Nemoci oční sítnice a sklivce patří k nejčastějším příčinám závažné ztráty zraku u dospělých. Dnes však díky moderní léčbě a pokročilým chirurgickým metodám nemusejí znamenat nutně slepotu.
Stárnutí populace přináší více onemocnění sítnice
Sítnice je nejdůležitější částí oka, která zachycuje obraz pronikající do oka a zrakovým nervem jej posílá do mozku. Centrální část sítnice tvoří tzv. makula neboli žlutá skvrna, která je místem nejostřejšího vidění.
Věkem podmíněná makulární degenerace patří mezi nejčastější oční choroby seniorů a je hlavní příčinou slepoty u osob nad 65 let. Každý šestý český senior trpí do jisté míry degenerací sítnice. Nemoc má dvě formy: suchou (atrofickou) formu, která postupuje pomalu, a méně častou vlhkou (exsudativní) formu, při níž dochází k otoku a krvácení na sítnici a zrak se může zhoršit velmi rychle. Právě vlhká forma je nejnebezpečnější. Bez včasné léčby může během několika týdnů, někdy i dnů, dojít k výraznému poškození centrálního vidění, což výrazně zhoršuje kvalitu života. Pacienti mají potíže při čtení, rozpoznávání tváří nebo řízení. V Česku onemocní vlhkou formou zhruba 1 500 lidí ročně a počet pacientů rok od roku stoupá. Odhady navíc varují, že celkový počet nemocných makulární degenerací se do 25 let může až ztrojnásobit vlivem stárnutí populace.
Podobně závažným onemocněním zraku je diabetická retinopatie. Jde o častou komplikaci cukrovky, kdy dlouhodobě zvýšená hladina cukru poškozuje cévy v sítnici. Diabetická retinopatie je hlavní příčinou slepoty u lidí v produktivním věku ve vyspělých zemích. Podle Světové zdravotnické organizace má v evropském regionu cukrovku 64 milionů lidí a až třetina z nich trpí očním postižením. Přímo retinopatie postihuje odhadem 25,7 % diabetiků. Skutečný počet může být ještě vyšší, protože mnoho lidí nechodí na pravidelné oční kontroly.
„Setkáváme se s pacienty, kteří přicházejí až ve fázi, kdy jsou změny na sítnici nevratné. Přitom včasná diagnostika a léčba mohou ztrátě zraku předejít," upozorňuje MUDr. Lucie Frantlová, vedoucí lékařka aplikačního a sítnicového centra v Očním centru Praha, které přes 20 let patří mezi přední pracoviště v oblasti léčby očních onemocnění v ČR.
Odborníci proto apelují, aby si diabetici nechali oči vyšetřit alespoň jednou ročně. Vyšetření očního pozadí je neinvazivní a plně hrazené zdravotní pojišťovnou.
Odchlípení sítnice je další závažné onemocnění, které může během krátké doby způsobit trvalou ztrátu vidění, jak připomíná MUDr. Frantlová: „Dochází k němu nejčastěji následkem trhliny v sítnici, kudy se pod ni dostane tekutina a sítnice se začne odlupovat od podkladu. Ohroženi jsou zejména lidé ve věku 40 až 70 let, krátkozrací nebo po úrazu oka. Projevuje se varovnými příznaky. Pacient vidí před okem „závěs" či stín a mívá záblesky nebo množství nových skvrn (tzv. mušek) v zorném poli. Při těchto potížích je třeba neodkladně vyhledat lékaře. Pokud se zákrok provede včas, lze sítnici ve většině případů úspěšně přiložit zpět a zabránit oslepnut."
Zcela specifickou kapitolou jsou sklivcové zákaly, drobné částice v rosolovité hmotě sklivce, které většina lidí zná jako „poletující mušky" či šmouhy před okem. S věkem se zákaly tvoří častěji a pozoruje je velká část populace. Obvykle samy o sobě nevedou k slepotě, ale mohou výrazně zhoršit vidění a kvalitu života. Pacienti popisují, že jim pohybující se skvrny brání při čtení nebo například při řízení auta za slunečného počasí. Ve vážnějších případech proto lékaři mohou zákalky odstranit chirurgicky.
„Hrozilo mi oslepnutí. Všude mi říkali, jak sítnici a sklivec nelze operovat. Nenechala jsem se odradit prvním vyšetřením a hledala dál... Nyní vidím super. Moje trable jsem vyřešila během 6 měsíců," popsala svou zkušenost paní Jaroslava Veselá, která podstoupila zákrok laserové vitreolýzy v Očním centru Praha.
Lidé často netuší, že i obtěžující zákaly ve sklivci lze dnes bezpečně odstranit a navrátit tak ostré vidění. U diabetické retinopatie nebo drobných trhlin v sítnici se stále uplatňují laserová ošetření, kterými sice nelze ztracené vidění obnovit, ale pomáhají zastavit další zhoršování a stabilizovat nemoc. U cukrovky se tímto způsobem „zajizví" postižené části sítnice, aby přestaly otékat a krvácet.
Zlatým standardem operací sítnice je dnes tzv. pars plana vitrektomie (PPV). Při tomto mikrochirurgickém zákroku lékař odstraní gelový sklivec z oka a ošetří sítnici, například přitlačí odchlípenou část zpět, odstraní z ní jizvy či krvácení nebo uzavře otvor v makule. Vitrektomie je primární metodou léčby prakticky všech typů odchlípení sítnice a využívá se i u dalších diagnóz. Chirurg pracuje vsedě u operačního mikroskopu, přes který zavádí do oka jemné nástroje o průměru jen kolem půl milimetru. Zákrok se dnes běžně provádí ambulantně v lokální anestezii a díky moderním technologiím je velmi šetrný. Oproti minulosti se používají tenčí nástroje, takže často není nutné ani šití.
Nastupuje biologická léčba
V posledních 15 letech do léčby sítnicových onemocnění stále více promlouvají i biologické léky podávané injekcí přímo do oka. Tyto přípravky dokáží zablokovat růst novotvořených netěsných cév v sítnici a zabránit dalšímu poškození zraku a u mnoha pacientů se dokonce část vidění zlepší, pokud je léčba nasazena včas.
„Do nedávné doby jsme museli pouze sledovat, jak naši pacienti přicházejí o zrak a stávají se prakticky slepí. Dnes je možné díky biologické léčbě nemoc nejen zastavit, ale dokonce zlepšit. Jedná se o tzv. anti-VEGF preparáty, které se podávají intravitreálně, do sklivcového prostoru oka" objasňuje MUDr. Frantlová.
Biologická léčba znamenala zásadní průlom zejména pro pacienty s vlhkou makulární degenerací a otokem sítnice u diabetu. Léčba spočívá v opakovaných injekcích do sklivce, zpravidla v několika týdenních intervalech. Aplikace je nebolestivá a trvá jen pár minut. Zákrok se provádí ambulantně v lokálním znecitlivění. V České republice jsou tyto přípravky dostupné ve specializovaných sítnicových centrech a jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění pro indikované pacienty. Problémem donedávna byla jejich omezená dostupnost. Ještě před pár lety se u nás léčilo třikrát méně pacientů než průměrně v Evropě a čekací doby byly dlouhé. Díky rozšíření aplikačních center a podpoře pojišťoven se ale situace zlepšuje a počet léčených prudce roste. Vstupují také nové inovativní léky, které umožňují podstatně prodloužit intervaly mezi dávkami.
„Pacient začíná se třemi injekcemi po měsíci. Poté následuje kontrola a rozhodnutí o dalším režimu. Postupně se snažíme interval prodlužovat na dva měsíce, tři, šest týdnů, podle toho, jak nález reaguje, Výzkum v oblasti oftalmologie ale stále přináší nové možnosti biologické léčby. Dříve pacient chodil na injekce každý měsíc, nyní existuje látka, která umožňuje aplikaci jednou za pět měsíců, Cílem je vyvinout preparáty, které udrží pacienta na co nejdelším intervalu mezi injekcemi, aby byla léčba komfortnější," uzavírá MUDr. Frantlová.
Onemocnění sítnice nebolí. První příznaky jako je rozmazané vidění, šedé stíny, záblesky či vlnící se obraz proto lidé často přehlédnou. Pokud se objeví, je nutné okamžitě vyhledat lékaře. Vyšetření sítnice by měl pravidelně absolvovat každý nad 35 let, diabetici a rizikové skupiny ještě častěji.
Zdroj: Tisková zpráva ABBBA Group
Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.
Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)