Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



TĚŽKÉ MYŠLENKY LGBT OSOB



Osamělost, diskriminace a nízká míra podpory ze strany okolí. Právě tyto faktory podle nové studie vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), publikované v prestižním žurnálu Psychology of Sexual Orientation and Gender Diversity, zásadně ovlivňují sebevražedné myšlenky u lidí LGBTQ+. Hlavní autor studie, RNDr. Michal Pitoňák, Ph.D., za článek obdržel Národní psychiatrickou cenu prof. Vladimíra Vondráčka v kategorii věda a výzkum.

V Česku, potažmo střední a východní Evropě, dosud prakticky chyběly studie zkoumající sebevražedné myšlenky u LGBTQ+ lidí. Již v loni výzkumný tým z NUDZ publikoval první populační studii o duševních poruchách a sebevražedných myšlenkách, podle níž se k suicidálnímu jednání neheterosexuální lidé uchylují pětkrát častěji než heterosexuálové.1 Zatímco mnohé výzkumy v této oblasti končí u identifikace nejvíce ohrožených podskupin, aktuálně publikovaná studie se pokouší vysvětlit, jaké faktory mají největší vliv na zvýšenou zranitelnost neheterosexuálních lidí.2

Samota, nedostatek podpory okolí a diskriminace

„Celkově vyšší míru suicidality vykazovali lidé, kteří jsou neheterosexuální a zároveň transgender či jinak genderově rozmanití, a dále bisexuální a pansexuální, asexuální, queer či jinak sebe-identifikující se (PAQ+) ženy. Naproti tomu gay muži, lesbické ženy a bisexuální či PAQ+ muži udávali průměrně nižší úroveň suicidality. Když jsme však zohlednili další faktory, rozdíly mezi těmito podskupinami se statisticky setřely," vysvětluje vedoucí pracovní skupiny Duševní a veřejné zdraví sexuálně a genderově rozmanitých lidí NUDZ, Michal Pitoňák.

Jako zásadní faktor se ukazuje osamělost, nedostatek rodinné podpory a zkušenosti s tzv. heterosexistickou diskriminací, která vychází z předpokladu, že heterosexualita je jedinou akceptovatelnou sexuální orientací. Tyto faktory mají větší vliv než příslušnost ke konkrétní sexuální či genderové identitě.

„Je také třeba připomenout, že navzdory nesporně vysoké míře sebevražedných myšlenek mezi LGBT+ lidmi, nadpoloviční většina (51,9 %) zúčastněných nepociťovala žádné suicidální myšlenky, avšak celá čtvrtina účastníků (24,8 %) dosáhla na námi použité škále výsledků, které signalizují středně závažnou úroveň suicidálních tendencí," říká Michal Pitoňák.

...................

RNDr. Michal Pitoňák, Ph.D. vede v NUDZ pracovní skupinu zaměřenou na duševní a veřejné zdraví sexuálně a genderově rozmanitých (SGR) lidí. Je předsedou a spoluzakladatelem odborného spolku Queer Geography. Od roku 2024 působí jako odborný asistent na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy, přičemž je zároveň výzkumně činný na Pedagogické a Přírodovědecké fakultě UK, kde získal doktorát v oboru sociální geografie a regionální rozvoj za vůbec první disertaci z oblasti queer geografie v Česku. Ve svém interdisciplinárním výzkumu se zaměřuje na společenské postavení LGBTQ+ lidí, hetero- a cis-normativitu a menšinový stres. Aktivně přispívá k popularizaci vědy a výzkumu v oblasti sexuální a genderové rozmanitosti a podílí se i na formování veřejných politik, například jako člen Výboru pro práva LGBTI+ osob či koordinační skupiny Národního programu HIV/AIDS.

...................

Pomoci může prevence 

„Překvapivě se nám v českém kontextu nepotvrdil vliv zapojení do LGBT+ komunity na snížení suicidality, který bývá v zahraniční literatuře významný. Myslíme si, že by to mohlo být kvůli nejasnému chápání samotného pojmu „LGBT+ komunita. Ten pro některé značí samotný fakt, že jsou LGBT+ a pro jiné nějakou formu zapojení a participace s dalšími LGBT+ lidmi - tedy faktor, který bývá měřen v zahraničí," dodává Michal Pitoňák.

Aby se zranitelnost LGBT+ lidí podařilo snížit, jsou podle vědců nutná cílená preventivní opatření: „Zejména jde o odstranění systémových bariér a legislativních překážek, například zpřístupnění manželství pro všechny bez symbolického rozlišování na různé kategorie, zavedení společné adopce páry nehledě na jejich pohlaví či genderovou identitu, nebo zjednodušení úředního uznání genderové identity a změny v dokladech na základě sebeurčení. Potřebné jsou také specificky zaměřené intervence a další vzdělávání odborníků, posílení rodinných a komunitních vazeb a pokračující komplexní výzkum," uzavírá doktor Pitoňák.

Zlepšení situace by mohly pomoci i nové psychodiagnostické nástroje, které byly díky realizovanému projektu týmu doktora Pitoňáka adaptovány ze zahraničí.

Oceněný článek vznikl s podporou projektu Menšinový stres ne-heterosexuálních lidí v Česku (19-14801S) podpořeného Grantovou agenturou ČR (GAČR).

Reference a literatura:
1. https://www.nudz.cz/media-pr/tiskove-zpravy/u-neheterosexualnich-lidi-se-v-cesku-vyrazne-casteji-vyskytuji-dusevni-poruchy-a-sebevrazedne-myslenky-ukazala-prvni-studie-tohoto-druhu-v-cesku
2. Pitoňák, M., Čihák, M., & Horne, S. G. (2024). Zranitelnost LGBT+ lidí vůči sebevraždám v Česku: Role faktorů souvisejících se stresem menšin v kontextu vysokého strukturálního stigmatu. Psychologie sexuální orientace a genderové rozmanitosti.  

Zpět

XIII. 3D 360° online kongres – TOKIO

Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.

AKUTNÍ RESPIRAČNÍ INFEKCE JSOU TU

Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)

DOPORUČUJEME