S novými objevy v medicíně se nacházejí nové souvislosti mezi některými typy onemocnění. Víme, že hypertenze je významným rizikovým faktorem pro vznik kardiovaskulárních onemocnění a cévních mozkových příhod. Odborníci nedávno objevili i souvislost se vznikem demence.
Na výroční konferenci České společnosti pro hypertenzi se mluvilo o tom, že dlouholetá expozice i vyššímu normálnímu tlaku vede ke změnám na mozku, k úbytku jeho kognitivních funkcí.
........................
Arteriální hypertenze je charakterizována opakovaným zvýšením krevního tlaku nad 140/90 mm Hg. Už tyto hodnoty jsou spojeny s vyšším rizikem kardiovaskulárních příhod. Hypertenze často souvisí s úmrtím na cévní mozkovou příhodu, je rizikem pro ischemickou srdeční chorobu, pro srdeční selhání i jiné vaskulární choroby.
(Podle studie INTERSTROKE z roku 2010 je arteriální hypertenze /tlak nad 160/90 mm H/ nejsilnějším rizikovým faktorem pro vznik cévní mozkové příhody.)
........................
Demence je důsledkem degenerativních změn v mozkové tkáni. Obvykle postihuje osoby nad 60 let. Klasickým příznakem je postupná ztráta duševních schopností - kognitivních funkcí jako je paměť, schopnost porozumění, orientace, řeči a emočních a sociální dovedností.
(Demence postihuje přibližně 17 procent seniorů ve věku 75 až 85 let, nad toto číslo se nemoc týká až třetiny osob. Možnosti léčení jsou v současné době velmi omezené.)
........................
„Arteriální hypertenze zvyšuje riziko cévních mozkových příhod, ale má i negativní účinky na mozek; urychluje jeho degenerativní procesy a rozvoj demence," tvrdí prof. MUDr. Renata Cífková, CSc., z Centra kardiovaskulární prevence 1.LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze, „násobí nejen demenci vaskulárního typu, ale i Alzheimerovu nemoc."
Ve světě i u nás
V naší republice umírá každý rok více než 50 tisíc nemocných s kardiovaskulárními chorobami, z tohoto počtu asi 7500 osob na cévní mozkovou příhodu. Nejčastějšími příčinami úmrtí jsou tato onemocnění i v celé Evropě. U nás od osmdesátých let mortalita spojená s těmito nemocemi klesá, ale rok 2020 - v souvislosti s epidemií covid-19 - tento stav zhoršil. Bylo to nejen důsledkem tohoto onemocnění, ale i tím, že řada nemocných z obavy před nákazou zanedbala preventivní prohlídky.
Riziko hypertenze
Studie CARDIA sledovala 2680 osob ve věku 18 až 30 let, a to od roku 1985. U těch z nich, kteří trpěli hypertenzí od mládí, se objevila některá poškození, například kalcifikace koronárních tepen, hypertrofie levé komory, mikroalbuminurie a diastolická dysfunkce. A také poměrně časné poškození mozkové tkáně; už v 50 letech se u nich objevilo zhoršení kognitivních funkcí. Hypertenze ve středním věku zvyšuje riziko poškození bílé i šedé hmoty - riziko vzniku demence je vyšší až o 60 procent. Studie z roku 2021 (Shang et al.) popsala strukturální změny šedé mozkové hmoty u více než 400 jinak zdravých osob ve věku 19 až 40 let, a pomocí magnetické rezonance prokázala, a to už od hodnot 120/mm Hg, postižení zejména frontálních a parietálních laloků a dalších částí mozku.
„Pokud je hypertenze správně léčena, prognóza pacientů je výrazně lepší," říká dr. Cífková. Odborníci tvrdí, že podle nových dat je tedy ideální snížení tlaku pod 120 mm Hg.
Léčení
Důležitá je včasná medikace antihypertenzními kombinacemi. Odborníci zdůrazňují inhibitory RAAS, které mají dobrý vliv na snížení rizika rozvoje kognitivní dysfunkce. Do kombinace se přidává obvykle i blokátor kalciových kanálů. Klinická doporučení Evropské společnosti pro hypertenzi (ESH 2023) akcentuje časné zahájení farmakoterapie. Obvyklé rady, týkající se změny životního stylu, mohou pomoci pacientům s krevním tlakem pod 150/95 mm Hg a bez známek orgánového postižení nebo kardiovaskulárního onemocnění. Ale i tyto pacienty je třeba sledovat a v případě potřeby nasadit odpovídající léčbu.
Cílové hodnoty by se u mladších nemocných, tj. do 64 let, měly dostat pod 130/80, u starších do 79 let pod 140/80 mm Hg i nižší. A to zejména u pacientů, kteří prodělali ischemickou cévní mozkovou příhodu. Velmi důležitá je samozřejmě včasná kontrola vysokého tlaku u osob s genetickou predispozicí.
Mgr. Jana Ulíková
(podle Medical Tribune č. 1 z 16.1. 2024)
Nenechte si ujít letošní 3D kongres s problematikou prevence kardiovaskulárních chorob, který na květen a červen připravuje pro lékárníky a farmaceutické asistenty Healthcomm Professional. V rámci akreditované akce vystoupí například PharmDr. Veronika Kunešová, Ph.D., prof. MUDr. Eliška Sovová, Ph.D., MBA, PharmDr. Jan Martin, Ph.D. nebo PharmDr. Bc. Hana Kotolová, Ph.D.
Sledujte proto https://www.healthcomm.cz/, kde budou postupně doplňovány informace o programu.
PŘÍRODNÍ LÁTKY PŘI PREVENCI A LÉČBĚ CÉVNÍCH ONEMOCNĚNÍ I.: RUTIN
KARDIOLOGIE A NEUROLOGIE SPOLUPRACUJÍ
Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.
Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)