Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



BYLINY NA ZKLIDNĚNÍ A SPÁNEK II.



PharmDr. Jan Martin, Ph.D.

V úvodním dílu jsme se zabývali nespavostí spíše z obecného hlediska a zmínili jsme i jeden z nejjednodušších způsobů, jak si s ní poradit - úpravu večerních návyků. Dnes si představíme velmi účinnou bylinku, která nám s nespavostí může pomoci. Kozlík lékařský samozřejmě patří mezi nejznámější léčivé rostliny, ale přesto se s jeho užíváním pojí několik chyb a omylů, které snižují jeho působení a kterých bychom se měli vyvarovat. 

Kozlík je původní v Evropě a Asii a jako léčivka na nespavost se používá již od starověku. Sbírá se oddenek s kořeny a výběžky a po očištění se usuší. Během sušení vzniká typický pach připomínající myšinu, který je zpočátku slabý a nevýrazný, avšak dlouhodobým skladováním zesiluje. Při skladování ve vlhku jeho síla naroste prakticky k nesnesení. Silný zápach je tak jasným ukazatelem nekvalitní suroviny.

Obsahové látky kozlíku lékařského se vyznačují sedativními a relaxačními účinky, které s vyšší dávkou přecházejí až k účinku hypnotickému. Jde hlavně o valepotriáty a některé složky kozlíkové silice (např. kyselina valerenová, borneol, valerianol). Kozlík se používá při stavech neklidu a úzkosti, při zvýšeném psychickém stresu a při poruchách spánku  - zejména při obtížích s večerním usínáním. 

Kozlík je původní v Evropě a Asii a jako léčivka na nespavost se používá již od starověku. Pozitivní účinek při terapii nespavosti byl ověřen i v mnoha klinických testech.  

Ukázalo se, že pravidelné večerní užívání kozlíku po dobu několika dní následně zlepšuje hlavně navození spánku, čili rychlost usínání. Zlepšeno je i hodnocení kvality spánku samotnými pacienty, i když objektivní hlediska, jako je průměrná délka spánku, délka REM fáze nebo četnost probuzení během noci, bylo zaznamenáno jen u menšiny provedených výzkumů.

Mechanismus účinku je zřejmě přes inhibici GABA transaminázy, čímž se zvyšuje koncentrace neurotransmiteru GABA v synaptických štěrbinách v mozku. Některé obsahové látky zároveň interagují s GABAA-ergním systémem a mechanizmus je tak velmi podobný benzodiazepinům.

Kromě toho mají valepotriáty a kyselina valerenová spasmolytické účinky - jsou schopny relaxovat hladké svalstvo vnitřních orgánů a uvolňovat křeče. Toho se využívá při břišních kolikách neznámého původu. 

A jaké jsou časté chyby při užívání kozlíku?

Pacienti často očekávají, že kozlík zabírá ihned po první nebo druhé dávce, což je omyl. Ve většině případů se efekt dostavuje po 4 až 7 dnech pravidelného užívání.

Druhým problémem je dávkování. V doplňcích stravy je legislativou omezena maximální dávka na 1 g kozlíkového kořene za den. To je ale dávka, která sice zklidňuje a relaxuje, nicméně pro navození spánku jsou obvykle potřeba dávky kolem 2 až 3 g, někdy i více. Za hranici bezpečné dávky je pak považováno 12 g rostlinné drogy. V případech nespavosti je tedy lépe přistoupit k podávání samostatné rostlinné drogy nebo hledat v kategorii léčivých přípravků.

Předávkování u dospělých bylo pozorováno až u dávek okolo 20 g. Projevuje se bolestmi hlavy, ospalostí, rozmazaným viděním, třesem či nevolností. Naopak chybí vedlejší účinek, který je častý u jiných hypnotik, a to malátnost po probuzení a „kocovinový" efekt. U kozlíku je pouze teoretická možnost vzniku abstinenčních symptomů - byly zaznamenány u jediného pacienta, který užíval vysoké dávky extraktu (až 2 g extraktu odpovídající 8 g kořene) 5x denně po dobu několika let.

Kozlík je sice považován za bezpečný, nicméně pro užívání dětmi do 12 let není dostatek dat, a tak ho nelze doporučit. Přesto na trhu s doplňky stravy narazíme i na kozlíkové přípravky, které udávají dávkování pro děti od 3 let.

Pacienti by neměli kombinovat kozlík s benzodiazepinovými léčivy nebo s alkoholem a nedoporučuje se užívat kozlík v těhotenství a při kojení.

Přečtěte si první díl seriálu:

KDYŽ SPÁNEK NEPŘICHÁZÍ

Zpět

NOVELY ZÁKONA MÍŘÍ K PODPISU

Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ

Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.

DOPORUČUJEME

TOPlist