Lidský organismus je v dospělosti přibližně z 55 až 60 % tvořen vodou, která se nachází uvnitř našich buněk a v mezibuněčných prostorech - v kompartmentech extra- a intrecelulárních. Až dvě třetiny tělesné vody tvoří intracelulární tekutina (ICT), která představuje asi 20 % naší celkové tělesné hmotnosti. Jak stárneme, podíl vody na naší hmotnosti se snižuje.
Hlavním kationtem extracelulární tekutiny (ECT), která zaujímá zbylou třetinu tělesných tekutin, je sodík Na+ (hlavním aniontem je pak Cl-). Extracelulární tekutinu můžeme ještě dělit na tkáňový mok, krevní plazmu a transcelulární tekutinu v tělních dutinách, například nitrooční nebo perikardiální tekutiny.
Intracelulárním kationtem je draslík K+. Zjednodušeně lze říci, že sodík a draslík řídí „naše hospodaření" s vodou.
U novorozenců je poměr obrácený?
ICT tvoří jednu třetiny a ECT dvě třetiny celkové tělesné vody.
Zákony stálosti vnitřního prostředí
Úlohou tělních tekutin je udržovat stálost vnitřního prostředí, osmotického tlaku a pH. Plní transportní funkce, rozvádí živiny a odvádí z těla zplodiny. Mezi oběma kompartmenty voda neustále přestupuje tzv. osmózou. O obsahu vody v jednotlivých tělesných oddílech tedy rozhoduje obsah osmoticky aktivních částic (osmolarita). V našem těle je za fyziologických okolností udržována rovnováha mezi příjmem a výdejem vody.
Velkou roli hraje zmiňovaný sodný kationt (Na+), jehož koncentrace v ECT je 135-145 mmol/l a spolu s Cl- zodpovídá za 80 % osmolarity ECT. Retence Na+ způsobuje i retenci vody. Obsah Na+ (a obráceně i obsah K+) tedy rozhoduje o obsahu vody v ECT. Protože sodík přijímáme v potravě hlavně ve formě soli, patří omezení soli v potravě k primárnímu režimovému kroku pokud cítíme, že dochází k otokům nebo k zadržování vody v těle. Vysoký příjem soli zvyšuje pak také riziko hypertenze.
Lymfatický systém udržuje rovnováhu tekutin
Hodně se v souvislosti se zadržováním vody, přibíráním na váze, ale také s rozvojem řady onemocnění hovoří o lymfě (míze). Je to tekutina, která vzniká ve většině orgánů a je z nich odváděna lymfatickými cévami zpět do krve. Tvoří se z tkáňového moku, který vzniká z krve, obklopuje buňky a zabezpečuje jejich výživu. Většina tkáňového moku se vstřebává zpět do krve přímo ve tkáni, nevstřebaná část obsahující vodu, bílkoviny a některé další látky je pak základem lymfy. Při svém průtoku mízními uzlinami se lymfa filtruje a obohacuje o bílé krvinky (lymfocyty). Je-li lymfatický systém poškozen, nemůže tekutinu správně odvádět. Ta se pak hromadí v tkáních. Pokud se naruší funkce lymfatického systému, mohou se objevit potíže s otoky končetin, celulitida, přibírání na váze, chronická únava, ale také bolesti klubů nebo hlavy. Když je tok lymfy zpomalený, projeví se mj. přibíráním na váze v důsledku zadržování tekutin v těle.
Vodní hormonální tobogán
Nadměrné zavodnění u žen můžeme pozorovat také v závislosti na menstruačním cyklu. Řada žen má v období před menstruací pocit nafouklého břicha nebo nateklých prstů. U některých žen se mohou cyklicky v premenstruální fázi objevit otoky dolních končetin, zejména v oblasti kotníků, nebo oteklá oční víčka.1 Zadržování vody v těle je běžné také v těhotenství nebo během klimakteria, kdy v těle dochází k hormonální nerovnováze. Co se menopauzy týče, téměř 90 % žen přibere na váze díky hormonálním změnám, konkrétně nízkým hladinám progesteronu. Velmi často se v souvislosti se zadržováním vody setkáváme právě u žen v menopauze i s nárůstem hmotnosti. Zatímco u většiny lidí představuje hmotnost ICT přibližně 3 kg, u lidí s nadváhou nebo obézních jedinců to může být až o 3 kg více!
Co pomáhá k udržování rovnováhy tekutin v těle?
Souvislost mezi zadržováním vody a celulitidou existuje?
Když naše tělo ukládá příliš mnoho přijatého tuku, tukové buňky narostou do té míry, že začnou omezovat průtok krve a lymfy. To ovlivňuje odvádění toxinů i vody. Zadržování vody a degenerace kolagenových vláken (a vláken v epiteliální tkáni) způsobuje vznik tzv. pomerančové kůže.
Produkty Forfemina, obsahují extrakty z bylin a minerály, které pomáhají při odstraňování přebytečné vody z těla a přispívají ke kontrole tělesné hmotnosti.
Forfemina odvodnění s extraktem z kopřivy, brusinky, s jablečným octem a zinkem.
Tato kombinace přispívá k normální činnosti ledvin a vylučování vody z organismu.
Doplněk stravy Forfemina Slim je navíc obohacen o extrakt z hořkého pomeranče, extrakt z černého pepře a o chrom.
Obsažené látky v doplňcích stravy Forfemina odvodnění a Forfemina Slim:
Forfemina Slim obsahuje dále:
Doporučená doba užívání doplňků stravy Forfemina pro dosažení optimálního efektu je 2-3 měsíce.
Více na: https://www.drtheiss.cz/eshop/forfemina
Článek je firemním sdělením společnosti DR. THEISS CZ s.r.o.
Reference:
1. https://farmaciepropraxi.cz/pdfs/lek/2006/03/04.pdf
PROFYLAXE RESPIRAČNÍCH ONEMOCNĚNÍ
PRVNÍ POMOC PŘI ZÁNĚTU ZEVNÍHO ZVUKOVODU
Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.
Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)