Cholesterol a další faktory spojené s kardiovaskulárním zdravím mohou být ovlivněny bakteriemi ve střevech. Zdá se, že rostlinná strava, která je dobrá pro prevenci srdečních chorob, podporuje rozmanitější a zdravější střevní mikrobiom.
Cholesterol a další faktory spojené s kardiovaskulárním zdravím mohou být ovlivněny bakteriemi ve střevech. Nedávný objev zahrnuje skupinu střevních bakterií, které mohou štěpit cholesterol ve střevech. Od počátku 20. století vědci věděli, že střevní bakterie mohou přeměňovat cholesterol na sloučeninu zvanou koprostanol (27 uhlíkový stanol vzniklý biohydrogenací cholesterolu), ale nevěděli, které druhy to dělají. Výzkumníci analyzovali vzorky stolice od 3079 lidí, aby charakterizovali jejich střevní mikrobiomy, a poté sekvenovali téměř šest milionů mikrobiálních genů.
Zjistili, že lidé s genem, který ve svém mikrobiomu nazvali IsmA, vylučovali ve svých výkalech až o 75% méně cholesterolu než lidé, kteří tento bakteriální gen nenesou. Přítomnost tohoto genu, který vytváří enzymy, které metabolizující cholesterol, byla také spojena s nižší hladinou cholesterolu v krvi účastníků. Zjištění zveřejněná v časopise Cell Host and Microbe mohou pomoci vysvětlit, proč někteří lidé mohou konzumovat více cholesterolu ve své dietě, s relativně malým účinkem na hladinu cholesterolu v krvi.
„Úprava mikrobiomu může mít i terapeutický účinek," říká spoluautor studie Dr. Stanley Shaw, kardiolog v Brigham and Women's Hospital a proděkan na Harvardské lékařské fakultě. Varuje však, že léčba srdečních chorob založená na mikrobiomu je stále ještě v plenkách.
Jak ovlivnit střevní mikrobiom?
Teoreticky by mohlo pomoci přímo zavést enzymy metabolizující cholesterol do střeva, nebo zvýšit populaci těchto bakterií (snižujících hladinu cholesterolu) dietou, probiotiky nebo jinou metodou.
Rozdíly v mikrobiotě ovlivňují srdce, ale i obezitu
Zdá se, že mikrobiom ovlivňuje další faktory spojené se zdravím srdce, včetně tělesné hmotnosti, krevního tlaku, cukrovky a zánětu. Například lidé, kteří jsou přirozeně hubení, mají jinou střevní mikroflóru než lidé s nadváhou, pravděpodobně proto, že některé bakterie získávají z některých potravin více energie než jiné bakterie. Podobně se zdá, že lidé s vysokým krevním tlakem mají méně různorodou mikrobiotu, tj. méně druhů než lidé s normálním krevním tlakem.
Je rozdíl v mikrobiotě primární nebo sekundární?
Problém pozorování je starý hlavolam, co bylo dříve, „slepice nebo vejce"? Jsou rozdíly v mikrobiotě příčinou zdravotního problému, nebo jsou to reakce či kompenzace těla na problém?
„Na mikrobiomu je zajímavé, že se zdá, že slouží jako prostředník pro některé faktory životního stylu, které mají příznivý vliv na kardiovaskulární zdraví," říká Dr. Shaw. Vezměte si například vlákninu. Zdá se, že diety bohaté na vlákninu snižují riziko srdečních onemocnění a mrtvice až o 30 %. Některé z těchto výhod mohou vyplývat ze schopnosti vlákniny pomáhat odstraňovat cholesterol z těla. Mohou ale působit i jiné faktory. V našem střevě se vláknina rozkládá bakteriemi za vzniku mastných kyselin s krátkým řetězcem. Tyto sloučeniny interagují se specifickými receptory na buňkách, které regulují krevní tlak, ovlivňují hormony podílející se na cukrovce a tlumí zánět - to vše ovlivňuje kardiovaskulární zdraví.
Rostlinná strava podporuje rozmanitější a zdravější střevní mikrobiom
Bohužel neexistují žádné konkrétní rady týkající se prevence zdraví srdce ve vztahu ke střevnímu mikrobiomu. Zdá se však, že rostlinná strava, která je dobrá pro prevenci srdečních chorob, podporuje rozmanitější a zdravější střevní mikrobiom. Tato oblast výzkumu je vzrušující oblastí a možná i budoucí „léčby mikrobiomu".
Pro optimální zdraví vědci podporují dodržování rostlinné stravy jako je středomořská dieta DASH (Dietary Approaches to Stop Hypertension) a dieta MIND (Mediterranean-DASH Diet Intervention for Neurodegenerative Delay). Bylo prokázáno, že rostlinná strava má různé zdravotní přínosy a je spojena s nižším rizikem srdečních chorob, rakoviny a dalších chronických onemocnění.
Zdroj: Harvard Hearth Letter, https://www.health.harvard.edu
Dysbióza střevní mikrobioty, při které dochází k narušení její pestrosti i funkčnosti, je spojená s celou řadou chronických chorob. Problematikou mikrobiomu se zabývá 3D 360° kongres MIKROBIOM LIDSKÉHO TĚLA V SOUVISLOSTECH, který probíhá až do 7. června 2023. Kongres je akreditován u ČLnK.
Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.
Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)