Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



SEZONNÍ AFEKTIVNÍ PORUCHA



„Zimní smutek" patří mezi reálné psychické poruchy, přesto se o něm příliš nemluví. Sezonní afektivní porucha je jednou z mnoha forem deprese, kterou není dobré ignorovat. Podle České psychiatrické společnosti loni vzrostl počet pacientů trpících poruchami nálady o 20 až 30 %1. Vlivem pandemie covid-19 a narůstajících psychických nemocí vzrostla i spotřeba antidepresiv, což potvrzuje ve své zprávě největší zdravotní pojišťovna v ČR. VZP zpracovala tato data při příležitosti Světového dne duševního zdraví, tj. v říjnu 2021.

„Nezvratitelným faktem je, že pandemie narušila psychickou pohodu řady lidí, podle odhadů se negativně podepsala na duševním zdraví až třetiny populace. Strach, izolace, obavy o zdraví své i svých blízkých vedly k nárůstu depresivních či úzkostných stavů, ale například i sebevražedných tendencí. Ne všichni ovšem vyhledali odbornou pomoc, a proto se neobjevují v oficiálních statistikách vykázané péče," vysvětluje náměstek pro služby klientům Ivan Duškov, proč VZP zavedla na přelomu roku speciální příspěvek na psychosociální podporu. Po nebývalém zájmu ze strany klientů se jej rozhodla zařadit mezi standardně poskytované benefity nejen pro dospělé, ale pro i děti od 7 let. Čerpat tak mohou až 5 000 Kč ročně na deset terapeutických sezení. 

Zimní splíny jsou reálné a neměly by se brát na lehkou váhu.

„S příchodem nového roku jsme většinou všichni plní energie a motivace. Zároveň ale vlivem nepříznivého počasí a krátkých dnů bez přítomnosti slunečního svitu můžeme trpět únavou a špatnou náladou. Je potřeba si ale plně uvědomovat, zda se takto cítíme jen přechodně nebo se jedná o dlouhodobý stav, kdy je nutná pomoc odborníka," vysvětluje PharmDr. Ivana Lánová z lékáren BENU a upozorňuje: „Lékárník je často prvním odborníkem, kterému se lidé s psychickými problémy svěří. Naší rolí tedy je podpořit pacienta, aby se neostýchal a navštívil svého lékaře, nebo se objednal ke specialistovi." Důvěra pacientů v lékárníky ještě vzrostla během pandemie, jak vyplývá z loňského průzkumu SC&C.2

„Problémy se zhoršenou náladou často odhalíme v rámci konzultací v Alhzeimer centrech, při nichž dáváme pacientovi i dotazník, který se týká jejich nálady. Na základě vyhodnocení tohoto dotazníku dokážeme říci, zda má pacient sklony k depresím a doporučujeme mu návštěvu lékaře."

Zvýšený zájem o služby psychologů a psychiatrů, které zaznamenala Česká psychiatrická společnost, ukazuje, že postoj vůči psychickým problémům se postupně destigmatizuje. Brát léky nebo docházet na terapie již není tabu. Dle dostupných údajů od VZP vzrostl v roce 2020 počet vydaných receptů na antidepresiva o 50 0004. Podle dat uváděních SÚKL se v České republice pohybuje výdej léků na nervový systém dle finančního objemu úhrad vydaných a zároveň hrazených léčivých přípravků na 3. místě hned po cytostatikách a lécích na trávicí trakt a metabolismus.3„I my jsme zaznamenali nárůst pacientů, kteří užívají léky na úzkost nebo deprese. Meziroční růst v počtu pacientů v BENU v roce 2019/2020 byl o 17 %," říká PharmDr. Ivana Lánová a dodává: „Proto si pacienti mohou vybrané léky z této kategorie u nás vyzvednout bez doplatku." 

JSME NA DOBRÉ CESTĚ

Poslední průzkumy Národního ústavu duševního zdraví ukazují, že náš přístup k lidem, kteří trpí psychickými problémy se postupně obrací k lepšímu.4 Za vším stojí právě destigmatizační aktivity, mezi které se řadí i nová reforma psychiatrické péče.

„Velmi často jsme u našich pacientů vnímali pocit studu, když si k nám do lékárny přišli vyzvednout antidepresiva na recept. Psychická nemoc je už tak velmi zatěžující záležitost a lidé ve společnosti často ostatní lidi s psychickým onemocněním diskriminují. To vše je ale způsobeno různými mýty, které okolo psychických nemocí a například užívání antidepresiv kolují," říká Lánová.

Aktivní boj proti destigmatizaci psychických onemocnění má za cíl šířit osvětu o tom, že lidé by se neměli bát říct si o pomoc. V dnešním světe již neplatí, že člověk na vše musí stačit sám. I když je kognitivní terapie první cestou pro zlepšení stavu, u některých diagnóz a v některých fázích deprese už se pacient bez vhodných léků, pokud chce, aby proces terapie byl úspěšný, neobejde. Deprese nebo například obsedantně kompulzivní porucha je způsobena chemickými reakcemi mozku, které v některých případech jinak než vhodnými léky léčit nejde. „Je to stejné, jako kdybyste trpěli jinou nemocí. Pokud by vás bolel zub, také byste si došli k zubaři, aby vám zub ošetřil a předepsal vhodné léky. Stejný přístup bychom měli mít i co se týče psychických onemocnění," dodává Lánová. 

Zdroj: Stratengers s.r.o

Reference:
1. https://www.psychiatrie.cz/images/2021/2021_06_30
2. https://www.lekarnici.cz/Media/Tiskove-zpravy/Duvera-v-lekarniky-behem-pandemie-u-pacientu-dale.aspx
3. https://www.sukl.cz/5-vyvoj-vydeje-u-lecivych-pripravku-v-jednotlivych-atc-9?lang=1
4.  https://www.nudz.cz/files/pdf/tz-svetovy-den-dusevniho-zdravi.pdf

Zpět

XIII. 3D 360° online kongres – TOKIO

Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.

AKUTNÍ RESPIRAČNÍ INFEKCE JSOU TU

Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)

DOPORUČUJEME