Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



UŽ TŘI ŠPATNÉ NOCI MOHOU ZHORŠIT ÚZKOST



Během tropických nocí organismus nedokáže dostatečně snížit svou vnitřní teplotu. Část těla tak místo úplného zklidnění stále pracuje na ochlazení. Nedostatek kvalitního spánku se rychle promítá také do psychiky.

„U citlivějších lidí mohou již dvě nebo tři špatné noci vést k podrážděnosti, úzkostnému napětí, plačtivosti nebo pocitu, že nic nezvládají. Vztah je navíc obousměrný: úzkost a špatná nálada narušují další spánek, čímž může vzniknout začarovaný kruh," upozorňuje psychiatr MUDr. Matěj Kasal ze zdravotní služby Mindwell, která pomáhá v terapii nejčastějších psychických poruch a je dostupná z pohodlí domova.

Tělo se před usnutím potřebuje ochladit

Abychom mohli dobře usnout, potřebuje tělo večer postupně snížit svou vnitřní teplotu. Teplo odvádí zejména rozšířením cév v kůži a přes okrajové části těla, jakými jsou například ruce nebo chodidla. Právě pokles tělesné teploty patří mezi biologické signály, že nastává čas ke spánku. Během tropické noci však organismus nemá kam přebytečné teplo odvést.

Zvláště náročná je kombinace vysoké teploty a vlhkosti, při které se hůře odpařuje pot. Podle MUDr. Kasala tak tělo zůstává ve stavu zvýšené termoregulační aktivity. Více se potíme, mění se prokrvení kůže, můžeme pociťovat žízeň, bušení srdce nebo tělesný neklid. Výsledkem bývá delší usínání, časté probouzení i menší zastoupení hluboké a REM fáze spánku. Přestože tedy člověk stráví v posteli obvyklý počet hodin, ráno se probouzí unavený. Samotná délka spánku totiž nevypovídá o jeho souvislosti a kvalitě.

Mikroprobuzení narušují regeneraci

Spánek může během horké noci opakovaně narušovat třeba potřeba změnit polohu nebo napít se. Některá přerušení jsou tak krátká, že o nich člověk vůbec neví. Takzvaná mikroprobuzení představují několikasekundová zvýšení mozkové aktivity, během nichž se spánek zeslabí nebo úplně přeruší. Netrvají však dostatečně dlouho na to, aby se uložila do paměti. Ráno tak můžeme mít dojem, že jsme prospali celou noc.

„Jedno mikroprobuzení není problém, je to přirozené. Pokud se však opakují často, rozbíjejí souvislost hlubokého a REM spánku. Mozek tak musí znovu přecházet mezi jednotlivými spánkovými fázemi a nedostane dostatek času pro obnovu kognitivních a emočních funkcí," vysvětluje MUDr. Kasal.

Následující den se narušený spánek může projevit únavou, horší koncentrací, pocitem zamlžené hlavy, menší emoční stabilitou či vyšší potřebou kofeinu.

Spánek není jen odpočinek

Mozek během spánku aktivně zpracovává emoční zážitky, upravuje stresovou reakci a obnovuje schopnost regulovat vlastní emoce. Při jeho nedostatku nebo častém přerušování se zvyšuje citlivost mozkových oblastí reagujících na ohrožení, zatímco kontrolní funkce prefrontální kůry (centrum plánování, rozhodování či pozornosti) pracují méně efektivně.

„V praxi to znamená, že běžné nepříjemnosti můžeme následující den hodnotit jako závažnější, reagujeme impulzivněji a máme menší toleranci vůči frustraci. Zhoršuje se také pozornost, schopnost plánovat a řešit problémy. Člověk pak nejenže negativní emoce prožívá intenzivněji, ale má i méně duševní kapacity k jejich zvládnutí," popisuje psychiatr.

Stačí tedy několik probdělých nocí a může se objevit podrážděnost, úzkostné napětí, plačtivost i pocit zahlcení. Úzkost a obavy z další noci pak zvyšují bdělost a čím intenzivněji se člověk snaží usnout a kontroluje čas, tím obtížnější celý proces je.

....................
Už samotný pocit tělesného přehřátí může připomínat projevy úzkosti: zrychlený tep, pocení, tlak na hrudi nebo dušnost. U některých lidí mohou tyto vjemy spustit obavy i panickou reakci.
„U úzkostných pacientů se může zvýšit vnitřní neklid, napětí a obava z tělesných příznaků. U deprese se často prohlubuje únava, pasivita, poruchy soustředění a pocit, že i běžné povinnosti vyžadují nepřiměřené úsilí," říká MUDr. Kasal.
....................

U dlouhodobě přetížených lidí se může rychleji vyčerpat zbývající schopnost kompenzace. Více chybují, jsou cyničtější a podrážděnější a obtížněji se po práci psychicky odpojují.

Běžnou chybou je snaha uspat se během horkých večerů alkoholem

Alkohol může subjektivně urychlit usnutí, ve druhé části noci ale vede k lehčímu spánku, častějšímu probouzení a narušení REM spánku. Zároveň negativně ovlivňuje hydrataci a může zhoršit chrápání nebo spánkovou apnoi. Podobně problematická může být snaha zahnat v odpoledních a večerních hodinách únavu kávou či energetickými nápoji. Kofein působí řadu hodin a může tak prodlužovat usínání i snížit podíl hlubokého spánku. Dalším nešvarem je konzumace tučných, těžkých nebo velmi kořeněných jídel krátce před ulehnutím, protože zvyšují tvorbu tepla při trávení, navíc mohou vyvolat reflux. Chybou může být i extrémně nastavená klimatizace nebo studený proud vzduchu mířící přímo na tělo.

Sport ano, ale ne ve vedrech

„Ačkoliv sport je pro spánek obecně prospěšný, pokud ho během veder provádíme těsně před spaním, opět může zvýšit tělesnou teplotu a aktivaci organismu. V horkém létě je proto vhodnější přesunout intenzivní pohyb na ráno nebo časný večer," radí psychiatr.

....................

Co ve vedrech udělat pro kvalitní spánek?

  • Zabránit tomu, aby se byt přes den prohřál
  • Větrání má smysl pozdě večer, v noci a brzy ráno, kdy je venkovní vzduch chladnější
  • Klimatizací vychladit místnost před ulehnutím, avšak s rozumem
  • Pomoci může osvěžující vlažná sprcha, lehké a prodyšné povlečení a dostatečný příjem tekutin během dne.
  • Omezit dlouhé ranní vyspávání nebo několikahodinový odpolední spánek

....................

Principy kognitivně-behaviorální terapie (KBT)

Ačkoliv psychologická technika sama o sobě fyzické přehřátí organismu samozřejmě neodstraní, může zabránit tomu, aby se nepohodlí projevilo ještě úzkostí z neusnutí.

„Myšlenky na to, že musím okamžitě usnout, jinak zítra selžu, zvyšují stres a bdělost. Lepší je říci si, že dnešní spánek nebude ideální, ale tělo zvládne i horší noc a alespoň odpočívám. Pokud delší dobu nemůžete usnout, je vhodné na chvíli vstát, přesunout se do chladnějšího prostoru a věnovat se nenáročné činnosti při tlumeném světle. Do postele se pak vraťte, až se znovu objeví ospalost," radí psychiatr.

Pomoci může také pomalé dýchání s delším výdechem, postupné uvolňování jednotlivých svalových skupin nebo zaměření pozornosti na neutrální tělesné vjemy. Cílem není vypnout myšlenky, ale nechat je přicházet bez dalšího rozvíjení.

„Při déletrvající úzkosti nebo depresivním prožívání může být jednou z cest k odborné péči digitální terapie. V Česku ji nabízí prostřednictvím strukturovaných programů založených na principech KBT například Mindwell. Programy je možné s podporou terapeuta procházet odkudkoliv, v soukromí a vlastním tempem. Navíc jsou plně hrazené ze zdravotního pojištění," uzavírá psychiatr Matěj Kasal, jehož současné terapeutické zaměření zahrnuje akutní psychiatrickou péči, s důrazem na naléhavé stavy, jako jsou těžké depresivní a úzkostné poruchy, schizofrenie a jiná psychotická onemocnění. Má rovněž zkušenosti s krizovou intervencí u pacientů s obtížně zvládnutelným chováním nebo sebevražednými myšlenkami. 

Digitální terapeutické programy jsou určené pro mírné až středně závažné potíže. Při akutních stavech, myšlenkách na sebevraždu nebo sebepoškozování je ale nutné vyhledat pomoc bezodkladně.

Mindwell nabízí terapeutické programy pro depresi, úzkost a OCD a dále preventivní programy pro syndrom vyhoření, psychickou odolnost a sebedůvěru. Jsou založené na postupech kognitivně-behaviorální terapie a jejich autorem je přední český psychiatr a psychoterapeut profesor Ján Praško, spoluautorkou a odbornou garantkou je klinická psycholožka Marie Ocisková. Terapeuti Mindwell podstupují, mimo svého vysokoškolského vzdělání, dále 5letý kognitivně-behaviorální výcvik akreditovaný pro zdravotnictví. Mindwell je strategickou investicí skupiny AKESO holding, a. s., předního poskytovatele zdravotních služeb.

Zdroj: Tisková zpáva LESENSKY.CZ s.r.o.

Zpět

XIII. 3D 360° online kongres – TOKIO

Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.

AKUTNÍ RESPIRAČNÍ INFEKCE JSOU TU

Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)

DOPORUČUJEME