Kombinování vitamínů a minerálů není jen o tom vzít si první tabletku, která vám přijde pod ruku. Správná synergie mezi jednotlivými látkami může výrazně zvýšit jejich účinky, zatímco špatné kombinace vás mohou připravit o žádoucí benefity.
Jak se vyhnout nejčastějším chybám a jak pomocí nich skutečně podpořit zdraví?
Kombinování vitamínů a minerálů je tak trochu věda, která ale v případě nedostatečných znalostí neohrozí člověka na životě. Většinou jde o to, že se různé látky užívané souběžně mohou vzájemně ovlivňovat. Pokud například jedna látka brání vstřebatelnosti té druhé, užíváme ji prakticky zbytečně bez užitku pro náš organismus. Snahou ale je, abychom ze všech vytěžili maximum.
„Pro lidské tělo jsou vyvážené hladiny vitamínů a minerálů nutností. Ovšem jen málokdy vám je předepíše přímo lékař, proto byste si o jejich doplňování měli postarat nejlépe sami, což obzvláště v době, kdy je na trhu k dostání mnoho různých suplementů, může být poměrně složité. Lidé je většinou začnou užívat, když se u nich začnou projevovat chronické problémy, jako únava, stres, oslabená imunita nebo nespavost. To většinou naznačuje, že hladina některé důležité látky nemusí být úplně v pořádku," vysvětluje biochemička Mgr. Soňa Talacko, Ph.D. ze společnosti Chromozoom.
Synergie pro maximální užitek
Optimální synergii při souběžném užívání mají například vitamín C a železo, protože první jmenovaný významným způsobem posiluje vstřebatelnost druhého. Podobně si „rozumí" i vitamíny D a K s vápníkem. „Déčko" pomůže tělu vápník lépe vstřebat a „káčko" následně odpovídá za to, že se vápník dostane do kostí, nikoliv do měkkých tkání. Synergie mezi látkami funguje, stačí se podívat na složení běžných doplňků stravy. Jasným příkladem je B-komplex, kombinace osmi vitamínů skupiny B. Každý z nich má své vlastní účinky, zároveň se vzájemně doplňují a v některých případech podporují i stejné metabolické procesy v těle. Právě proto se často podávají společně. Podobných kombinací existuje více, ale u některých je složitější určit, jak přesně se budou v těle ovlivňovat.
Neužitečné kombinace
Příkladem špatné kombinace je třeba zinek a měď, vápník a železo či vitamíny C a B12 nebo E a K. Tyto látky ve vzájemné interakci většinou snižují vstřebatelnost jedné z nich, nicméně obzvláště komplikovaný je vztah mezi posledními dvěma jmenovanými. Vitamín K hraje totiž důležitou roli v procesu srážení krve a vitamín E podávaný v příliš vysokých dávkách tuto jeho schopnost poměrně efektivně nabourává. Na rozdíl od většiny jiných kombinací, kdy bohatě stačí si užívání rozdělit do odlišných časových úseků během dne, v tomto případě se velmi doporučuje konzultace s praktikem. Zejména pokud navíc pacient užívá léky na ředění krve.
„Například podávání vápníku nebo potravin bohatých na vápník, jako jsou mléčné výrobky, snižuje absorpci železa, vysoké dávky zinku mohou narušit absorpci mědi, příliš vysoké dávky vitamínu E mohou ovlivnit funkci vitamínu K a vysoké dávky vitamínu C mohou snížit hladinu mědi. Proto je důležité přizpůsobit příjem vitamínů a minerálů individuálním potřebám pomocí specifických doplňků stravy a také užívat doplňky v různých časech během dne," shrnuje biochemička.
Jednoduchá poučka
„Multivitamíny často neodrážejí individuální potřeby a mohou mít nežádoucí interakce s jinými vitamíny, nebo dokonce léky. Pokud člověk neví, jaké látky mu chybí, mohou být užitečné v případě nevyvážené stravy, zvýšené fyzické aktivity nebo při cestování. Ideální je ale zjistit konkrétní deficit pomocí krevních testů nebo DNA analýzy. Někteří lidé mají genetickou predispozici k nedostatku určitých vitamínů nebo minerálů - obecný multivitamín je v této situaci tedy neefektivní," říká Mgr. Talacko.
„Určité varianty genů mohou významně ovlivnit schopnost těla vstřebávat, metabolizovat a využívat konkrétní vitamíny a minerály. Proto se množství, které je pro jednoho člověka vhodné, může u jiného ukázat jako nedostatečné nebo nadměrné. To platí i pro volbu aktivních látek. Sestavení suplementů na základě DNA testování může být užitečný způsob, jak přizpůsobit množství a formu živin genetickým predispozicím těla, a podpořit tak jeho specifické potřeby. Zároveň pomocí testů dostává člověk informace o konkrétních živinách, které jsou pro něj kritické. Výsledky nás například informují o vysokém riziku nedostatku aktivní formy vitamínu B9 nebo omezené schopnosti vstřebávat zinek, uzavírá Mgr. Talacko, která se mimo jiné v Chromozoom podílí na vývoji personalizovaných suplementů.
Zdroj: MEDIA:LIST
Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.
Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)