Mor je bakteriální onemocnění, které v historii „prošlo" Evropou již několikrát. V minulých stoletích došlo ke třem významným pandemiím, z nichž poslední se odehrála na přelomu 19. století. Všechny epidemie moru však měly celosvětově významnou úmrtnost. Mor v Evropě ale naštěstí nebyl zaznamenán více než půl století. V Americe, Africe a Asii je stále rozšířený. Ročně je po celém světě hlášeno několik tisíc případů.
2. října 2026 se na sociálních sítích a v nezávislých médiích objevily první zprávy o podezření na výskyt nebezpečné infekce „moru" v ruském Irkutsku. Mezinárodní pozornost vzbudilo úmrtí mladé laborantky z Irkutského protimorového institutu (Irkutsk Anti-Plague Research Institute) na zápal plic nejasného původu. Podle neoficiálních informací a zpráv z regionálních médií měla žena při práci (pravděpodobně koncem září) nešťastnou náhodou rozbít zkumavku s vysoce nakažlivým a nebezpečným plicním morem a nakazit se. Nákaze, která se projevila těžkou pneumonií, podlehla o několik dní později.
Irkutský protimorový výzkumný institut byl založen v roce 1934 za účelem kontroly a potlačování epidemií moru, který se v divoké přírodě na Sibiři a v Mongolsku přirozeně vyskytuje. Dnes toto specializované pracoviště spadá pod federální úřad Rospotrebnadzor. Zkoumá nejnebezpečnější biologické patogeny. Kromě moru také choleru, antrax a jiné nebezpečné patogeny.
WHO: Riziko je nízké
Když zprávy přebrala světová média, vydal ruský úřad Rospotrebnadzor prohlášení o „stabilní epidemiologické situaci" v Irkutsku a uvedl, že nebyly zjištěny patogeny spojené s prací zesnulé. Přesto místní úřady aktivovaly přísné protiepidemické protokoly a asi 200 osob (kolegové z institutu a zdravotnický personál nemocnice) bylo umístěno do preventivní izolace s lékařským dohledem. Rusko oficiálně reportovalo výsledky Světové zdravotnické organizaci (WHO) 6. října. Uvedlo, že u zemřelé laborantky nebyl mor prokázán a mezi izolovanými kontakty nebyly zachyceny žádné případy nákazy. WHO vyhodnotila riziko spojené s tímto incidentem jako „nízké" pro samotné Rusko a „velmi nízké" pro Evropu. Uvedla, že neexistují žádné důkazy o komunitním šíření plicního moru.
Původce moru, bakterie Yersinia pestis nebyla na ruském území nikdy zcela vymýcena, protože trvale cirkuluje v populacích volně žijících hlodavců a na nich cizopasnících blech. Rozsáhlá území na Sibiři, zejména vysokohorské oblasti v Altajské republice, Tuva a Zabajkalsko u hranic s Mongolskem a Čínou jsou endemickými oblastmi výskytu. Rusko udržuje od 30. let 20. století rozsáhlou síť protimorových stanic (součástí je i institut v Irkutsku). Rospotrebnadzor v rizikových oblastech pravidelně testuje divoká zvířata a provádí cílenou vakcinaci ohrožených skupin obyvatelstva, jako jsou pastevci a lovci. Díky tomuto monitoringu jsou případy přenosu na člověka z volné přírody velmi vzácné a zpravidla mají formu dýmějového (bubonického) moru, který je při včasném podání antibiotik dobře léčitelný. Nebezpečnější plicní forma se vyskytuje zcela výjimečně.
WHO nevyšetřovala přímo na místě, ale dál vyvíjí tlak na ruské úřad s tím, že požaduje data. Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus a hlavní epidemioložka Maria Van Kerkhove veřejně vyzvali Rusko k dodání dalších informací.
WHO požaduje od Moskvy odpověď hlavně na dvě klíčové otázky:
Ruské úřady (Rospotrebnadzor) oznámily 8. října ukončení vlastního interního vyšetřování a zrušení karantény v Irkutsku s tím, že přes 5 000 laboratorních testů u izolovaných kontaktů nákazu nepotvrdilo. Zprávy o jiném nakaženém zaměstnanci ruský úřad ostře odmítl a označil je za výmysl.
K výzvám WHO se připojila i Evropská unie, která žádá o urychlené a transparentní sdílení dat. Média a analytici zároveň upozorňují, že informační embargo a cenzura kolem incidentu silně připomínají dřívější vzorce chování, jako bylo sovětské utajování epidemie pravých neštovic nebo úniku antraxu ve Sverdlovsku (pozn. epidemie plicní formy antraxu způsobená nedbalostí při výrobě biologických zbraní v roce 1979).
WHO i Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) vyhodnotily riziko rozšíření do Evropy jako velmi nízké se závěrem, že neexistují žádné důkazy o komunitním šíření mimo izolovanou laboratoř na Sibiři.
Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus 7. října na síti X uvedl: „WHO zůstává v kontaktu s ruskými zdravotnickými orgány a nabídla technickou podporu. WHO si vyžádala další informace k objasnění příčiny těžkého zápalu plic, patogenu, který vedl k opatřením v oblasti veřejného zdraví, a zprávy v médiích o druhém zaměstnanci s zápalem plic neurčené příčiny. Včasné, úplné a transparentní sdílení informací podle Mezinárodních zdravotnických předpisů je nezbytné pro objasnění protichůdných zpráv a umožnění přesného posouzení potenciálních rizik pro veřejné zdraví..."
Plicní mor je závažné infekční onemocnění, které se přenáší kapénkami způsobenými kašlem. V EU se však po celá desetiletí nevyskytl žádný případ moru a onemocnění lze účinně léčit antibiotiky, která jsou v Evropské unii snadno dostupná. WHO je prostřednictvím mechanismů Mezinárodních zdravotnických předpisů (IHR) v kontaktu s příslušnými ruskými zdravotnickými orgány a pokračuje v ověřování a vyhodnocování dostupných informací. Relevantní zjištění jsou současně sdílena s dalšími státy včetně České republiky.
Jak to vidí Česko?
Státní zdravotní ústav (SZÚ) situaci standardně sleduje v rámci mezinárodního epidemiologického reportingu. Pokud by došlo ke změně a projevilo se mezinárodní riziko, SZÚ by vydal doporučení pro cestovatele, případně by aktivoval příslušné hygienické protokoly. Zatím k tomu ale nebyl důvod. Očkování proti moru není součástí českého očkovacího kalendáře. Očkovací látky proti moru sice ve světě existují (používají se například pro vysoce ohrožené laboratorní pracovníky), ale pro běžnou populaci ani pro běžné cestovatele se rutinně nedoporučují. U nás tedy nejsou běžně dostupné. Důraz se při případné nákaze klade na rychlou léčbu antibiotiky, na která Yersinia pestis dobře reaguje.
„Situaci od začátku pečlivě sledujeme a každou novou informaci průběžně ověřujeme. Podle našich informací nic nenasvědčuje zvýšenému riziku pro Českou republiku. Jsme v průběžném kontaktu s experty z WHO a ECDC a situaci konzultujeme také na evropské úrovni v rámci Výboru pro zdravotní bezpečnost. Současně jsme preventivně prověřili připravenost zdravotního systému. Ověřili jsme postupy epidemiologické surveillance, kapacity laboratorní diagnostiky včetně odběru a transportu biologického materiálu i připravenost k zajištění léčby, včetně dostupnosti antibiotik používaných při léčbě moru. Česká republika tak má k dispozici potřebné postupy a kapacity, aby v případě potřeby zajistila včasné zachycení podezřelého případu, jeho diagnostiku a odpovídající zdravotní péči," uvedl zástupce hlavního hygienika ČR Matyáš Fošum s tím, že je důležité vycházet z ověřených informací a sledovat oficiální zdroje, zejména Ministerstvo zdravotnictví, ECDC a WHO.
-red-
Zdroje:
https://www.ecdc.europa.eu/en/news-events/ecdc-closely-monitoring-situation-following-case-pneumonia-unknown-origin-russia
https://hq_who_departmentofcommunications.cmail20.com/t/d-e-wjkuutk-juikjkydli-j
Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.
Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)