, že rodiče, jimž se narodí dítě s atopickým ekzémem, se potýkají častěji s pocity smutku, beznaděje, viny, frustrace a vyčerpání než rodiče se zdravým dítětem. Výzkumy naznačují, že depresivní nálada rodiče může souviset s negativním sebepojetím malých dětí.⁶  

„Naše zkušenosti ovšem ukazují, že jednoduché změny v rutinách péče o děti, včetně správné životosprávy, hygieny a volby vhodných kosmetických a pracích prostředků, mohou významně omezit výskyt kožních problémů," uzavírá MUDr. Lenka Chudomelová.

Zdroj: Tisková konference „Dětská pokožka potřebuje speciální péči. Jak předcházet obtížím?", Havas PR Prague (28. 2. 2023)

Reference:
1.KOPULETÁ, J., PINKOVÁ, B., BUČKOVÁ, H. Kožní změny u novorozenců. Pediatrie pro praxi. Dostupné z: https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2021/01/06.pdf 
2. STAMATAS, G. N., ROUX, P.-F. Skin maturation from birth to 10 years of age: Structure, function, composition and microbiome. Experimental Dermatology. Dostupné z: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/exd.14843 
3. LANGAN, Sinéad Máire and collective. Trends in eczema prevalence in children and adolescents: A Global Asthma Network Phase I Study. Clinical and Experimental Allergy. Dostupné z: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/cea.14276
4. ČAPKOVÁ, Štěpánka. Nejčastější kožní choroby v dětském věku a jejich léčba. Dermatologie pro praxi. Dostupné z: https://www.solen.cz/pdfs/der/2009/03/03.pdf
5. Zymetria Report pro Reckitt: Understanding baby laundry category: An U&A study on the Czech market, říjen 2023.
6. JANSOVÁ, Barbora. Dopady atopického ekzému na sebepojetí adolescentů. Olomouc, 2020. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, Katedra psychologie. Dostupné z: https://theses.cz/id/3pqxw3/37146199