
V předešlém, 3. díle série článku o farmakoekonomice jsme si představili čtyři základní metody farmakoekonomických analýz. Květnový článek se blíže zaměří na analýzu minimálních nákladů, též analýzu minimalizace nákladů.
Tato metoda je nejjednodušší. Srovnává cenu různých léčebných postupů, které mají stejný terapeutický účinek. Její anglický název je Cost Minimization Analysis (zkratka CMA). Jedná se o jednu z nejjednodušších metod, protože se orientuje pouze na náklady, nikoliv na výsledky terapie.
Příkladem může být, když je uveden na trh nový lék, který vykazuje stejný léčebný efekt jako ty dosavadní ze stejné lékové skupiny. Pak tato analýza porovnává, o kolik je levnější či dražší terapie tímto lékem než ty dosavadní. Odborně řečeno, hodnotí finanční dopad na rozpočet zdravotnického systému. Cílem je co nejlevněji dosáhnout požadovaného terapeutického cíle. Nicméně je třeba vzít do úvahy, že podmínkou pro použití této metody jsou ale ekvivalentní výsledky zdravotní intervence. To znamená, že nejen množství efektu musí být stejné pro všechny hodnocené intervence, ale také kvalita efektu musí být stejná.
Jestliže cílené zdravotní výsledky nejsou stejné napříč zvažovanými intervencemi, tato metoda neposkytne odborníkům validní (tj. platné a přijatelné) výsledky. Pro hodnocení screeningových programů se proto využívá pouze výjimečně. Lze ji tedy doporučit pouze u hodnocení malých a téměř srovnatelných projektů, které mají navíc stejnou dobou životnosti. Dá se tedy použít v případech, kdy jednoznačně víme, že i nejnižší cena garantuje potřebnou úroveň užitku a současně předpokládáme, že výstupy všech uvažovaných alternativ jsou v podstatě stejné a srovnatelné.
Jaké jsou konkrétní příklady?
Podobně se používá při rozhodování o hospitalizačních postupech, kde se porovnávají náklady na různé metody léčby stejného onemocnění.
Tato metoda je vhodná zejména pro rozhodování v oblasti zdravotnictví, veřejné správy nebo podnikání, kde je potřeba minimalizovat výdaje při zachování stejné úrovně kvality služeb nebo produktů. Dá se použít pouze v případech, kdy je určitě známo, že i nejnižší cena garantuje potřebnou úroveň užitku a současně předpokládáme, že výstupy všech uvažovaných alternativ jsou v podstatě stejné a srovnatelné.
PharmDr. Tomáš Arndt
Předchozí díly seriálu:
FARMAKOEKONOMIKA NEJSOU JEN NÁKLADY NA LÉČBU
ZÁKLADNÍ FAKTORY SLEDOVANÉ VE FARMAKOEKONOMICE
ČTYŘI ZÁKLADNÍ METODY FARMAKOEKONOMICKÝCH ANALÝZ
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.