Klid na porodním pokoji, přítomnost blízkého člověka, možnost pohybovat se nebo srozumitelné vysvětlení před každým novým vyšetřením patří k základům respektující péče. Každá žena ale může v průběhu porodu potřebovat něco jiného a neexistuje jediný recept, který by vyhovoval všem. Respektující porod proto není jeden postup ani seznam splněných přání. Je to způsob péče, který spojuje bezpečí matky a dítěte s důstojným zacházením, soukromím a možností ženy podílet se na rozhodování.
Po příjezdu do porodnice obvykle následuje rozhovor o průběhu těhotenství a začátku porodu, kontrola zdravotního stavu ženy, sledování srdeční činnosti dítěte a vyšetření, v jaké fázi se porod nachází. Další péče se už odvíjí od konkrétní situace.
Respektující přístup neznamená porod bez zásahů
Rozdíl spočívá především v tom, jakým způsobem žena jednotlivými kroky prochází. Před vyšetřením se dozví, k čemu slouží. U dalšího postupu také jeho důvod a to, co bude následovat. Dostává prostor pro otázky, může mluvit o svých obavách nebo říct, že je jí něco nepříjemné. Díky tomu se v průběhu porodu lépe orientuje a snáze si zachovává pocit bezpečí a důvěry.
„Pro ženu je velký rozdíl mezi tím, když rozumí tomu, co se děje a proč, a tím, když pouze přihlíží, jak o ní zdravotníci rozhodují, aniž by jí situaci a případné intervence vysvětlili. Pocit bezpečí totiž nezávisí jen na tom, kde žena rodí, ale mnohem více na tom, kdo je u porodu s ní, jak se k ní chová, jak s ní komunikuje, jak o ni pečuje a jak reaguje na její obavy. Její zkušenost proto nemůžeme hodnotit pouze podle způsobu porodu nebo podle toho, zda nastaly komplikace. I náročný porod může žena prožít dobře, pokud má oporu v týmu, který ji průběžně informuje, srozumitelně jí vysvětluje jednotlivé kroky a respektuje ji i její důstojnost," vysvětluje porodní asistentka Magdaléna Ezrová z projektu Na porodu záleží. Magdaléna Ezrová je současně prezidentkou Unie porodních asistentek a členkou Komise pro porodnictví při Ministerstvu zdravotnictví.
Porodní plán není neměnným scénářem
Respektující péče může provázet nekomplikovaný vaginální porod, porod s využitím epidurálu i císařský řez. V každé situaci přitom vypadá trochu jinak: někdy poskytuje více prostoru pro vlastní tempo, pohyb a hledání příjemnější polohy, jindy spočívá v jasném vysvětlení, proč je potřeba původní plán změnit. Ani rozhodnutí využít jiný způsob úlevy od bolesti nebo přistoupit k operačnímu řešení přitom neznamená, že porod přestává být respektující.
Respektující personál
Žena se během porodu běžně setkává s několika členy personálu, opakovanými kontrolami a vyšetřeními a někdy také s rychlou změnou původně domluveného postupu. Samy o sobě tyto situace nemusí představovat problém. Náročnými se stávají ve chvíli, kdy není jasné, co se bude dít a proč, nebo když žena nemá prostor reagovat či má pocit, že její bolest a obavy nejsou brány vážně.
„Když se porod nevyvíjí podle očekávání, žena i její doprovod potřebují vědět, co se změnilo, proč zdravotníci doporučují určitý postup a jaké jsou jeho přínosy, rizika i alternativy. Podpis formuláře ani tichý souhlas neznamenají, že žena situaci skutečně rozumí a mohla se informovaně rozhodnout. Vždy by měla dostat alespoň základní prostor pro vysvětlení a otázky. Kolik času je k dispozici, záleží na naléhavosti situace, skutečně akutních chvil je však výrazně méně, než se někdy zdá. Žena navíc z komunikace i z dění kolem sebe obvykle vnímá, že se děje něco nestandardního. Potřeba citlivého a respektujícího jednání proto nemizí ani v akutní situaci. Po jejím zvládnutí je důležité se k událostem vrátit, vše znovu vysvětlit a dát ženě prostor pro další otázky," říká porodní asistentka.
Ztráta kontroly a neohleduplný přístup personálu mohou v ženě zůstávat i po porodu - například v podobě pocitů bezmoci, úzkosti, nepříjemných vzpomínek, nedůvěry ke zdravotní péči nebo obav z dalšího porodu. Tato psychická zátěž může významně přispět k narušení duševního zdraví.
........................
V českém prostředí se problematice intenzivně věnuje například Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ) či organizace Úsměv mámy, které uvádějí, že s vážnějšími psychickými potížemi, jako je poporodní deprese nebo úzkost, se potýká zhruba 1 z 5 žen (tedy cca 20 %). S nějakou formou poruchy duševního zdraví nebo mírnějším poporodním "blues" se po porodu potýká až 85 % novopečených matek. Porodní trauma sice není jedinou příčinou duševní nepohody, ale negativní zážitky z porodu spolu s nedostatečnou podporou okolí mají na psychický stav velký vliv.
........................
Poporodní psychická nepohoda matky a samotný traumatický průběh porodu však neovlivňují jen dospělé, mají dlouhodobé dopady i na novorozené dítě. Perinatální psychologie ukazuje, že stres prožitý během náročného porodu nebo v prenatálním období úzce souvisí se stavem dětské nervové soustavy. U dětí se pak mohou častěji objevovat problémy, jako je nespavost, výrazný neklid nebo častý pláč.
Pocit bezpečí během porodu často vytvářejí zdánlivé maličkosti
Pro jednu ženu je důležitý klid a minimum vyrušování, jiná ocení povzbuzení, více informací nebo fyzickou oporu blízkého člověka. Roli hraje také soukromí při vyšetření, tón komunikace nebo možnost mít u sebe zvolený doprovod. Ten může pomoci s praktickými věcmi, podat vodu, nabídnout masáž nebo jednoduše zůstat nablízku. Individuální je také zvládání bolesti. Pomoci může pohyb, změna polohy, teplá voda, masáž, dechové techniky i farmakologické metody tlumení bolesti včetně epidurální analgezie. Přání se během porodu mohou měnit a žena, která původně chtěla rodit bez farmakologické úlevy, se může později rozhodnout jinak. Změna názoru je přirozenou reakcí na situaci, kterou nelze předem přesně odhadnout.
Gauč místo kozy?
Pokud to zdravotní stav umožňuje, rozšiřují možnosti pohybu také variabilní porodní gauče. Jejich pořizování do českých porodnic podporuje kampaň #KOZAVEN projektu Na porodu záleží. Žena se o gauč může opřít, kleknout si k němu, odpočívat na něm nebo s jeho pomocí střídat polohy podle svých potřeb.
Vybavení je však pouze jednou součástí respektující péče. Důležitá je i podpora personálu, který rodičce ukáže, jaké možnosti může využít.
........................
Žena si může předem zjistit, jaké možnosti porodnice nabízí v oblasti doprovodu, úlevy od bolesti či porodních poloh a jak podporuje kontakt s dítětem po narození, a to i v případě císařského řezu. Porodní plán pak neslouží jako pevný návod, ale jako podklad pro rozhovor o tom, co je pro ni důležité, co jí pomáhá a z čeho má obavy.
........................
„To, že se porod může vyvíjet jinak, neznamená, že přání ženy ztrácejí význam. Ať už žena porodní plán má, nebo ne, má právo na stejnou pozornost, ohleduplnost a srozumitelné informace. Způsob, jakým s ní zdravotníci komunikují, zda jí poskytují podporu a berou její hlas vážně, lze ovlivnit vždy. Právě tady je prostor pro lepší porodní péči, která se promítá nejen do zkušenosti ženy, ale také do prvních společných chvil s dítětem," uzavírá porodní asistentka.
Media:list
Od 1. ledna 2026 musí porodnice automaticky vystavit všem ženám po porodu žádanku na 3 návštěvy porodní asistentky v domácím prostředí, hrazené ze zdravotního pojištění. Je to průlom na cestě k dostupnosti kontinuální péče, která byla v zákoně od r. 1997. Žena obdrží potřebnou žádanku k čerpání domácí péče přímo při propuštění z porodnice. Nastávajícím matkám se doporučuje vybrat si smluvní porodní asistentku ještě před porodem a domluvit si předběžný termín, aby se po návratu vyhnuly stresu s jejím hledáním.
Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.
Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)