Před jednačtyřiceti lety hrdinský čin, dnes běžná součást medicíny. Od 4. listopadu 1982, kdy se v České republice metodou GIFT narodilo první dítě „ze zkumavky", došlo v oboru reprodukční medicíny ke značnému pokroku. Asistovaná reprodukce (IVF) pomáhá každý rok s početím tisícům párů.
Začátky IVF přitom jednoduché nebyly. Profesor Ladislav Pilka, otec prvního dítěte „ze zkumavky", neměl k dispozici moderní techniku ani odborné publikace. Myšlenky na umělé oplodnění se však navzdory složitým podmínkám a neúspěšným pokusům nevzdal. Dítě, které se díky němu a jeho týmu touto metodou v roce 1982 narodilo, navíc nebylo první jenom u nás - ale v celém tehdejším východním bloku.
„V medicíně to tehdy byla obrovská událost. Za uplynulých 40 let ale došlo k velkému posunu, umělé oplodnění je dnes dostupné všem a jeho úspěšnost se výrazně zvýšila. Lidé přistupují k reprodukční medicíně jako k běžnému lékařskému oboru," popisuje MUDr. Pavel Otevřel, vedoucí lékař české reprodukční kliniky Reprofit a bývalý kolega prof. Pilky.
................................
Gynekolog, porodník a průkopník IVF v České republice, prof. MUDr. Ladislav Pilka, DrSc., působil od roku 1968 na II. gynekologicko-porodnické klinice v Brně. V letech 1980 až 1988 byl vedoucím Centra asistované reprodukce ve FN a porodnici Brno. Do roku 1998 byl přednostou II. gynekologicko-porodnické kliniky, poté působil na Klinice reprodukční medicíny a gynekologie ve Zlíně a na klinice Reprofit International v Brně. V letech 1990-1993 byl předsedou Československé gynekologicko-porodnické společnosti ČLSP JEP.
V roce 1982 umožnil prof. Pilka se svým brněnským týmem narození prvního dítěte ze zkumavky v tehdejším Československu i celém komunistickém bloku. Spolu s dalšími embryology dosáhl světového prvenství zavedením metody GIFT, což je přenos pohlavních buněk do vejcovodu. Tato metoda spočívá v tom, že se spermie a vajíčko spojí v laboratoři, a poté se zavedou do vejcovodu ženy, kde dochází k oplodnění a zahnízdění embrya.
................................
Léčba neplodnosti se nejprve týkala jenom žen, které měly neprůchodné vejcovody, až později začali lékaři zkoumat i kvalitu vajíček a spermií nebo poruchy ovulace.
Jedním ze zásadních milníků úspěšnosti asistované reprodukce se stalo zamrazování embryí.
„Embrya se začala zamrazovat v 90. letech minulého století. Do té doby se do vejcovodů nebo dělohy přenášela všechna vzniklá embrya. Dalším důležitým milníkem IVF se stalo vpíchnutí spermií do vajíčka - tzv. metoda ICSI," dodává MUDr. Otevřel.
K velkému posunu asistované reprodukce tak podle odborníků přispěly moderní technologie.
„Přirovnal bych to k rozvoji automobilového průmyslu. Jako když srovnáte auto z roku 1982 a to ze současné doby. Pořád jezdíme na pneumatikách a máme volant a pořád používáme vajíčka a spermie - zbytek je ale někde úplně jinde," popisuje předseda Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP MUDr. Štěpán Machač, Ph.D.
„Princip IVF se nezměnil. Díky lepším lékům a technice, kterou dnes máme k dispozici, však umělé oplodnění provádíme mnohem efektivněji. Brzy nám do toho navíc vstoupí umělá inteligence," doplňuje MUDr. Machač.
Problémy s neplodností má v České republice v současné době 15-20 % párů. Pomocí IVF se v tuzemsku rodí každé 30. dítě.
„Asistovaná reprodukce je důležitou součástí léčby a její úspěšnost je vysoká. Zdaleka ale není schopna dorovnat celkový pokles porodnosti, ke kterému dlouhodobě dochází. Důvodů je více - kromě zhoršené plodnosti mají ženy méně dětí a stále častěji odkládají rodičovství na později," říká MUDr. Pavel Otevřel se vzpomínkou na prof. Pilku: „Byl to velký vizionář, pro kterého neexistovalo nic, co by se nedalo překonat. Když zjistil, že se ve Velké Británii narodilo dítě pomocí IVF, rozhodl se, že tady to půjde taky."
Podobně na něj vzpomíná i MUDr. Štěpán Machač: „Měl obrovské srdce a uznávala ho celá medicínská obec. Byl odborníkem na svém místě, který ve své době nemohl cestovat a neměl zahraniční zkušenosti. I přesto medicínu dokázal posunout o veliký krok dopředu. A je to člověk, který mi dal práci."
Prof. Pilka u příležitosti svých 80. narozenin v roce 2013 zavzpomínal na dobu, kdy IVF v ČR začínala. „Tehdy byla neplodnost vnímána jako ostuda a řada žen raději zůstala bezdětných. Také rodina prvního dítěte ze zkumavky si nepřála tehdy žádnou publicitu," okomentoval rok před svou smrtí prof. Pilka tehdejší vnímání asistované reprodukce.
Zdroj: MaVePR
UMĚLÁ INTELIGENCE POMÁHÁ S NEPLODNOSTÍ
Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.
Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)