Japonci se intenzivně zajímají o pokroky v regenerativní medicíně, která hledá mechanismy obnovy ztracených tkání. Nechtějí se například smířit s faktem, že nám za život narostou jen dvě sady zubů: 20 mléčných a 32 stálých zubů. Stále platí, že jakmile dojde ke ztrátě stálého zubu, ať už v důsledku traumatu, onemocnění dásní nebo extrakce, může ho nahradit jen implantát.
Japonsko je světovým lídrem ve výzkumu obnovy zubů. Tým Dr. Katsu Takahashiho v nemocnici Kitano v Ósace, podporovaný společností Toregem BioPharma, zahájil první klinické studie na lidech v univerzitní nemocnici v Kjótu v říjnu 2024.
Na rozdíl od žraloků, u nichž dochází k neustálé výměně zubů během života, jsou lidé (stejně jako většina savců) difyodonti - zuby vyměňují pouze jednou. Evolucí, když se naše strava stávala stále pestřejší a vaření snížilo potřebu extrémní síly kousnutí, tlak na opětovný růst zubů jednoduše slábl.
Protein, který inhibuje vývoj zubů u lidí po prořezání druhé sady zubů, se označuje jako USAG-1 (Uterine Sensitization Associated Gene-1). USAG-1 funguje jako biologická brzda. Jakmile nám vyrostou stálé zuby, tento protein zajistí, aby se růst dalších zubů zastavil. Lék TRG035 tuto brzdu zablokuje. Když je protein USAG-1 neutralizován, tělo může znovu aktivovat spící zubní zárodky hluboko v čelisti a spustit stejný proces, kterým zuby rostly v dětství. Za objevem stojí start-up Toregem BioPharma a vědci z Kjótské univerzity. Podařilo se jim vyvinout lék, který probouzí "třetí generaci" zubů, kterou v sobě lidé přirozeně nesou, jen je neaktivní.
Látka zaznamenala obrovský úspěch u myší, psů a fretek, které mají podobnou stavbu zubů jako lidé. Po podání léku formou nitrožilní injekce jim vyrostly zcela funkční nové zuby bez vedlejších účinků. Následně se lék v první fázi klinických testů podává zdravým mužům (30-64 let), kterým chybí alespoň jeden zub. Další fází II. Klinického výzkumu jsou děti trpící anodoncií (vrozenou genetickou vadou, kdy zuby vůbec nerostou). Klinické studie na lidech oficiálně začaly v červenci 2024 pod dohledem společnosti Toregem BioPharma a Dr. Katsua Takahashiho v univerzitní nemocnici v Kjótu. Cílem je v první fázi posoudit bezpečnost léku a stanovit vhodné dávkování. Následně jsou plánovány rozsáhlé studie fáze III a teprve po dokončení fáze III může regulační orgán zvážit schválení. Na komerční trh chtějí japonští výzkumníci lék TRG035 uvést kolem roku 2030, což by mohlo masivně nahradit klasické zubní implantáty či protézy.
Terapie zubními kmenovými buňkami
I v této oblasti Japonci bádají. Vědci z vědecké společnosti Science Tokyo identifikovali dvě oddělené linie kmenových buněk zodpovědné za tvorbu zubních kořenů a alveolární kosti, která ukotvuje zuby v čelisti - výsledky byly publikovány v časopise Nature Communications v červenci 2025. Tento objev představuje naprosto klíčový dílek skládačky v regenerativní stomatologii. Zatímco lék TRG035 řeší růst samotného zubu, výzkum ze Science Tokyo se zaměřuje na to, jak tento zub udržet v čelisti. Bez pevného kořene a zdravé kosti je totiž i ten nejkrásnější nový zub zcela k ničemu, protože by při prvním kousnutí vypadl.
Vědci věděli, že kořen zubu i kost, ve které je zub usazený (alveolární kost), vznikají ze stejné zárodečné tkáně (tzv. zubního folikulu). Nevěděli ale, jak se buňky "rozhodují", čím se stanou. Tým ze Science Tokyo dokázal, že existují dvě zcela nezávislé linie kmenových buněk, které mají odlišné genetické programy:
Díky tomu, že je vědci nově dokážou odlišit, mohou vyvíjet terapie, které cíleně stimulují jen jednu, nebo naopak obě tyto linie podle toho, co pacient přesně potřebuje.
Největším problémem současné stomatologie je úbytek kosti. Při těžké parodontóze bakterie zničí alveolární kost, zub ztratí oporu, začne se viklat a vypadne. Současná medicína umí zánět zastavit, ale ztracenou kost nedokáže donutit dorůst. Objev ze Science Tokyo otevírá cestu k léčbě, kdy lékař pomocí specifických proteinů "probudí" právě druhou linii kmenových buněk. Tělo by pak samo dokázalo nechat dorůst ztracenou kost kolem krčku viklajícího se zubu a znovu ho v čelisti zafixovat.
Díky pochopení, jak se tvoří zubní kořen z první linie kmenových buněk, se přibližujeme éře "bio-implantátů". Cílem je vypěstovat v laboratoři nebo přímo v čelisti biologický kořen z pacientových vlastních buněk, který se přirozeně propojí s kostí, bude mít vlastní cévní zásobení.
-red-
Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.
Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)