Glifloziny (inhibitory sodného glukózového kotransportéru-2; Inhibitory SGLT-2) jsou především antidiabetika, která snižují reabsorpci glukózy a sodíku v ledvinách. V poslední době se také zkoumají pro léčbu srdečního a renálního selhání, NAFLD nebo některých kardiovaskulárních onemocnění i u nediabetických pacientů.
Historie gliflozinů sahá už do první poloviny 19. století - tehdy byl objeven florizin, který byl extrahován z kůry jabloně. Díky své hořké chuti byl původně používán jako antipyretikum a antimalarikum. Florizin je obsažen také v jablečných slupkách a je tedy součástí naší běžné stravy.
První syntetický derivát florizinu - dapagliflozin - testovali experti u diabetických pacientů před více než 15 lety.
Při velkých klinických studiích se zkoumaly i další látky z této skupiny, empagliflozin či canagliflozin, a zjistilo se, že mají kardio- a renoprotektivní účinky nejen u diabetiků, ale i u nediabetických pacientů. Glifloziny představují léčbu, která funguje zcela nezávisle na inzulinu nebo jeho receptorech, což je důležité v klinické praxi. Pozdější studie ukázaly, že empagliflozin a další léčiva mají navíc řadu metabolických účinků.
Tým z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR) se zaměřil na to, jak glifloziny účinkují u potkanů v případě kombinovaného onemocnění jater a srdce. Výsledkem bylo kromě snížení přírůstku tělesné hmotnosti a účinnější reakce organismu na zvýšený příjem tuků také zlepšení řady metabolických parametrů a funkce srdce. Tým se chce dále zaměřit na studium rozdílů účinků těchto antidiabetik v závislosti na pohlaví a věku jedince.
Řada pacientů, ať už diabetiků nebo nediabetiků, přichází do nemocnice s kombinací různých chorob. V poslední době se zjistilo, že glifloziny mají příznivé účinky při srdečním selhání a také na poškozená játra.
Tým RNDr. Ivany Vaněčkové, DSc. z Fyziologického ústavu AV ČR proto ke studiu zvolil model kombinovaného onemocnění, jaterního a srdečního. Vědci se konkrétně soustředili na empagliflozin a v experimentu zjišťovali, jak je na takovou kombinaci chorob daný lék účinný.
„Zkoumali jsme kombinované jaterní a srdeční selhání vyvolané vysokotukovou dietou u hypertenzních laboratorních potkanů. Zjistili jsme, že empagliflozin snížil přírůstek tělesné hmotnosti a zlepšil citlivost organismu na glukózu. Mimo to se zlepšilo několik metabolických parametrů: plazmatický inzulin, kyselina močová a HDL cholesterol," popisuje doktorka Vaněčková.
Například zvýšená hladina kyseliny močové vede k různým zdravotním potížím, z nichž nejznámější je dna. Pacienti se zvýšenou koncentrací kyseliny močové obecně jsou při porovnání se zdravými lidmi vystaveni výrazně vyššímu kardiovaskulárnímu riziku. Proto i tento „vedlejší" pozitivní účinek léku kromě hypoglykemického může být pro nemocného člověka výhodný.
Široké spektrum účinku
V játrech empagliflozin snížil akumulaci lipidů (tuků) a některé markery zánětu. Kromě toho podávání empagliflozinu zlepšilo srdeční funkci (systolickou, diastolickou a pumpovací), ačkoli u modelu nesnižoval krevní tlak. Získaná data prokázala, že poškození funkce jater a srdce vyvolaná vysokotukou dietou je možné potlačit podáváním empagliflozinu, a naznačují, že ochrana jater (hepatoprotekce) hraje rozhodující roli v příznivých účincích empagliflozinu.
Výsledky o působení gliflozinů při kombinovaných onemocněních orgánů tak mohou významně napomoci k účinnější léčbě pacientů s vícečetnými onemocněními.
„Glifloziny jsou v kombinaci s minimálním množstvím nežádoucích účinků jedny z nejlépe hodnocených skupin léků v posledních 10-20 letech," říká doktorka Vaněčková.
„My se snažíme soubor znalostí o těchto lécích rozšířit o studium mechanismů, jakým způsobem v organismu fungují. Velkou neprobádanou oblastí jsou pohlavně a věkově závislé rozdíly v jejich účincích, kterými se v současnosti a doufejme i v budoucnosti chceme zabývat," dodává vědkyně.
Článek o výzkumu vyšel v multidisciplinárním časopise Biomedicine & Pharmacotherapy:
Hepatoprotective and cardioprotective effects of empagliflozin in spontaneously hypertensive rats fed a high-fat diet - ScienceDirect
Tiskové oddělení AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR letos slaví sedmdesát let od svého založení?
Fyziologický ústav AV ČR ve svém výzkumu zkoumá patofyziologické mechanismy, objasňuje tak vznik závažných onemocnění člověka a přispívá k vývoji nových metod v účinné terapii, prevenci a zlepšení diagnostiky.
Podle pravidelného monitoringu Státního zdravotního ústavu (SZÚ) se akutní respirační infekce (ARI) v naší populaci drží na úrovni obvyklé pro toto roční období. Ve 49. týdnu se celková nemocnost ARI zvýšila o 5,5 % a dosahuje hodnoty 1544 nemocných na 100 000 obyvatel. V kategorii chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost proti minulému týdnu dokonce snížila o 9,1 %. Vzhledem k tomu, že se ale výskyt chřipkových onemocnění začíná zvyšovat v řadě okolních evropských zemí, lékaři doporučují očkování proti chřipce. Podle SZÚ se od začátku září nechalo očkovat proti Covidu -19 více než 296 tisíc osob a proti chřipce pak ve stejném období 683 tisíc osob.
Zveme vás na poslední letošní odbornou akci z dílny Healthcomm Professional, a to 30ti denní tematický online kongres: Bolest lidského těla v souvislostech. Akce je určena pro lékárníky, farmaceutické asistenty a další nelékařské zdravotnické profesionály z Česka i ze Slovenska. Zazní například přednášky prof. RNDr. Jana Krejska, CSc. - Bolest: komunikační uzel sdílený imunitou, zánětem a nervovou soustavou, dále PharmDr. MVDr. Vilmy Vranové, Ph.D. - Management léčby bolesti nebo sdělení Mgr. Ondřeje Šimandla na téma periferní neuropatie a neuropatické bolesti. Program a přihlášení na www.healthcomm.cz. Start je 20. 11. 2024. ČLnK akci ohodnotila 11 body.