Vitamín B9 existuje v několika formách, které jsou v přírodě různě přítomny, mají různou stabilitu a různé fyziologické funkce. Folát je přirozená forma vitaminu B9, která se vyskytuje v potravinách. Různé způsoby přípravy a skladování potravin ale ovlivňují obsah folátu.
Časopis NPJ Science of Food, který publikuje kvalitní a působivé články týkající se bezpečnosti potravin, zveřejnil v březnu přehledový článek českých a slovenských vědců na téma výskytu folátu v různých potravinových zdrojích a jeho případných ztrát v procesu jejich zpracování. Přinášíme krátký přehled toho nejdůležitějšího.
Jak zpracování a skladování potravin může ovlivnit obsah folátu?
Zpracování obilovin, zejména mletí, vede k významným ztrátám folátu, protože foláty nejsou rovnoměrně rozděleny v zrnových frakcích. S ohledem na obsah folátu jsou potraviny obsahující všechny složky obilného zrna (celozrnné potraviny) pro výživu vhodnější. Množství folátu v rafinované pšeničné a žitné mouce klesá ve srovnání s celozrnnou moukou. Podobně se snižuje jeho množství v různých ječmenných a kukuřičných mletých výrobcích ve srovnání s celými obilovinami.
Foláty jsou citlivé na teplo, atmosférický kyslík i UV záření. Siřičitan a dusitany, používané jako konzervační látky v potravinách, mohou také způsobit jejich degradaci. Obecně platí, že stabilita formyl- a/nebo oxidovaných forem je mnohem vyšší než u methyl- a/nebo redukovaných forem a kyselé prostředí urychluje tepelný rozklad.
.........................
Označení folát pochází z latinského slova "folium" - list, a to proto, že je hojně zastoupen právě v listové zelenině.
Mezi zdroje folátu patří:
.........................
Zpracování zeleniny a ovoce
Odhaduje se, že vaření, vaření v páře a smažení způsobují průměrné ztráty folátu 40 až 50 %. Pokles folátu v zelenině během pečení se odhaduje na 20-35 %. Přičemž nelistová zelenina si během vaření zachovává více folátu než listová zelenina. Podobné změny týkající se vztahu mezi retencí folátu a metodami zpracování (vaření, vaření v páře a ohřívání v mikrovlnné troubě) byly zaznamenány i u mražené zeleniny používané při přípravě jídel. Postupné zmrazování a rozmrazování vede k narušení tkáně, a tím k lepšímu uvolňování folátu. Například vaření čerstvých zelených fazolí a špenátu nezpůsobilo žádné významné ztráty folátu, zatímco vaření mražené zeleniny vedlo ke ztrátám kvůli snadnější difúzi do vroucí vody. Pro zachování co největšího obsahu folátů je dobré zkrátit čas vaření zeleniny. Ideálně volit formy vaření, které minimalizují přímý kontakt zeleniny s vařící vodou.
Zpracování luštěnin
Stabilita folátu byla vyšší ve fazolích vařených ve směsi vody a oleje. Pokles folátu byl při následujícím vaření nižší u nenamočených než u namočených fazolí. Stejně tak příprava tofu, která zahrnuje namáčení, mletí, vaření, koagulaci a lisování, vedla k 60% ztrátám folátu ve srovnání se syrovými sójovými boby. Většina ztraceného folátu byla nalezena v syrovátce po vylisování.
Zpracování za vysokého (hydrostatického) tlaku je nová technika pro šetrné uchování potravinářských výrobků, která umožňuje lepší zachování senzorické a nutriční kvality potravin a inaktivuje mikroorganismy v potravinách. Vliv vysokotlakého zpracování na stabilitu folátu byl zkoumán v zelenině (mrkev, chřest, zelené fazole, pórek, květák, brokolice aj.) a ovoci (pomeranč, kiwi a papája). V závislosti na podmínkách zpracování (kombinace tlaku, teploty a času) byly pozorovány různé, někdy výrazné ztráty folátu. Stabilita folátu při vysokotlakém zpracování je srovnatelná se stabilitou při tepelném zpracování. Ačkoli se obecně má za to, že vysokotlaké zpracování vede k lepšímu uchování vitamínů ve srovnání s tepelným zpracováním, u folátů tomu tak samozřejmě není.
Skladování
Ke ztrátám folátu může dojít i během skladování potravin. Závisí to ale na podmínkách a délce skladování. Například skladování salátu v chladničce při 4 °C po dobu 8 dnů vedlo ke ztrátám folátu o 14 %. Při jeho skladování při 4 °C ve tmě po dobu 3 týdnů nedošlo k žádným významným změnám v obsahu.
Přírodní foláty a přidaná kyselina listová v obohacené pomerančové šťávě skladované při teplotě nižší než 8 °C ve tmě byly stabilní během doby použitelnosti (po dobu 35 dnů).
Folát byl stabilní ve vejcích skladovaných v chladu (4 °C) po dobu čtyř týdnů. Nebyly pozorovány žádné změny v obsahu folátu u vajec skladovaných v chladničce (4-7 °C) a při pokojové teplotě (18-20 °C) po dobu 27 dnů.
Zvýšení obsahu folátu
Existují techniky zpracování potravin, které mohou obsah folátu zvýšit. Například klíčení semen, což je biologický proces, který se používá k získání typické chuti a textury v potravinách a přirozeného způsobu, jak zvýšit hladinu folátu. Používá se již dlouhou dobu. Klíčení bobu obecného, cizrny, hnědé čočky nebo hrachu vedlo k až dvojnásobnému zvýšení obsahu folátu. U vyklíčeného žita, pšenice a ječmene se folát zvýšil více jak pětkrát. Vyklíčená obilná zrna by mohla sloužit jako funkční přísada pro výrobu chleba. Bylo prokázáno, že sušení naklíčených pšeničných zrn v peci při 50 °C neovlivnilo obsah folátu, takže nesnížilo zlepšenou nutriční hodnotu naklíčených zrn.
Ekologický chov slibuje vyšší hladiny folátu v konečných produktech. Vejce ze systému ekologického zemědělství obsahovala výrazně více folátu (asi o 36 %) než vejce z volného výběhu, stodol a klecových systémů, ve kterých byl obsah folátu srovnatelný. Navíc doplňování kyseliny listové do krmení nosnic vedlo k 2-3násobnému zvýšení obsahu vaječného folátu. Kromě toho byla kyselina listová z krmiva přeměněna na přírodní foláty, zejména 5-methyl-THF.
Rovněž přidání kyseliny askorbové by mohlo být považováno za strategii pro prevenci degradace folátu během zpracování. Vitamin C (a ve větší míře vitamin E) přidaný do vaječného žloutku uchovával 5-methyl-THF před termickou oxidativní degradací během tepelné pasterizace žloutku. Také použití extraktů obohacených o zelený čaj by bylo jednoduchou a relativně levnou metodou pro uchování 5-methyl-THF proti oxidaci vzduchu.
-red-
Literatura: Siatka, T., Mát'uš, M., Moravcová, M. et al. Biologické, dietetické a farmakologické vlastnosti vitaminu B9. npj Sci Food 9, 30 (2025).
Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.
Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)