V ročníku 2024 provází PharmDr. Tomáš Arndt čtenáře Magazínu historií slavných českých léků. Věříme, že stejně jako předešlé seriály autora, které můžete najít v záložce SERIÁLY, vás ten letošní zaujme.
V minulém článku byla zmíněna jedna ze specialit lékárnické rodiny Fragnerů - Pražská domácí mast, která se zprvu vyráběla jako "domácí specialita" v jejich lékárně U Černého orla na Malé Straně. Později přicházela na trh z továrny B Fragner v Praze - Dolních Měcholupech jako "specialita tovární".
Podobný osud měl Balzám dr. Rosy, který patřil k nejpopulárnějším specialitám.
Byl inzerován pod různými názvy, také například Dr. Rosy životní balsám nebo Rosův životní balzám.
V roce 1895 byl Ministerstvem zdravotnictví a tělesné výchovy tzv. připuštěn k všeobecnému prodeji.
Nepochybně se Balsám dr. Rosy ale vyráběl již dříve, patřil ke kmenovým domácím specialitám lékárny U Černého orla. V inzerátech se vyskytuje již od sedmdesátých let 19. století.
Byl určen zejména k úpravě různých trávicích potíží, ať už po konzumaci nevhodného jídla, při nadýmání, zácpě nebo při překyselení žaludku. Příznivě měl působit i při křečích.
Po otevření lékárny v Dolních Měcholupech v roce 1930 se začal vyrábět továrně pod názvem Balsám dr. Rosy pro žaludek. Do svého sortimentu ho převzala po znárodnění také SPOFA (jak svědčí inzerát z roku 1949), ale po roce 1950 se už na trhu nevyskytoval.
Balzám dr. Rosy byl zajímavý i po jiné stránce. Jednalo se o přípravek pestrého složení, který vlastně navazoval na dávnou tradici "tajných" přípravků, tzv. arkán. Tyto, z našeho hlediska "léčivé přípravky" tajného složení, byly často až dryáčnickým způsobem nabízeny zákazníkům. Jejich prodej přetrval až do přibližně do 19. století, ale často byl zakázán dříve.
......................
V příručce z roku 1863 s půvabným názvem "Samospráva obce v království Českém praktické navedení pro pány představené, radní a výbory obecní .... jak se ... obce spravovati mají" je výslovně uvedeno: "Také nesmí nikdo tak zvaná arkána (léky pověrečné) a neb jakékoli složené léky, pro vrhnutí neb purgaci ani vyráběti ani prodávati."
......................
Takto postupně tyto "tajné" léky (z často neznámých zdrojů) mizely z trhu a dá se říct, že jejich místo postupně nahrazovaly speciality vyráběné už v lékárnách, protože od roku 1855 rakouským lékopisem bylo povoleno lékárníkům v Rakousku (a tedy i v českých zemích) nakupovat léčiva a léčivé přípravky od velkovýrobců. Lékárníci již nemuseli všechny léky vyrábět "od základů", ale mohli je nakupovat přímo hotové od výrobce. To jim sice na jednu stranu zjednodušilo život, ale na druhou stranu už tím ztratili monopol na výrobu léků. Ve snaze konkurovat továrním výrobcům začaly lékárny vyrábět léky ve větších množstvích (dnes bychom řekli soustředěná výroba). A buď je prodávali pouze ve své lékárně (domácí speciality), nebo je prodali (stejně jako farmaceutické továrny) dalším lékárnám (všeobecné speciality). Těchto léků se ovšem postupně objevilo velké množství (doprovázených masivní tiskovou reklamou v novinách, časopisech, výročních ročenkách nebo tehdy v 19. století velmi oblíbených kalendářích).
Průkopníkem těchto všeobecných specialit, exportovaných do českých zemí, ba do celé monarchie (zde se vlastně nedalo mluvit o "zahraničí"), byla právě lékárna U Černého orla Benjamina Fragnera na Malé Straně v Praze. Balzám dr. Rosy byl prodáván i v Kraňsku (dnešním Slovinsku) nebo Horních Uhrách (nyní Slovensku).
Přípravek byl pro zajímavost inzerován například v tiskovinách jako Budivoj, Velký Pražský kalendář - nový prostonárodní kalendář obrázkový pro lid českoslovanský v Čechách, na Moravě a ve Slezsku na rok obyčejný, Občanský kalendář koruny Svatovácslavské (!) na obyčejný rok, Slovanský kalendář na obyčejný rok, Ruch (s podtitulem Měsíčník pro zábavu se zvláštním zřetelem k produkci mladších spisovatelův), Ohlas od Nežárky (Týdeník pro poučení a zábavu, pro zájmy obecné, společenské) a politické a tak podobně.
A co tedy vlastně oblíbený Balzám dr. Rosy obsahoval?
Jak již bylo naznačeno, používal se hlavně na různé druhy neduhů trávicího traktu, čemuž z velké části odpovídaly jednotlivé složky:
A pak zde byla ještě tajemná složka nazvaná Electuarium aromaticum (aromatický lektvar) - ta měla podle pátého vydání Rakouského lékopisu (Pharmacopoea Austriaca) z roku 1855 obsahovat rozemleté sušené natě (Pulvis herbae) pelyňku pravého (Artemisia absinthium), saturejky (Satureja), anděliky lékařské (Angelica officinalis), rozemleté listy (Pulvis foliorum) máty peprné (Menthae piperitae), šalvěje lékařské (Salvia officinalis), rozemleté kořeny (Pulvis radicis) - opět - anděliky lékařské, podražce užovníku (Aristolochia serpentaria), zázvoru (Zingiber officinalis), rozemleté kůry (Pulvis corticis) skořice pravé (Cassia cinnamomea), hřebíčku (Eugenia caryophyllata), rozemletého muškátové oříšku (Pulvis Nucis moschatae) a čištěného medu (Mel depuratum). Vše bylo rozpuštěno v lihu.
Utajované složení
V případě balzámu dr. Rosy se ukazuje návaznost na arkána a jiné podobné léčivé přípravky, s kterými je spojovalo velké množství obsažených složek, které pro běžného zákazníka nikde nebyly uvedeny. Nebylo to sice už vysloveně tajné, ale bylo obtížné se k tomu dostat.
Magistra Eva Stupková v rigorózní práci (Výrobní program lékárny U Černého orla na Malé Straně), z níž jsem mimo jiné čerpal výše uvedená složení, našla informace v anglicky psané reklamě či v jednom neobvykle obšírném inzerátu v Lékárnickém kalendáři na rok 1880.
Dalším rysem, který Balzám dr. Rosy spojuje s minulostí, je poetický název. Pro zajímavost bych na závěr uvedl několik názvů podobných přípravků z Časopisu českého lékárnictva z roku 1895: Dr. Vesta modifikovaný prášek Quarinův proti kašli. Anglický balsám a jerusalémský balsám, Prášek fiakrový, Rotšildova náplasť, Skrofulésní náplasť, Dr. Pogačnika prášek pro prsa, Pastilky kaskarové, Masť na oznobeniny, Dr. Köllera krev čistící thé, Prešpurkské pokroutky mechové, Lippmannovy karlovarské šumící prášky, Kwizdův fluid proti dně, Dr. Mikoláše víno reveňové a další a další...
Samozřejmě je mezi nimi uveden i Balzám dr. Rosy (v kategorii "Dle starých lékařských předpisů a lidové prostředky") a další proslulý léčivý přípravek pana magistra Benjamina Fragnera, Pražská domácí mast.
PharmDr. Tomáš Arndt
Seriál „SLAVNÉ ČESKÉ LÉKY" slibuje zajímavé čtení, kde se dozvíte celou řadu obohacujících informací z historie svého oboru.
Příště se můžete těšit na Thymomel, který je tu s námi od „monarchie" do dnešních dob.
Všechny předchozí díly najdete také v záložce SERIÁLY na Magazínu.
Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.
Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)