Lidé s chronickými záněty střev trpí často úzkostmi, depresemi a dalšími psychickými potížemi. Nemoci, z nichž jedna sídlí ve střevech a druhá v mozku, jsou totiž propojeny. Zánět v těle ovlivňuje mozkovou činnost. A naopak psychický stres je jedním z hlavních důvodů, proč dochází k narušení střevní sliznice, uvolňování zánětlivých látek a k riziku vzplanutí nebo zhoršení nemoci.
O ose střevo-mozek diskutovali, kromě dalších témat, gastroenterologové na 2. ročníku IBD kongresu, který se konal 24. a 25. dubna 2025 v Praze.
„Psychickými problémy trpí více než polovina pacientů s idiopatickými střevními záněty (IBD), tedy Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou. Z mnohých studií už víme, že stres mění bakteriální prostředí ve střevě, zvyšuje propustnost sliznice, a zánět pak proniká dál do těla. Mozek a trávicí systém jsou úzce propojeny, a proto pokud léčíme střeva, nesmíme zapomínat na duši. Je třeba, aby gastroenterologové úzce spolupracovali s psychiatry. Pokud je pacient v psychické pohodě, výrazně to zlepšuje jeho prognózu, spolupracuje a daří se nám udržet chronický zánět pod kontrolou," vysvětluje prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., přednosta klinického centra ISCARE.
Podle profesora Lukáše studie ukázaly, že lidé s depresí mají ve střevech jiné složení bakterií než ti zdraví - liší se například množství bakterií rodu Firmicutes, Actinobacteria a Bacteroidetes.
„Ty jsou sice přirozenou součástí střevní mikrobioty, ale pokud se jejich poměr změní, naruší se střevní rovnováha, a to zvyšuje zánětlivé procesy v těle. Správný poměr těchto bakterií pomáhá tělu i psychice fungovat tak, jak má. Když je poměr rozhozený, může to negativně ovlivnit jak fyzické, tak duševní zdraví," říká prof. Lukáš, prezident kongresu.
U pacientů s IBD by tak odborníci měli už v době stanovení diagnózy provést screening duševního onemocnění. To ovšem naráží na časové možnosti lékařů, jak gastroenterologů, tak psychiatrů, a také na to, že se u některých pacientů duševní potíže tou dobou zatím neprojevují. A tak nejsou deprese a úzkosti, které patří k nejčastějším duševním obtížím u pacientů s IBD, často rozpoznány a léčeny.
„Zánět se propisuje do činnosti mozku, mění jeho plasticitu - tento mechanismus je společný všem chorobám, kde je zánět přítomen, tedy kromě IBD také například astmatu, migréně, psoriáze, ateroskleróze a dalším nemocem," říká doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D., přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Připomíná, že antidepresiva také pozitivně ovlivňují zánětlivé procesy v těle: „Nejenže pomáhají zlepšit psychický stav, ale některá z nich také tlumí doutnající imunitní aktivitu, podporují ochranu mozkových buněk a zvyšují jejich schopnost přizpůsobovat se."
Typickým projevem počínajících psychických obtíží je nespavost, podrážděnost nebo únava. Časný záchyt psychické nebo sociální tísně u pacientů s IBD umožňuje brzké zahájení terapie a zlepšení fyzického stavu pacienta. Ten pak lépe spolupracuje při léčbě nemoci, dodržuje režimová opatření, jako jsou například dieta a pohyb. O vzájemném propojení IBD s duševními chorobami - tedy dvousměrné komunikaci v ose střevo-mozek, lékaři vědí. Tomu, aby se poznatky uváděly do praxe a života všech lidí, kteří trpí Crohnovou chorobou, ulcerózní kolitidou a dalšími variantami IBD, brání kapacity lékařů.
V České republice působí přibližně 800 ambulantních zařízení, podle doc. Anderse je však kritické, že průměrný věk psychiatrů se pohybuje kolem 53 let, 25 % z nich jsou starší 60 let.
Podle dostupných údajů z roku 2023 (Národní registr zdravotnických pracovníků + Národní registr hrazených zdravotních služeb) hrozí v následujících 5 letech odchod 343 psychiatrů do důchodu. Čekací doby jsou tak dlouhé a psychiatr často není součástí týmů, které pacienta léčí.
„V Česku jsme svědky epidemie IBD. Každoročně přibývá 3-5 tisíc nových případů IBD a odhadujeme, že letos budeme léčit více než 70 tisíc pacientů. V roce 2030 by se dokonce mohl jejich celkový počet vyšplhat až na 80 tisíc. Situaci nijak neulehčuje fakt, že moderní cílenou léčbu nyní dostává pouze 15-17 % pacientů. Jejich podíl by přitom měl být 30-40 %," uzavírá prof. Lukáš.
Více o České gastroenterologické společnosti na www.cgs-cls.cz
Zdroj: MaVePR
Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.
Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)