Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



PRACH ZE SAHARY ŠKODÍ NEJEN OČÍM EVROPANŮ



Nová mezinárodní studie1 publikovaná v časopisu Nature, na níž se podíleli i vědci z Ústavu chemických procesů AV ČR, kteří poskytli dlouhodobá měření atmosférického aerosolu z Národní atmosférické observatoře Košetice, potvrzuje, že znečištění ovzduší prachem v Evropě dlouhodobě roste. Tento trend může mít i přímé dopady na veřejné zdraví, zejména zvýšenou frekvenci respiračních, alergických a očních potíží.

Klíčová fakta ze studie

Měření prvkového složení atmosférického aerosolu probíhalo v letech 2012-2021. Analýza vychází z více než 18 500 denních měření na 103 stanicích po celé Evropě. V ČR poskytla unikátní data Národní atmosférická observatoř Košetice. Koncentrace atmosférického prachu rostou napříč celou Evropou, s nejvýraznějším nárůstem v jižní Evropě a Středomoří. Příčinou je měnící se cirkulace atmosféry a postupující dezertifikace v severní Africe, které zapříčiňují dálkový transport dunačního a minerálního prachu.

....................
Dezertifikace je proces, při kterém se úrodná půda v suchých oblastech přeměňuje v neúrodnou. Jeho hlavní příčinou je kombinace klimatických změn (sucho, růst teplot) a nešetrné lidské činnosti (odlesňování a nešetrné zemědělství). Nejvíce jsou postiženy právě suché oblasti Afriky.
....................

V jižní Evropě představoval transportovaný prach v průměru 31 % roční směrné hodnoty částic PM10 doporučené WHO. I když četnost prachových epizod neroste, výrazně se zvyšuje jejich intenzita. Jižní Evropa včetně Španělska, Itálie a východního Středomoří zažívá přibližně 46 dní s vniknutím prachu ročně. Výzkum sledoval zejména prvkové složení prachového aerosolu - především křemík, hliník, železo, vápník a titan. Mapovat každodenní koncentrace prachu v evropském ovzduší umožňuje model strojového učení. Model využívá data o koncentracích kovů obsažených v prachu.

„Naše dlouhodobá měření prvkového složení atmosférického aerosolu s vysokým časovým rozlišením jsou ve střední a východní Evropě ojedinělým datovým souborem a mimořádně cenná i s ohledem na časovou, personální a finanční náročnost jejich získávání," říká Petra Vondráková Pokorná z Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR (ÚCHP AV ČR), spoluautorka článku.1

....................
Pevné částice (PM10 a jemnější) obsahující minerální prvky a adsorbované škodliviny představují výraznou zátěž pro sliznice a dýchací cesty. Mohu vyvolat mechanické i chemické dráždění horních a dolních dýchacích cest, které se projeví suchým kašlem, rýmou nebo pálením v krku.
PM10 jsou částice o aerodynamickém průměru do 10 μm.  Dlouhodobá expozice snižuje délku dožití a zvyšuje riziko chronických plicní onemocnění. 
PM2,5 je tzv. jemná frakce do 2,5 μm
PM1 (velmi jemné částice) o aerodynamickém průměru pod 1 μm. Částice menší než 1 µm mohou vstupovat přímo do plicních sklípků, proto jsou nejnebezpečnější.
Na PM se vážou další látky, např. těžké kovy a karcinogenní látky. Největším antropogenním zdrojem v ČR je lokální vytápění a silniční doprava.

....................

Ve dnech se zvýšenou prašností roste také riziko vzplanutí astmatu, CHOPN či kardiovaskulárních komplikací. Prachové částice mohou působit jako nosiče alergenů, zhoršovat alergickou rýmovou symptomatologii a vyvolávat syndrom suchého oka či konjunktivitidy.

Informace o aktuální koncentraci prachových částic v ovzduší (nejčastěji označených jako PM10 a PM2,5) lze v Česku získat z několika zdrojů. Hlavním garandovaným zdrojem je Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Může vydat výstrahu a doporučení, jako je omezení větrání a snížení intenzity fyzické venkovní aktivity v obdobích s hlášenou zvýšenou koncentrací prachových částic.

....................
Letos se saharský prach objevil nad Českem opakovaně, například v březnu, dubnu i květnu 2026. Proudění vzduchu přineslo do vyšších vrstev atmosféry jemný písek z Afriky, který na pár hodin ovlivnil vzhled oblohy (nebyla tak modrá), výšku teplot (snížení oproti předpovědi). Zůstal však ve vyšších polohách nad 3 000 m, proto neměl tak zásadní vliv na kvalitu ovzduší. O Velikonocích 2024 byla jeho koncentrace naopak tak vysoká, že meteorologové na většině území vyhlásili smogový stav.
....................

 

 

Reference:
1. Vasilakos, PN, Upadhyay, A., Manousakas, MI a kol. Rostoucí znečištění prachem v Evropě v měnícím se klimatu. Nature 655 , 647-654 (2026). 

Zpět

XIII. 3D 360° online kongres – TOKIO

Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.

AKUTNÍ RESPIRAČNÍ INFEKCE JSOU TU

Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)

DOPORUČUJEME