Plicní arteriální hypertenze (PAH) postihuje muže i ženy všech věkových kategorií. Kromě zdravotních komplikací má nemoc i výrazný socioekonomický dopad. Přibližně 81 % pacientů pobírá v produktivním věku invalidní důchod, dvě třetiny z nich dokonce nejvyšší, třetí stupeň. Jen 31 % nemocných je ekonomicky aktivních a pouze 14 % z nich pracuje na plný úvazek. PAH je často diagnostikována pozdě, protože její příznaky jsou zpočátku velmi nespecifické.
Problémy s dýcháním začal mít Martin (55) z Loun před pěti lety - poté, co prodělal covid-19.
„Dlouho jsem tomu nevěnoval pozornost. Zadýchávání jsem přičítal právě covidu," říká Martin.
Potíže ale přetrvávaly a trápily ho stále častěji, v práci i doma. Martin zpozorněl až po třech měsících, kdy už nedokázal vyjít bez zastávky schody ke svému bytu.
„Vede k němu jen 15 schodů. Musel jsem si ale vždy dvakrát odpočinout, než jsem je vyšel," popisuje.
Martin se proto v březnu roku 2021 objednal na vyšetření do plicní ambulance na poliklinice v Praze. Příčinu zadýchávání tam však neodhalili.
„Paní doktorka mi na zmírnění obtíží předepsala kortikoidy a doporučila mi inhalace. To vše sice na nějakou dobu pomohlo, po pár týdnech se ale problémy s dýcháním vrátily," vzpomíná Martin. Ošetřující lékařka ho proto odeslala na podrobnější vyšetření do Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), kde se dostal do péče doc. MUDr. Hikmeta Al-Hitiho, Ph.D.
Martin v nemocnici podstoupil katetrizaci - zákrok, při kterém se měří krevní tlak v plicích. „Lékaři zjistili, že u mě dochází k velkému vzestupu krevního tlaku v plicních cévách. Vysvětlili mi, že jedná o tzv. idiopatickou plicní arteriální hypertenzi - nemoc, při které se správně neokysličuje krev v plicích. Proto jsem se zadýchával," upřesňuje Martin.
.............................
Plicní arteriální hypertenze (PAH) je vzácné, progresivní a nevyléčitelné onemocnění plicních cév (arteriol). Příznaky jsou zpočátku velmi nespecifické a připomínají běžnější srdeční nebo plicní problémy:
.............................
V IKEM Martinovi ihned nasadili léčbu a jezdil na pravidelné kontroly. Potíže s dechem měl ale stále, a to i při minimální zátěži.
„Musel jsem přestat chodit do práce, nebylo to možné. Skončil jsem v plném invalidním důchodu," popisuje.
Jeho zdravotní stav se zlepšil až poté, co mu léčivou látku začala v pravidelných intervalech dávkovat malá pumpa, kterou Martin nosil stále u sebe.
„Vedla z ní tenká hadička do podkoží v břiše. Každých 6 týdnů se přepichovala na jiné místo na břiše," doplňuje Martin.
Později mu v nemocnici zavedli do těla ještě čip, který dokáže změřit krevní tlak v plicích.
„Doma mám speciální podložku a ovladač. Když si na ni lehnu a ovladačem ji aktivuji, podložka hodnotu krevního tlaku sejme a data odešle do IKEM. Pan docent Al-Hiti tak má přesný přehled o tom, jak se můj krevní tlak vyvíjí, a podle toho upravuje dávky léku," popisuje Martin, který po zavedení čipu odesílal data do nemocnice každý den.
V roce 2024 Martinovi lékaři změnili způsob terapie. Nové léky fungovaly tak dobře, že mu o několik měsíců později mohli z těla vyjmout pumpu.
„Od té doby chodím do IKEM už jen na injekce, a to jednou za tři týdny. Čip mám stále a hodnoty krevního tlaku v plicích posílám do nemocnice dvakrát týdně. Je neuvěřitelné, jak léčba za posledních pár let pokročila," usmívá se Martin, jehož zdravotní stav je v současné době stabilizovaný. Problémy s dechem má jenom při vyšší zátěži.
„Za posledních 30 let došlo k výraznému pokroku v komplexním přístupu k léčbě plicní arteriální hypertenze, a to díky pochopení nových patofyziologických cest s následnou moderní farmakoterapií. Došlo také ke zlepšení screeningu rizikových skupin nemocných. Důležité je vědět, že PAH nemá specifické příznaky, a proto se často rozpoznává pozdě. Nejčastějšími potížemi nemocných s PAH jsou progredující námahová dušnost a malá výkonnost. Při podezření na PAH je kromě anamnézy a fyzikálního nálezu důležité provedení echokardiografického vyšetření. Klíčovým vyšetřením, které se provádí ve specializovaném centru, je pravostranná srdeční katetrizace. Ta umožní potvrzení přítomnosti PAH (nebo jiného typu plicní hypertenze) a dovoluje odhadnout prognózu. Součástí vyšetření při potvrzení PAH je i tzv. test plicní vazoreaktivity, který pomáhá určit vhodný druh léčby. Vzhledem k tomu, že léčba PAH je složitá a vyžaduje časté hemodynamické monitorování, měla by se soustřeďovat do vysoce specializovaných center s dlouhodobými zkušenostmi s testováním reverzibility PAH. Tato centra by měla poskytovat i konzultační služby a pomáhat při diagnostice PAH," komentuje problematiku plicní arteriální hypertenze doc. MUDr. Hikmet Al-Hiti, Ph.D., koordinátor centra pro léčbu plicní hypertenze v IKEM.
.............................
Centrum pro léčbu plicní hypertenze Kliniky kardiologie IKEM patří mezi tři akreditovaná centra v České republice, která se zabývají touto problematikou. Centrum se zabývá komplexní diagnostikou všech forem plicní hypertenze a léčbou plicní arteriální hypertenze. Je partnerem všech zdravotních pojišťoven působících na území České republiky.
.............................
Zdroj: MaVe PR
Pravidla pro předepisování léčivých přípravků s obsahem psilocybinu v České republice jsou platná od 1. ledna 2026 a jsou stanovena novým nařízením vlády a novelou vyhlášky o předepisování léčiv. Psilocybin budou smět předepisovat pouze psychiatři nebo lékaři s nástavbovou specializací v psychoterapii pro léčbu farmakorezistentní deprese a souvisejících stavů, a to s přísnými limity: 75 mg/měsíc (max. 35 mg/dávka, 3x měsíčně), vždy s minimálně 4-6hodinovým dohledem. Tato úprava zavádí léčebné využití psilocybinu pomocí individuálně připravovaných léčivých přípravků (IPLP) a doplňuje legislativu. Indikace pro užívání je: farmakorezistentní deprese, deprese spojené s onkologickým onemocněním a jiné závažné stavy. Zavádění syntetického psilocybinu se bude řídit doporučenými postupy, které připravila Psychiatrická společnost České lékařské společnosti J. E. Purkyně.
2. prosince proběhne v Bruselu jednání Rady ministrů zdravotnictví EU. Českou republiku bude zastupovat ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Řešit se má mj. nařízení o kritických léčivých přípravcích (CMA). Ministr zdravotnictví podpoří další posun v legislativním procesu s tím, že je nezbytné posílit nástroje k řešení dostupnosti léčiv, strategické investice do evropské výroby, společné evropské nákupy léčiv a jejich pohotovostní zásoby. U farmaceutického balíčku ČR trvá na dodržení dojednaného kompromisu mezi členskými státy tak, aby byly skutečně reflektovány potřeby pacientů a zajištěn dostatek léčiv napříč EU. Řešena bude i revize směrnice o tabákových výrobcích a zahrnutí nikotinových a dalších výrobků, jejímž hlavním cílem by dle Ministerstva zdravotnictví mělo být především snížení atraktivity těchto výrobků a souvisejícího marketingu, zejména pro děti a mladistvé. (MZČR)
Národní linka pro odvykání 800 350 000 spouští od prosince videokonzultace. Reaguje tím na rostoucí poptávku po distančním poradenství. Videohovory přinesou osobnější kontakt odborníků s lidmi, kteří chtějí skoncovat s kouřením či jinou závislostí, i s jejich rodinnými příslušníky a blízkými. Klasické telefonické hovory budou samozřejmě zachovány. Videokonzultace budou v první fázi sloužit především jako úvodní setkání s klientem, během něhož konzultant vyhodnotí situaci, motivaci a potřeby. Na základě tohoto zhodnocení bude další spolupráce pokračovat standardním způsobem. Klient si videokonzultaci rezervuje přes web chciodvykat.cz nebo telefonicky na čísle 800 350 000.