Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



RULÍK ZLOMOCNÝ: KRÁSNÁ PANÍ SE SRDCEM VRAHA



Máme tu nový seriál o rostlinných látkách, které jsou tak trochu tajemné. Podíváme se postupně na pět nejzajímavějších. Sérii otvíráme rulíkem zlomocným a atropinem. 

Tato půvabně vyhlížející rostlina roste nenápadně na okrajích prosvětlených lesů a lesních pasek jako elegantní, až 180 centimetrů vysoká dáma. Ne nadarmo se latinsky jmenuje Bella donna, tedy "krásná paní". Její tmavě lesklé plody lákají k ochutnání, jsou však smrtelně nebezpečné. Je považována za vůbec nejnebezpečnější planě rostoucí rostlinu střední Evropy. Je mimořádně jedovatá - odhaduje se, že otravy rulíkem zlomocným tvoří zhruba polovinu všech vážných otrav rostlinného původu na našem území.

Botanický portrét temné šlechtičny

Rulík zlomocný se přirozeně vyskytuje na většině území Evropy (od Španělska po Podněstří a Krym a od Středomoří po jižní Švédsko) a na některých místech v Africe. Jde o statnou bylinu s tlustou, přímou a bohatě větvenou lodyhou. Listy jsou střídavé a různě velké, kopinatě vejčité až elipsovité. Rostlina kvete od června do srpna. Koruna je trubkovitě zvonkovitá, zvenčí charakteristicky hnědofialová, zevnitř lysá, hnědofialová, žlutošedá až žlutá a jemně načervenale mramorovaná.

Plodem rulíku je černá kulovitá bobule o průměru až 18 mm vyrůstající ze hvězdicovitě rozloženého kalichu. Plody představují velké nebezpečí pro lidi i zvířata: dužnina zprvu chutná lákavě sladce, teprve po chvíli však dostává odpornou, hořkou a trpkou příchuť, která signalizuje přítomnost toxických látek. Rulík roste roztroušeně na pasekách a okrajích lesů od pahorkatin do podhůří. Obecně preferuje pohostinné, dostatečně vlhké půdy bohaté na živiny, které mají zásaditý až slabě kyselý charakter.

Kouzlo jména a lidová tvořivost

Rodové jméno Atropa v botanickém názvu rostliny je odvozeno od řecké bohyně osudu Atropos, která v řecké mytologii neúprosně ukončuje život smrtelníků přestřižením jejich nitě života. Již zmíněné druhové jméno bella donna souvisí se skutečností, že italské dámy si v období renesance vstřikovaly rulíkovou šťávu do očí, aby se jim široce rozšířily zorničky, což tehdy bylo v módě nezpochybnitelný symbol krásy. Má neuvěřitelné množství lidových názvů, které odrážejí vzhled jejich plodů, nebo psychotropní účinky na lidské vědomí: blázníček, krasavice, hadí rozinky, čertova třešeň a mnohé další.

Jedovatost a účinné látky

Celá rostlina je prudce jedovatá vzhledem k vysokému obsahu tropanových alkaloidů a glykosidů (methylaeskulin). Hlavní alkaloid je L-hyoscyamin (až 70 % všech alkaloidů), přičemž v sušené droze vzniká racemizací L-hyoscyaminu známý atropin. Mezi další významné alkaloidy patří skopolamin, apoatropin a belladonin. Tyto alkaloidy tlumí muskarinové účinky acetylcholinu, působí na autonomní nervový systém jako parasympatolytikum, utlumují srdeční činnost a způsobují zastavení dechu. Člověk se může otrávit přímou konzumací sladkých plodů, nebo nepřímo přes kozí mléko či maso, pokud koza tuto rostlinu sežrala. Smrtelnou dávkou jsou u malého dítěte už pouhé 3 bobule, u dospělého pak asi 10 bobulí. Jako antidotum se v moderní medicíně užívá fyzostigmin nebo pilokarpin.

Archivní pramen: Odborný pohled z roku 1945

Pro dokonalé pochopení historického kontextu a vývoje medicínského nazírání na tuto rostlinu je zajímavé nahlédnout do odborné literatury z poloviny 20. století. Taková kniha, jako je Farmakotherapie doktora Jiřího Štefla, proslulého lékaře, ale také spisovatele z roku 1945, uvádí hned několik zajímavostí. Uvádí například, že atropin se vyskytuje také v Mandragoře (Mandragora maritima), z jejíhož kořene byl ve středověku připravován jedovatý nápoj, užívaný při různých rejdech čarodějnic. Dále zmiňuje, že na mozek účinkuje atropin dráždivě, což se projeví zvláště rychlejším sledem asociací, kdy jednotlivé vjemy z podvědomí vystupují překotně na povrch. Atropin se používal (a dodnes ještě používá) v očním lékařství. V dobové oftalmologii se předepisoval jako 1/1000 až 1% roztok, který se vkapával do spojivkového vaku a vyvolává roztažení zornice, objevující se během několika minut. Sloužil jednak k účelům diagnostickým, jednak jako lék při zánětech duhovky, kdy roztažením zornice má být udržena v klidu. Dále se ho používalo střídavě s léky opačně účinkujícími k pokusům o roztrhání synechií. Jelikož při účinku atropinu stoupal nitrooční tlak, nesměl být předepisován u pacientů s glaukomem. Atropin se často předepisoval při bronchiálním astmatu, kde působí ochrnutí křeče bronchiálního svalstva. Podává se tu jednak ve formě různých galenických přípravků, jednak čistý v pilulkách. Dr. Štefl v knize uvedl dobové magistraliter receptury s obsahem Folia Belladonnae, Stramonii, Herbae Lobeliae a Kalii nitrici pro vykuřování nebo výrobu cigaret, stejně jako tinktury s opiem. Atropin se dále užívá při žaludečních hypersekreci a při vředu žaludečním proto, že omezoval sekreci žaludečních žláz a snižuje tonus pyloru a křečovité stahy žaludku (pilulky s Atropini sulfuricum a Papaverini hydrochloridum).

Lékaři, traviči a čarodějnice

Jak už napovídá název článku, rulík byl obdivuhodně používán různými skupinami uživatelů. A ne vždy s dobrým úmyslem. Jako jed používala rulík například Livie, manželka císaře Augusta, která díky jeho účinkům sprovodila ze světa řadu nepohodlných osob. Při válce Skotska proti norskému králi Svenu Canutovi v 11. století otrávili Skotové potraviny a pivo v norském táboře rulíkovou šťávou a díky tomu celý konflikt bez otevřeného střetu vyhráli. I slavný lékař Matthioli ve svém renesančním herbáři poukazuje na vysoké riziko otravy a před laickým domácím používáním rulíku důrazně varuje.

............
O dámách v renesanční Itálii jsme se již zmínili. Ale ve stejné době se objevil rulík zlomocný i ve velké literatuře - možná...
Podle detailního popisu účinků lektvaru v Shakespearově slavném dramatu Romeo a Julie můžeme navíc usuzovat, že záhadný uspávací nápoj, který požila Julie, byl vyroben právě z rulíku.
............

A teď také, pozor! Rulík byl pevnou součástí středověkých čarodějných létacích mastí a nápojů lásky. Dobývání jeho kořene bylo považováno za nebezpečný magický rituál, podobně jako u mandragory. Věřilo se, že rostlinu hlídá samotný ďábel, kterého je nutné nejprve přelstít (např. odlákat černým kuřetem), aby kořen vydal. Pokud se to podařilo, kořen přinášel majiteli štěstí v kartách a děvčatům pomáhal přičarovat nápadníky a lásku. A nejednalo se jen o "prostý lid". Při přípravě článku jsem narazil na informaci, že ti příslušníci habsburské dynastie, kteří trpěli Parkinsonovou chorobou, se podrobovali léčbě extraktem z kořene bulharského rulíku (Belladonna bulgarica). Tento přírodní lék, často připravovaný ve víně, dokázal efektivně tlumit rigiditu a svalový třes, čímž nemocným panovníkům poskytoval výraznou úlevu v dobách, kdy moderní syntetická neurologická léčiva ještě nebyla k dispozici.

Od historické medicíny k moderní farmakologii

Jak ukazuje i citovaný pramen z roku 1945, farmacie dokázala postupně separovat čisté alkaloidy a omezit nebezpečné vedlejší účinky celkových extraktů. Výtažek z listů (Belladonnae folii extractum siccum normatum) se dodnes uplatňuje jako účinné spasmolytikum proti křečím hladkého svalstva, standardně podávané v kombinaci s analgetiky. Rulík zlomocný zůstává nadčasovým symbolem farmakologického paradoxu: ukazuje, že hranice mezi vražedným jedem a zachraňujícím lékem je definována výhradně dávkou, úmyslem a hloubkou lidského poznání.

PharmDr. Tomáš Arndt

Příště se podíváme s autorem na prudce toxický rostlinný alkaloid strychnin, který se v minulosti používal třeba jako prostředek k hubení hlodavců...

Zpět

XIII. 3D 360° online kongres – TOKIO

Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.

AKUTNÍ RESPIRAČNÍ INFEKCE JSOU TU

Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)

DOPORUČUJEME