Rakovina prsu je po nemelanomových kožních nádorech nejčastějším zhoubným nádorovým onemocněním u žen v České republice. Během života jí onemocní přibližně každá dvanáctá, přičemž většina pacientek nemá v rodině nikoho, kdo by stejnou nemoc prodělal.
U menší části případů pak hraje roli dědičná mutace, která riziko výrazně zvyšuje. Protože ji lze zdědit nejen po matce, ale i po otci, je proto důležité znát rodinnou anamnézu z obou stran.
„U většiny žen rakovina prsu nevzniká kvůli jedné konkrétní dědičné příčině. Vedle pravidelného screeningu je ale dobré znát i vlastní rizikové faktory a rodinnou anamnézu, protože právě ta může u části lidí upozornit na potřebu intenzivnější prevence," vysvětluje MUDr. Jakub Trizuljak, Ph.D., primář oddělení klinické genetiky v GHC Genetics.
V počátcích přitom rakovina prsu zpravidla nebolí a nemusí mít žádné příznaky. Ženy od 45 let proto mají jednou za dva roky nárok na mamografii hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Standardně na něj žádanku vystavuje praktický lékař nebo gynekolog při preventivní prohlídce. Od 1. července 2026 nově platí, že pokud žena splňuje podmínky screeningu, tedy věk od 45 let a dvouletý interval od posledního vyšetření, nebude v odůvodněných případech nezbytné, aby si předem obstarávala žádanku u registrujícího lékaře. Na screening přesto nechodí přibližně čtyři z deseti žen, které na něj mají nárok.
..................
Česká republika se dnes řadí mezi evropské země s nejnižší úmrtností na toto onemocnění. Zásadní roli přitom hraje stadium, ve kterém se nemoc podaří zachytit. Podle Národního screeningového centra ÚZIS přežívá pět let od diagnózy téměř 100 % žen, u nichž byl nádor odhalen v nejčasnějším stadiu.
..................
Rakovina prsu zpravidla nemá jedinou příčinu
Nejvýznamnějším rizikovým faktorem je věk, přičemž nejvíce případů se objevuje mezi 50. a 70. rokem života. Z ovlivnitelných faktorů patří k významným například nadváha po menopauze, kdy se estrogeny tvoří převážně v tukové tkáni, či alkohol, který Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny řadí mezi prokázané karcinogeny. Riziko může zvyšovat také dlouhodobé užívání některých forem hormonální substituční terapie po menopauze, kouření, nedostatek pohybu a svou roli hraje i výskyt onemocnění v rodině. Podle analýzy publikované v časopise The Lancet má žena, jejíž matka, sestra nebo dcera rakovinou prsu onemocněla, zhruba dvojnásobné riziko. V absolutních číslech to znamená, že místo přibližně jedné ženy z dvanácti jde o jednu ze šesti. Důležitý je také věk příbuzné v době diagnózy: čím mladší byla, tím více může rodinný výskyt upozorňovat na zvýšené riziko.
Přibližně za 5 až 10 % všech případů rakoviny prsu pak stojí dědičná mutace. Nejznámější jsou geny BRCA1 a BRCA2, jejichž patogenní variantu podle amerického National Cancer Institute nese přibližně jeden člověk ze 400 až 800.
„Nejde o žádné geny, které by způsobovaly rakovinu. Má je každý z nás a plní důležitou ochrannou funkci, protože pomáhají opravovat poškození DNA, ke kterému v buňkách běžně dochází. Pokud člověk zdědí jednu jejich kopii poškozenou, druhá může dál fungovat. Problém nastává ve chvíli, kdy se během života poškodí i ona a buňka postupně ztrácí schopnost chyby opravovat," vysvětluje Trizuljak.
Zatímco v běžné populaci onemocní rakovinou prsu přibližně jedna žena z dvanácti, u nosiček mutace BRCA1 se podle českých doporučených postupů celoživotní riziko pohybuje mezi 60 a 80 procenty, u BRCA2 mezi 50 a 70 procenty. Zvýšené je také riziko rakoviny vaječníků.
Méně známé je, že se tyto mutace nedědí pouze po ženské linii.
„Geny BRCA nejsou vázané na pohlavní chromozomy, a dědí se tedy po otci stejně jako po matce. Tomuto způsobu dědičnosti říkáme autozomálně dominantní dědičnost. Každé dítě nosiče, dcera i syn, má padesátiprocentní pravděpodobnost, že mutaci zdědí. Dcera tak může nést zvýšené riziko po otci, přestože on sám nikdy rakovinou neonemocněl," upozorňuje MUDr. Trizuljak.
V rodinách s malým počtem žen se proto mutace může předávat i několik generací, aniž by se rakovina prsu projevila. Nosičství přitom může zvyšovat riziko některých nádorů i u mužů - například prostaty nebo slinivky.
Sepište si rodinnou anamnézu
Rodinnou anamnézu je vhodné probrat s lékařem zejména tehdy, pokud se v rodině z kterékoli strany objevila rakovina prsu v mladém věku, více případů rakoviny prsu či vaječníků, nádor prsu u muže nebo agresivní rakovina prostaty.
„Nejpraktičtější je sepsat si, kdo v rodině nádorové onemocnění prodělal, o jaký typ šlo a v kolika letech se objevilo, ideálně za tři generace a z obou stran rodiny. Takový přehled nám posouzení rizika výrazně usnadní," doporučuje odborník.
Komplexní genetické vyšetření hradí zdravotní pojišťovna lidem, kteří splňují stanovená indikační kritéria.
Někteří lidé si ale chtějí udělat o svém riziku jasno, přestože na hrazené vyšetření nedosáhnou, například proto, že svou rodinnou anamnézu neznají úplně nebo se v rodině objevil pouze jeden případ onemocnění. Jednou z možností je test BRCA1,2 Screen® z akreditované laboratoře GHC Genetics. Jde o cílený screening 34 nejčastějších mutací v genech BRCA1 a BRCA2, nikoli o kompletní vyšetření obou genů. Negativní výsledek proto nevylučuje vzácnější mutaci ani změny v jiných genech a nenahrazuje pravidelnou prevenci. Při pozitivním výsledku následuje konzultace s klinickým genetikem.
„Znalost mutace sama o sobě nic nezmění, může ale otevřít cestu k intenzivnější prevenci. Nosičky jsou sledovány dříve a častěji, aby bylo možné případný vznik nádorového onemocnění zachytit co nejdříve. Výsledek má navíc význam pro celou rodinu, včetně mužů. Informace o riziku proto není důvodem k obavám, ale možností rozhodovat se o vlastní prevenci na základě faktů," uzavírá MUDr. Trizuljak.
Media:list
Reference a literatura:
1. VZP ČR: https://www.vzp.cz/o-nas/aktuality/zeny-od-45-let-budou-mit-jednodussi-cestu-na-mamograficky-screening
2. Kleiblová P., Kleibl Z. a kol.: Doporučené postupy klinické péče o nosiče zárodečných mutací v genech BRCA1, BRCA2, PALB2, ATM a CHEK2. Klinická onkologie 2024; 37(4): 292-299.
3. National Cancer Institute: BRCA1 and BRCA2 - Cancer Risks and Management. 2024
4. Collaborative Group on Hormonal Factors in Breast Cancer: Familial breast cancer. The Lancet 2001; 358: 1389-1399.
5. van Gemert W. A. et al.: Postmenopausal breast cancer cases attributable to lifestyle-related risk factors. Breast Cancer Research and Treatment 2015; 152: 155-162.
Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.
Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)