Permafrost, věčně zmrzlá půda, pokrývá zhruba 25 % povrchu pevniny na severní polokouli, hlavně v Arktidě, na Sibiři nebo v Kanadě. Nejhlubší známý permafrost je na Sibiři, za polárním kruhem, a sahá do hloubky cca 1500 m. Permafrost funguje jako dokonalá konzervace mikroorganismů, bez kyslíku, světla a tepla. V souvislosti s globální změnou klimatu a zrychlujícím se táním permafrostu se v médiích i odborných kruzích často objevují obavy z uvolnění starodávných patogenů a masivního šíření genů antibiotické rezistence (Antibiotic Resistance Genes - ARGs).
Zombie viry a bakterie
Zhruba před deseti lety, právě na Sibiři, uvolnilo rozmrznutí trvale zmrzlé půdy nebezpečné spory bakterií Bacillus anthracis. Bakterie následně infikovaly pastviny, kde uhynuli sobi a desítky pastevců skončily v nemocnici. Vědci pak postupně ze sibiřského permafrostu úspěšně izolovali asi 13 různých prehistorických virů, z nichž nejstarší strávil v zamrzlé půdě rekordních 48 500 let. Takové viry dostaly jméno „Zombie" viry. Likvidace epidemie antraxu na Jamalu v roce 2016 byla jednou z největších operací biologické ochrany v moderní historii Ruska, do které armáda nasadila speciální jednotky. Světová zdravotnická organizace (WHO) situaci monitorovala z pozice mezinárodního poradce a garanta bezpečnostních standardů.1 Ruské zdravotní úřady postupovaly striktně podle krizových manuálů WHO pro kontrolu antraxu u lidí a zvířat. WHO po této zkušenosti začala intenzivněji upozorňovat na klimatická rizika, vydala doporučení pro arktické státy, aby kvůli tajícímu permafrostu obnovily monitorování starých pohřebišť lidí i zvířat a nikdy nepřestávaly s preventivním očkováním dobytka.
Může fenomén klimatické krize rozvinout krizí zdravotní?
Bez účinných antibiotik by se běžná lékařská péče stala extrémně rizikovou. WHO i vědecké studie varují, že pokud nezmírníme oteplování a nezlepšíme management nakládání s antibiotiky, genetická rezistence se stane jednou z hlavních příčin úmrtí na světě. Je potřeba ale odlišit mediální senzace od exaktních vědeckých dat.2
Nedávno publikovaná studie v Scientific Reports2 přináší detailní empirický pohled na to, jak se geny antibiotické rezistence chovají v arktické půdě a permafrostu při oteplování a tání ledovců. Studie potvrzuje, že geny antibiotické rezistence jsou přirozenou součástí mikrobiomu permafrostu a existovaly tisíce let předtím, než člověk objevil a začal masově používat moderní antibiotika. Bakterie v přírodním prostředí produkují sekundární metabolity s antimikrobiálním účinkem jako nástroj vzájemného boje o živiny, a proto si souběžně vyvinuly i ochranné mechanismy.
Tání permafrostu nezvyšuje riziko plošného šíření antibiotické rezistence
Geny rezistence se v Arktidě vyskytují přirozeně od nepaměti. Po roztátí půdy hladina ARGs nestoupá, ale naopak zůstává stabilní nebo v některých případech klesá v důsledku konkurenčního boje mikrobů. Studie2 potvrzuje, že geny antibiotické rezistence jsou přirozenou součástí mikrobiomu permafrostu. Distribuce a četnost ARGs úzce závisí na fyzikálně-chemických vlastnostech prostředí (obsah organického uhlíku, pH půdy, dostupnost vlhkosti) a hloubce půdního profilu (aktivní sezónně rozmrzající vrstva vs. trvale zmrzlý permafrost). Během inkubačních experimentů simulujících oteplení a zvlhčení půdy vědci sledovali kvantitativní změny v zásobárně genů rezistence (resistomu) - u většiny vzorků nedošlo k žádnému nárůstu celkového množství ARGs. Na některých lokalitách byl po roztátí zaznamenán dokonce statisticky významný pokles hojnosti genů rezistence. Vědci došli k závěru, že po roztátí a přístupu vlhkosti převládnou přirozeně rychleji se množící půdní bakterie, které nepotřebují investovat energii do udržování specifických mechanismů rezistence proti vzácným antibiotikům.
Hlavní příčinou globální krize antibiotické rezistence zůstává nadužívání a nesprávné předepisování antibiotik (ATB) v humánní a veterinární medicíně, nikoli tající ledovce. Bakterie rezistentní vůči antibiotikům vznikají a šíří se primárně v nemocničním a komunitním prostředí v důsledku nesprávného podávání ATB, nedostatečné hygieny a znečištění odpadních vod.
Pokud se pacienti dotazují na "hrozby z roztátého ledu", může je zdravotník uklidnit, že tání permafrostu nepředstavuje bezprostřední epidemiologické riziko vzniku superrezistentních infekcí. Stále je důležité důsledně pacienty edukovat o režimu a o dokončení léčby ATB, vysvětlovat neúčinnosti ATB u virových infekcí a podporovat prevenci (včetně očkování). Neopomíjet správnou likvidaci nespotřebovaných a prošlých ATB v lékárnách, což zabrání jejich úniku do odpadních vod a půdy, kde by vytvářely nežádoucí selekční tlak na běžné environmentální bakterie.
-red-
Reference:
1. https://www.abc.net.au/news/2016-08-11/scientists-warn-anthrax-just-one-threat-as-russian-permafrost-m/7720362
2. Faber, Q., Baker, CCM, West, JR a kol. Antimikrobiální rezistence se mění s oteplováním v aktivní vrstvě půdy a permafrostu. Sci Rep 16 , 17281 (2026). https://doi.org/10.1038/s41598-026-46295-2.
Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.
Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)