V současné době roste zájem neurologů o dlouhodobé monitorování srdečního rytmu jejich pacientů. Především těch, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu.
Cévní mozková příhoda (CMP), lidově často mrtvice, je způsobena buď nedokrevností mozku při uzávěru některé z mozkových tepen (tzv. ischemická CMP) nebo krvácením do mozku (tzv. hemoragická CMP). První typ postižení je častější a tvoří až 90 procent všech případů.
Trochu opakování: nemoc se obvykle objeví náhle a nečekaně, často neobvyklou a velmi silnou bolestí hlavy bez zjevné příčiny. Častými příznaky jsou slabost nebo pokles ruky či nohy na jedné polovině těla, poklesnutí ústního koutku, potíže s mluvením nebo porozuměním řeči. Může dojít i k poruše zraku i ke ztrátě rovnováhy a koordinace.
Fibrilace je nejčastějším důvodem
Nejčastější důvodem vzniku CMP je fibrilace síní. Jde o nejfrekventovanější typ srdeční arytmie a její výskyt stále roste. Při fibrilaci síní dochází k poruše elektrických vzruchů v obou srdečních síních. To vede ke ztrátě čerpacích schopností síní a zpomalenému toku krve, který má za následek snadnější vznik krevních sraženin. Fibrilace síní se může vyskytnout i u zdravých jedinců, ale může jít i o dědičné onemocnění. Jedním z hlavních projevů bývá pocit rychlé srdeční akce. Někteří pacienti vnímají výraznou nepravidelnost srdečního tepu, jiní pociťují nízkou výkonnost při tělesné zátěži (zadýchávání se, pocení). Existují však i nemocní, kteří o arytmii vůbec nevědí a ta může být objevena náhodně při EKG vyšetření.
.....
Fibrilace síní je nejběžnějším typem srdeční arytmie. Dochází k ní při nepravidelném stahování horních oddílů srdce, známých jako síně. Za takových podmínek se síně nedostatečně vyprazdňují, krev jimi protéká neuspořádaně, což může v důsledku vést k vytvoření krevní sraženiny, zejména v oušku levé síně.
.....
Trendem je dlouhodobé sledování pacientů
„Fibrilace síní se u pacientů s cévní mozkovou příhodou stává s narůstajícím věkem všudypřítomná a její výskyt se u pacientů vyšších věkových kategoriích pohybuje až okolo 60 procent," uvádí doc. MUDr. Aleš Tomek, Ph.D., primář Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol.
„Naším cílem je, abychom co nejvíce pacientů, u nichž původ cévní mozkové příhody neznáme, mohli monitorovat. Potom už je samozřejmě na zvážení kardiologů, jakým typem přístroje a jak získaná data vyhodnotit," uzavírá doc. MUDr. Aleš Tomek.
Jeho slova potvrzuje i místopředseda České kardiologické společnosti prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., MBA, přednosta I. interní kliniky - kardiologické LF UP a FN Olomouc a místopředseda České kardiologické společnosti:
„V současnosti, pokud je objevena u nemocného arytmie, je trendem dlouhodobé sledování pacientů, lékařská interpretace výsledků a snaha o časnou péči o nemocného. Čím déle pacienta monitorujeme," vysvětluje prof. Táborský, „tím víc arytmií zachytíme."
Moderní technika na světové úrovni
Největší šanci na rychlé objevení fibrilace síní či jiné arytmie poskytují implantabilní srdeční monitory; jsou už dnes vyvinuté tak, že se dají díky své „malé velikosti" dobře implantovat pod kůži.
Technika v této oblasti v posledních letech výrazně pokročila, technologie se zjednodušily a zdokonalily. Zavedení určitého typu BioMonitoru se například provede pouze jakousi zaváděcí injekcí, kterou se tento malý přístroj zasune do podkoží souběžně s hrudní kostí.
„Zákrok je rychlý," vysvětluje MUDr. Marián Fedorco, Ph.D. z kardiologické kliniky FN Olomouc, „trvá 40 vteřin. A je to technologie, která v současné době nabízí nejdelší možnou dobu monitorace, a to více než tři roky. Za tuto dobu máme spolu s pacientem šanci zachytit poruchy srdečního rytmu - příčinu cévní mozkové příhody."
......
Fibrilace síní pětinásobně zvyšuje riziko cévní mozkové příhody a je pravděpodobnou příčinou 15-20 % z 15 milionů cévních mozkových příhod, ke kterým dojde na celém světě za jeden rok. Pacienti s diagnózou fibrilace síní tvoří populaci ve vysokém ohrožení cévní mozkovou příhodou, zejména její těžkou formou.
......
Specializovaná pracoviště pro léčbu CMP
Podle údajů ze září loňského roku máme u nás 47 specializovaných oddělení; 13 komplexních cerebrovaskulárních center a 34 iktových center. Ideální je, pokud se pacient do jejich péče dostane co nejdříve. V poslední době, kdy jsme se potýkali s covidem, řada nemocných bohužel podcenila příznaky a dostala se k ošetření pozdě.
Mgr. Jana Ulíková
Foto: autorka a archiv Biotronik
Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.
Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)