Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



SLAVNÉ ČS FARMACEUTICKÉ FIRMY: GALENA OPAVA – FIRMA S DLOUHOU MINULOSTÍ



Firma Galena patřila v období socialistického lékárenství k nejznámějším firmám v republice. To si řada z nás, zejména "délesloužících" lékárníků, ještě dobře pamatuje. Její začátky ale sahají hodně do minulosti, do doby habsburské monarchie. Jejím zakladatelem byl PhMr. Gustav Hell z Opavy. 

Firma pod vedením Gustava Hella
G.Hell a Co. a Chemosan-Hellco

Gustav Hell se narodil v roce 1843 v devítičlenné rodině c. a k. vrchního účetního rady rakouského ministerstva vnitra Franze Hella. V letech 1862 až 1864 vystudoval farmacii na univerzitě ve Vídni. V roce 1869 převzal jako provizor lékárnu U bílého anděla v Opavě, když se navíc oženil s dcerou příbuzných majitele lékárny, Růženou Urbanovou.

V roce 1870 založil u lékárny laboratoř s parním pohonem a varnými kotli. O tři roky později společně s magistry Hellmannem a Petrem Stolzissim založili ve Vídni v Rakouskou farmaceutickou společnost. V roce 1874 převzal lékárnu do pronájmu a přestavěl ji. V roce 1880 zahájil velkovýrobu extraktů (farmaceutických surovin) podle tehdy platného Rakouského lékopisu. Po dvou letech navíc zakoupil Hraniční mlýn (též uváděn jako Hraničník) v Kylešovské osadě a zahájil tam výrobu extraktů a práškovaných (rostlinných) drog. Společně dr. Hellmannem působil jako veřejná obchodní společnost G. Hell+Comp.

Gustav Hell založil společnost G. Hell & Comp pro průmyslovou výrobu léčiv. 

Postupně pokračoval v rozšiřování svých podnikatelských aktivit...

Zdroj: Teva.cz (https://www.teva.cz/about-teva/teva-czech-history/)

  • 1883 - přenesl Gustav Hell výrobu specialit ze své lékárny U bílého anděla v Opavě do bývalé chemické továrny v Komárově (tehdy sousední obec, dnes součást Opavy). Zde začal vyrábět galenika, tobolky, sirupy, oplatky (léková forma, nikoliv sladkost!), zásypy nebo léčivá mýdla.
  • 1885 - koupil ve Vídni firmu bývalého lékárníka Josefa Frassera na výrobu medicinálních oplatek a uzavíracích strojků (vedl ji jeho bratr Karl Hell) a zrušenou Fasserovu továrnu na krevní sůl v Komárově. Zde zahájil výrobu extraktů, obvazů a cukrovinek přenesenou z Hraničního mlýna.
  • 1886 - firma otevřela ve Vídni novou pobočku, kterou vedl dr. Hellmann.
  • 1886 - zemřela majitelka lékárny U bílého anděla Josefina Hankeová a univerzální dědičkou se stala Hellova manželka Růžena.
  • 1887 - získal koncesi na zřízení velkodrogerie, a tím i možnost obchodování s drogami a kosmetickými přípravky cizí provenience.
  • 1896 - ničivý požár továrny v Komárově, továrna byla poté modernizována a výroba byla rozšířena.
  • 1898 - začal s výrobou ichtamolu.
  • 1898 - obdržel nejvyšší císařské vyznamenání.
  • 1900 - registrován Syrupus Colae comp. Hell - jedna z nejstarších rakouských specialit.
  • 1903 - ustavila se veřejná obchodní společnost G. Hell+Comp. Měla zastoupení v Berlíně, Hamburku, Miláně, Alexandrii, Chicagu, Melbourne a Osace. Zřídily se nové pobočné závody v Ratiboři, Olomouci, Nise i Kravařích.
  • 1914 - došlo ke spojení s rakouskou firmou Chemosan a firma pokračovala pod jménem "Chemosan-Hellco".

Na obrázku jsou reklamy společnosti v čase. 

Období první a druhé republiky a okupace
Chemosan-Hellco, filiálka I.G. Farben

1918 - vznik ČSR, vídeňská filiálka se odtrhla.

1919 - spojily se farmaceuticko-chemické provozy lékárníků Al. Kremela, A. Waldheima a vídeňské pobočky G. Hell do akciové společnosti Chemosan-Gesellschaft se sídlem ve Vídni na Himmelpfortgasse 14. Generálním ředitelem se stal Dr. PhMr. Max Wilhelm Czerkis a v roce 1920 na ustavujícím valném shromáždění prezidentem PhMr. Alois Kremel.

1921 - v říjnu se G. Hell a spol. přeměnila na akciovou společnost Opava, továrna farmaceuticko-chemických přípravků a velkodrogerie.

1921 - v prosinci Gustav Hell umírá.

1923 - došlo ke spojení s firmou Chemosan na Chemosan-Hellco, výkonným ředitelem továrny pak byl PhMr. Friedrich Hell (1888-1960).

Tím skončila první, významná etapa existence firmy. Firma dále existovala, nicméně vyráběla smluvně přípravky zahraničních, hlavně německých firem. Závislost na německém kapitálu se ještě posílila, když v roce 1933 získala většinu akcií firmy společnost I.G.Farben. Ve stejné době se sídlo firmy přestěhovalo do Prahy a otevřely se nové pobočky v Liberci, Karlových Varech, Žilině a Bratislavě.

Po odstoupení Sudet, na podzim 1938, připadla továrna v Komárově Německu. V období druhé světové války fungovala firma jako Hellco a. s. Praha-Brno, filiálka I. G. Farben pro Protektorát Čechy a Morava. 

Socialistické období 1948-1989
SPOFA Komárov, Galena

V březnu 1945 byla po spojeneckém náletu na Opavu továrna poškozena a výroba nejdůležitějších přípravků byla přemístěna do továrny na papír v Lanškrouně, nouzová výroba, nouzový sklad i vedení společnosti byly od dubna v Zábřehu. Sklad však zabavila při osvobozování Rudá armáda jako válečnou kořist.

V říjnu 1945, byla firma, stejně jako naprostá většina farmaceutického průmyslu, znárodněna a podnik se stal součástí národního podniku SPOFA. V roce 1950 se přestaly vyrábět tablety a injekce. Nahradila je výroba galenických přípravků a tekutých lékových forem (sirupy, roztoky, kapky, extrakty, emulze, suspenze). Galena (název získala firma v roce 1952) v podstatě měla na tyto lékové formy v Československu monopol. Tato orientace platila až do roku 1989. Doplňkovým programem se stalo zpracování bylin, při kterém byl roku 1961 namíchán také sirup Kofo, základ známé Kofoly.

Rovněž ale vyráběla izolované látky jako například alkaloidy, glykosidy, barviva apod. Od tohoto výrobního sortimentu se dále odvíjel směr specializace na zmíněné tekuté lékové formy. Během socialistického období se zde vyrábělo kolem 90 léčivých přípravků!

Uvádím příklady některých těchto léků:

Algifen gtt. (noramidopyrin, pitofenon, fenpiverin) -analgetikum, spasmolytikum

Anacid susp., Anacid compositum susp. (směs slabě bazických látek, které v žaludku váží kyselinu solnou) - antacidum (Anacid comp. obsahoval navíc lokální anestetikum oxetakain)

Clavigrenin forte gtt. (dihydroergotamin) - sympatholytikum, antimigrenikum

Contraspan gtt. (tinktura z rulíku (belladonna), papaverin, fenobarbital, kafr, tinktura z pelyňku, kozlíková a heřmánková tinktura) - spasmolytikum

Cystenal gtt. (tinktura z mořeny barvířské, Rubia tinctorum, salicylát hořečnatý, směs éterických olejů) - antiseptikum močových cest (antiflogistikum, velmi mírné spasmolytikum)

Ditustat gtt. (dropropizinum) - antitusikum

Ersilan gtt. (teofylin, dihydroergokristin) - vazodilatans

Evercil gtt. ophth. (fenylefrin, eskulosid, hypromelóza) - oftalmologikum (sympatomimetikum, ve vyšších koncentracích jako mydriatikum pro léčbu chronických nebakteriálních zánětů spojivek nebo jejího podráždění větru, kouřem apod.)

Cholagol gtt. (kořen z kurkumy, frangulaemodin z krušiny olšové, salicylát hořečnatý, směs éterických olejů) - choleretikum

Ipecarin gtt. (emetin, pilokarpin, efedrin, kodein, extrakt z tymiánu, éterické oleje z tymiánu a anýzu) - expektorans

Jox spray (polyvidon-jod, allantoin) - otorinolaryngologikum

Stoptussin gtt. (butamirát, guaifenesin) - expektorans, antitusikum

Triamcinolon compositum spray (triamcinolon, cloroxin) - dermatologikum

Lacrisyn gtt. ophth. (kyselina boritá, tetraboritan sodný, hypromelóza) - oftalmologikum (epitelizancium, antiseptikum)

Mukoseptonex gtt. nas. (karbethopendecinium bromid), Mukoseptonex E gtt. nas. (navíc efedrin) - otorinolaryngologikum

Valoron gtt. (tilidin) -analgetikum - anodynum (omamná a psychotropní látka)

Rovněž zde byl vyráběn GA-FO (s tinkturou z domácího rdesna hadího kořene). To byla tovární obdoba, dodnes v laboratořích vyráběného Gargarisma Kutvirt, což bylo kloktadlo (roztok mentolu, ratanové tinktury a formalínu v 85% lihu) sestavené MUDr. Otakarem Kutvirtem (1867-1929), profesorem ušního lékařství na pražských Vinohradech.

Po roce 1989
Galena, Ivax Pharmaceuticals, Teva

Po pádu komunistického režimu na podzim 1989 došlo k transformaci Galeny. V roce 1990 přestala být národním podnikem a stala se podnikem státním. V roce 1994 se změnila na akciovou společnost. Ve stejném roce ji koupila americká firma Ivax Corporation. V období let 1996 až 1999 prošel areál firmy rekonstrukcí. V roce 2003 se název změnil na Ivax Pharmaceuticals. V roce 2006 koupil firmu nynější vlastník, izraelská společnost Teva.

Koncem roku 2024 došlo k rozdělení původního závodu na dvě nové společnosti: Teva Czech Industries s.r.o. a TAPI technology & API services s.r.o. Opavská firma je dnes významným farmaceutickým výrobcem v České republice, největším zaměstnavatelem v regionu a jedním z nejmodernějších v Evropě.

PharmDr. Tomáš Arndt

Pokud není uvedeno jinak, jsou obrázky v článku z Národní digitální knihovny Kramerius. 

SLOVAKOFARMA HLOHOVEC

INTERPHARMA PRAHA

REMED PRAHA

Zpět

XIII. 3D 360° online kongres – TOKIO

Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.

AKUTNÍ RESPIRAČNÍ INFEKCE JSOU TU

Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)

DOPORUČUJEME