Bakterie rodu Bordetella, původce černého kašle a dalších respiračních onemocnění, aktivně obcházejí obranný mechanismus dýchacích cest. Využívají k tomu speciální bílkovinu, která „zakotví" v buňkách hostitele.
Unikátní mechanismus popsali vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR (MBÚ AV ČR).ve spolupráci s kolegy z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře v časopise Science.1
Dýchací cesty člověka jsou chráněny účinným obranným mechanismem tvořeným pohyblivými řasinkami na povrchu buněk, které společně s vrstvou hlenu vytvářejí tzv. mukociliární eskalátor. Tento systém nepřetržitě odstraňuje vdechnuté mikroby, prach a další nečistoty a zajišťuje tak ochranu dýchacích cest před infekcí. Bakterie Bordetella infikují dýchací cesty hostitelů tím, že se přichytí k drobným vlasovým řasinkám, které lemují dýchací cesty.
Jak bakterie překonávají „samočisticí" systém dýchacích cest?
Nová studie zveřejněná v jednom z nejvýznamnějších vědeckých časopisů Science popisuje, jak bakterie rodu Bordetella tento obranný mechanismus aktivně obcházejí. Hlavní roli přitom hraje speciální přilnavá (adhezní) bílkovina.
„Tato bílkovina slouží k přichycení bakterií na povrch řasinkových buněk. Zjistili jsme ale, že její koncová část se navíc přenáší do nitra hostitelské buňky, kde se váže na mikrotubuly - stavební vlákna tvořící kostru řasinek," vysvětluje Mgr. Ladislav Bumba, Ph.D. z MBÚ AV ČR a dodává: „Tím si bakterie vytvářejí mimořádně stabilní ukotvení na povrchu dýchacích cest."
Když se bakterie rodu Bordetella v dýchacích cestách rozmnoží, uvolňují toxiny, které narušují imunitní obranu hostitele a vyvolávají katarální zánět nosohltanu a tvorbu hustého hlenu v průdušnici. Nemocný člověk má dýchací obtíže, prská a kýchá, tudíž se infekce šíří, což posléze vede k záchvatům velmi silného dusivého kašle s hýkavými nádechy.
................
Černý kašel se diagnostikuje podle klinických projevů a laboratorních vyšetření, a to výtěrem a sérologickým vyšetřením krve. Proti nemoci zabírají antibiotika, která však kašel utlumí, jen pokud jsou podána ihned po propuknutí nemoci. V opačném případě se z bakterie černého kašle uvolní do krevního oběhu toxin, který vyvolává záchvaty kašle. V této fázi již antibiotika pacientovi od kašle nepomohou, nicméně musí se užívat i několik týdnů, protože zabrání vzniku dalších komplikací.
................
„Onemocnění černým kašlem může být u kojenců a seniorů smrtelné, protože může vést k těžké hypoxii (nedostatku kyslíku) a plicní hypertenzi s následným selháním srdce," varuje prof. Ing. Peter Šebo, CSc. z MBÚ AV ČR.
Přichycení nestačí. Bakterie musí sestoupit ke kořeni řasinek
Pomocí mikroskopie na živých tkáních vědci zjistili, že se bakterie nejprve zachytí na špičkách řasinek a následně „sestupují" k jejich bázi, kde jsou lépe chráněny před mechanickým odstraněním proudem hlenu.
„Připravili jsme geneticky upravenou bakterii, která není schopna tuto speciální bílkovinu produkovat. Tyto bakterie sice dokážou přilnout k buňkám, ale zůstávají pouze na špičkách řasinek a jsou mnohem snadněji odstraňovány," popisuje Mgr. Bumba.
V experimentálním zvířecím modelu se navíc ukázalo, že tato defektní bakterie osidluje nosní dutinu podstatně méně efektivně. Pevné přilnutí bakterie k buňkám dýchacích cest je důležitým krokem při rozvoji infekce.
Současné vakcíny velmi účinně chrání před těžkým průběhem černého kašle, jejich schopnost zabránit samotnému osídlení nosní sliznice je však omezená. Očkované osoby tak mohou bakterii po určitou dobu přenášet, aniž by se u nich rozvinuly závažné příznaky onemocnění.
Význam objevu
Objev odhaluje dosud neznámý způsob, jakým tento respirační patogen překonává přirozenou obranu organismu, a ukazuje, že samotná přilnavost bakterií k buňkám řasinkového epitelu není založena pouze na povrchové interakci, ale vyžaduje také specifické ukotvení bakterie k vnitrobuněčným strukturám hostitelských buněk. Lepší porozumění tomuto mechanismu může otevřít cestu k novým strategiím prevence i cílené léčby černého kašle.
Tým z Laboratoře molekulární biologie bakteriálních patogenů v MBÚ AV ČR studuje bakterii Bordetella dlouhodobě, na studii se podílel zejména elektronovou mikroskopií a použitím zvířecího modelu k výzkumu kolonizace nosní dutiny těmito bakteriemi.
Zdroj: Tiskové oddělení AV ČR
Reference:
1. Michael S. Costello et al. Bacteria deliver a microtubule-binding protein into mammalian cells to promote colonization.Science391,825-830(2026).DOI:10.1126/science.adz2737
Po extrémním nárůstu v letech 2024 a 2025 se situace v ČR ohledně nákazy černým kašlem zatím v roce 2026 "stabilizovala", ale výskyt zůstává vyšší, než byl dlouhodobý průměr před rokem 2020.
SZÚ proto doporučuje nechat se alespoň jednou v dospělosti přeočkovat. Dospělým je k dispozici kombinovaná vakcína proti záškrtu, tetanu a černému kašli, ideálně v rámci pravidelného přeočkování proti tetanu u praktického lékaře. Nadále platí silné doporučení pro očkování těhotných žen (ideálně mezi 27. a 36. týdnem), aby se protilátky přenesly na novorozence před jeho prvním očkováním.
-red-
Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.
Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)