Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



VŠE O HLAVĚ



Nádory mozku představují mimořádně závažné a komplexní onemocnění, které zásadním způsobem zasahuje do života pacientů i jejich blízkých. Přestože postihují všechny věkové kategorie, často se vyskytují u dětí do 5 let a dospělých nad 60 let. U dětí převládají primární nádory, zatímco u dospělých jsou častější sekundární nádory (metastázy z nádorů jiných orgánů). Významná část pacientů je však diagnostikována v produktivním věku mezi 30 a 50 lety, kdy volba léčebného postupu zásadně ovlivňuje nejen samotnou prognózu, ale i další kvalitu života.

Na problematiku upozorňuje pacientská organizace Hlas onkologických pacientů (HOP), která při příležitosti Světového týdne povědomí o nádorech mozku (24. - 31. 10. 2026) spouští vzdělávací web pro širokou veřejnost www.vseohlave.cz

„Hlavním posláním našeho nového dlouhodobého edukačního projektu Vše o hlavě je destigmatizace nádorových onemocnění mozku. Na webu se mohou lidé dozvědět, které faktory zvyšují riziko, jaké jsou varovné signály a také uvádí na pravou míru nejčastější mýty. Diagnostikovaným pacientům a jejich blízkým přináší přehledného průvodce Cesta pacienta s nádorem mozku a míchy, na kterém spolupracovali přední odborníci v oboru neurochirurgie a onkologie. Poskytuje ucelený přehled informací potřebných pro lepší orientaci v nové a náročné životní situaci - přes diagnostiku a léčbu až po návrat do každodenního života," popisuje Mgr. Petra Adámková, předsedkyně Výboru HOP.

Až 140 různých typů nádoru

Ročně je v Česku diagnostikováno zhruba 850 nových případů nádorů mozku a míchy, kterých existuje přes 140 různých typů. Přibližně polovinu z nich tvoří gliomy, mezi nimiž je nejčastější velmi agresivní glioblastom. Pomaleji progredující nízkostupňové gliomy postihují převážně pacienty v produktivním věku a jejich dopad na socioekonomické fungování pacienta je dlouhodobý a velmi výrazný.

Základem diagnostiky je podrobné neurologické vyšetření a moderní zobrazovací metody, jako jsou MRI, CT či PET/MR. Rozhodování o náročné léčbě - která zahrnuje neurochirurgické zákroky, radioterapii, chemoterapii či cílenou léčbu nově dostupnou pro pacienty s nízkostupňovým gliomem, musí vždy probíhat pod vedením multidisciplinárního týmu odborníků.

Příznaky nádoru mozku se liší podle toho, ve které části mozku se nádor nachází a jak rychle roste. Některé projevy mohou být velmi nenápadné, jiné naopak přicházejí náhle. Volba léčby musí být individuální a zohledňovat charakter nádoru, celkový stav i životní situaci pacienta. Zejména u mladších nemocných je důležité vedle účinnosti léčby zvažovat také její dlouhodobé dopady na kognitivní funkce, kvalitu života a možnost pokračovat ve studiu, práci či rodinných plánech.

„V posledních letech dochází k významnému posunu v diagnostice i léčbě nádorů mozku. Díky pokroku v molekulární diagnostice dnes dokážeme lépe porozumět biologickému chování jednotlivých nádorů a přesněji přizpůsobit léčbu konkrétnímu pacientovi. Vedle tradičních léčebných metod, jako jsou chirurgie, radioterapie a chemoterapie, se postupně otevírají také možnosti cílené léčby. Významným příkladem jsou nízkostupňové gliomy s mutací genu IDH, u nichž nové léky umožňují oddálit progresi onemocnění a potřebu následné onkologické léčby. Naším cílem totiž není pouze prodloužit život pacientů, ale také co nejdéle zachovat jeho kvalitu, soběstačnost a možnost vést běžný život," vysvětluje MUDr. Simona Paulíková, Ph.D., lékařka Kliniky onkologie a radioterapie Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Největším úskalím bývá včasné rozpoznání varovných signálů

Některé příznaky mohou zpočátku působit velmi nenápadně. Pacienti je snadno zamění za přepracování, stres nebo běžnou únavu. Teprve zhoršující se obtíže je dovedou do ordinace lékaře.

.....................

Mezi nejčastější příznaky patří:

  • Epileptické záchvaty, které se nově vyskytnou u dospělého člověka
  • Výpadky tělesných funkcí podle zasažené oblasti - slabost, necitlivost či ochrnutí končetin, potíže s mluvením, pamětí nebo sluchem
  • Změny chování a osobnosti, které se mohou projevit jako apatie, neobvyklá agresivita nebo neklid
  • Bolesti hlavy, zvracení, závratě či poruchy zraku (např. dvojité vidění nebo výpadky zorného pole)

....................

„Netrpěla jsem bolestmi hlavy, neměla jsem žádný epileptický záchvat. Na jaře 2021 jsem začala mít problémy se zuby a postupně se mi zhoršovalo mluvení. Bylo to nenápadné a domnívala jsem se, že příčinou je špatně nasazená zubní korunka. Pak jsem začala mít potíže se psaním a koncem srpna jsem si při čištění zubů všimla, že se mi jazyk stáčí doprava," popisuje paní Alena, jak se u ní začaly ve věku 56 let projevovat první příznaky. Následně navštívila praktického lékaře.

„Diagnóza po vyšetření magnetickou rezonancí zněla: glioblastom. Následovala biopsie, operace a od ledna 2022 užívám po pěti týdnech na pět dnů chemoterapii. 20. října si jdu pro 47. dávku. Chodím každé tři měsíce na MR, ale od ledna 2022 žádná recidiva - zůstává stále stejný zbytek nádoru, který nejde operativně odstranit. Stále přetrvávají problémy s řečí a výslovnostní, hybností pravé ruky, se psaním, pletou se mi písmena, s odporem užívám tablety. Ale žiju a mám pro co žít. Pro rodinu, přátele, pro své pejsky. Stále doufám, že mi bude umožněna léčba speciálním přístrojem, kterou od loňského října plně hradí pojišťovna pro nové případy a případy bez recidivy - do této kategorie patřím," vysvětluje.  

Jindy má nemoc dramatický začátek, jako tomu bylo u třicetileté Radky: „S kamarádkou jsme šly v květnu pochod, když jsem z ničeho nic dostala svůj první epileptický záchvat. Přišla jsem k sobě až v sanitce." Lékaři jí následně diagnostikovali oligodendrogliom - nízkostupňový gliom.

„Lékaři odstranili jen část nádoru, aby nepoškodili centrum řeči. Od začátku roku 2026 beru novou cílenou biologickou léčbu v tabletách. Snáším ji skvěle, bez vedlejších účinků, a mohla jsem se vrátit zpátky do práce. Mám štěstí, že tato léčba existuje. Život beru s humorem a postupně pracuji na návratu ke všemu, co mě baví," doplňuje pacientka. 

Některé mýty o nádorech mozku vyvrací web Všeohlavě.cz

Mýtus: Chemoterapie a léky působí v mozku stejně jako v jiných orgánech
Fakt: Vstup protinádorových léků do mozkové tkáně významně komplikuje takzvaná hematoencefalická bariéra. Jde o přirozenou ochrannou vrstvu buněk, která brání průniku škodlivých látek do mozku. Tato výhoda má však svá negativa při léčbě, protože se přes ni léky k nádorovým buňkám hůře dostávají.

Mýtus: Chirurgický zákrok dokáže nádor z mozku vždy kompletně odstranit
Fakt: Kompletní odstranění nádoru většinou není z biologického hlediska prakticky možné. Nádorové buňky totiž často prorůstají neohraničeně do zdravé tkáně v okolí a nacházejí se v bezprostřední blízkosti důležitých nervových drah a struktur. Cílem operace je proto bezpečně odstranit co největší část nádoru s maximálním ohledem na zachování mozkových funkcí.

Mýtus: Každý nádor v hlavě je zhoubný
Fakt: Existuje přes 140 různých typů nádorů mozku a míchy. Najdeme mezi nimi jak velmi agresivní typy (např. glioblastom), tak nádory nezhoubné. Například meningeomy, které se objevují častěji u žen po 50. roce věku, bývají většinou benigní. Celková prognóza pacientů se případ od případu liší a závisí na stupni zhoubnosti nádoru, věku pacienta, celkové kondici i použitých léčebných metodách.

Zdroj: Addicts

Zpět

XIII. 3D 360° online kongres – TOKIO

Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.

AKUTNÍ RESPIRAČNÍ INFEKCE JSOU TU

Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)

DOPORUČUJEME