
Lidský organismus je v dospělosti přibližně z 55 až 60 % tvořen vodou, která se nachází uvnitř našich buněk a v mezibuněčných prostorech - v kompartmentech extra- a intrecelulárních. Až dvě třetiny tělesné vody tvoří intracelulární tekutina (ICT), která představuje asi 20 % naší celkové tělesné hmotnosti. Jak stárneme, podíl vody na naší hmotnosti se snižuje.
Hlavním kationtem extracelulární tekutiny (ECT), která zaujímá zbylou třetinu tělesných tekutin, je sodík Na+ (hlavním aniontem je pak Cl-). Extracelulární tekutinu můžeme ještě dělit na tkáňový mok, krevní plazmu a transcelulární tekutinu v tělních dutinách, například nitrooční nebo perikardiální tekutiny.
Intracelulárním kationtem je draslík K+. Zjednodušeně lze říci, že sodík a draslík řídí „naše hospodaření" s vodou.
U novorozenců je poměr obrácený?
ICT tvoří jednu třetiny a ECT dvě třetiny celkové tělesné vody.
Zákony stálosti vnitřního prostředí
Úlohou tělních tekutin je udržovat stálost vnitřního prostředí, osmotického tlaku a pH. Plní transportní funkce, rozvádí živiny a odvádí z těla zplodiny. Mezi oběma kompartmenty voda neustále přestupuje tzv. osmózou. O obsahu vody v jednotlivých tělesných oddílech tedy rozhoduje obsah osmoticky aktivních částic (osmolarita). V našem těle je za fyziologických okolností udržována rovnováha mezi příjmem a výdejem vody.
Velkou roli hraje zmiňovaný sodný kationt (Na+), jehož koncentrace v ECT je 135-145 mmol/l a spolu s Cl- zodpovídá za 80 % osmolarity ECT. Retence Na+ způsobuje i retenci vody. Obsah Na+ (a obráceně i obsah K+) tedy rozhoduje o obsahu vody v ECT. Protože sodík přijímáme v potravě hlavně ve formě soli, patří omezení soli v potravě k primárnímu režimovému kroku pokud cítíme, že dochází k otokům nebo k zadržování vody v těle. Vysoký příjem soli zvyšuje pak také riziko hypertenze.
Lymfatický systém udržuje rovnováhu tekutin
Hodně se v souvislosti se zadržováním vody, přibíráním na váze, ale také s rozvojem řady onemocnění hovoří o lymfě (míze). Je to tekutina, která vzniká ve většině orgánů a je z nich odváděna lymfatickými cévami zpět do krve. Tvoří se z tkáňového moku, který vzniká z krve, obklopuje buňky a zabezpečuje jejich výživu. Většina tkáňového moku se vstřebává zpět do krve přímo ve tkáni, nevstřebaná část obsahující vodu, bílkoviny a některé další látky je pak základem lymfy. Při svém průtoku mízními uzlinami se lymfa filtruje a obohacuje o bílé krvinky (lymfocyty). Je-li lymfatický systém poškozen, nemůže tekutinu správně odvádět. Ta se pak hromadí v tkáních. Pokud se naruší funkce lymfatického systému, mohou se objevit potíže s otoky končetin, celulitida, přibírání na váze, chronická únava, ale také bolesti klubů nebo hlavy. Když je tok lymfy zpomalený, projeví se mj. přibíráním na váze v důsledku zadržování tekutin v těle.
Vodní hormonální tobogán
Nadměrné zavodnění u žen můžeme pozorovat také v závislosti na menstruačním cyklu. Řada žen má v období před menstruací pocit nafouklého břicha nebo nateklých prstů. U některých žen se mohou cyklicky v premenstruální fázi objevit otoky dolních končetin, zejména v oblasti kotníků, nebo oteklá oční víčka.1 Zadržování vody v těle je běžné také v těhotenství nebo během klimakteria, kdy v těle dochází k hormonální nerovnováze. Co se menopauzy týče, téměř 90 % žen přibere na váze díky hormonálním změnám, konkrétně nízkým hladinám progesteronu. Velmi často se v souvislosti se zadržováním vody setkáváme právě u žen v menopauze i s nárůstem hmotnosti. Zatímco u většiny lidí představuje hmotnost ICT přibližně 3 kg, u lidí s nadváhou nebo obézních jedinců to může být až o 3 kg více!
Co pomáhá k udržování rovnováhy tekutin v těle?
Souvislost mezi zadržováním vody a celulitidou existuje?
Když naše tělo ukládá příliš mnoho přijatého tuku, tukové buňky narostou do té míry, že začnou omezovat průtok krve a lymfy. To ovlivňuje odvádění toxinů i vody. Zadržování vody a degenerace kolagenových vláken (a vláken v epiteliální tkáni) způsobuje vznik tzv. pomerančové kůže.
Produkty Forfemina, obsahují extrakty z bylin a minerály, které pomáhají při odstraňování přebytečné vody z těla a přispívají ke kontrole tělesné hmotnosti.
Forfemina odvodnění s extraktem z kopřivy, brusinky, s jablečným octem a zinkem.
Tato kombinace přispívá k normální činnosti ledvin a vylučování vody z organismu.
Doplněk stravy Forfemina Slim je navíc obohacen o extrakt z hořkého pomeranče, extrakt z černého pepře a o chrom.
Obsažené látky v doplňcích stravy Forfemina odvodnění a Forfemina Slim:
Forfemina Slim obsahuje dále:
Doporučená doba užívání doplňků stravy Forfemina pro dosažení optimálního efektu je 2-3 měsíce.
Více na: https://www.drtheiss.cz/eshop/forfemina
Článek je firemním sdělením společnosti DR. THEISS CZ s.r.o.
Reference:
1. https://farmaciepropraxi.cz/pdfs/lek/2006/03/04.pdf
PROFYLAXE RESPIRAČNÍCH ONEMOCNĚNÍ
PRVNÍ POMOC PŘI ZÁNĚTU ZEVNÍHO ZVUKOVODU
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.