Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



POJĎME PRAKTIKOVAT MOAI



Modré zóny jsou oblasti, kde se lidé běžně dožívají 90 a více let v mimořádně dobrém zdraví, bez závažných civilizačních chorob. Na předních příčkách, co se dlouhověkosti týká, se umisťují Japonci, Švýcaři a země, kde je tradiční středomořská dieta. Světová zdravotnická organizace, Eurostat a nezávislé demografické instituce pravidelně sestavují žebříčky dlouhověkosti, přičemž zásadně rozlišují mezi celkovou očekávanou délkou života (Life Expectancy) a délkou života ve zdraví (Healthy Life Expectancy, HALE), která počítá pouze roky prožité bez závažných onemocnění a invalidity. 

Kde se lidé dožívají nejvíce let ve zdraví?

Země s nejdelší dobou života strávenou ve zdraví kombinují vyspělé zdravotnictví s kvalitním životním stylem a prevencí. Japonsko je celosvětovým příkladem pro zdravé stárnutí. Země má vysoce funkční systém zdravotní prevence a je jedním z mála států OECD, kde má nadváhu nebo obezitu méně než 40 % dospělých. Japonci se ze zemí OECD dožívají nejvyššího věku, následováni obyvateli Švýcarska a Jižní Korey. Například u japonských žen je to v průměru 87,6 let. Švýcarsko zase vyniká špičkovým zdravotnictvím s vysokou spokojeností obyvatel. Patří mezi země s nejnižší mírou úmrtí, kterým lze preventivně předejít.



Zajímavá je oblast japonského ostrova Okinawa

Pokud hledáme jednu z nejslavnějších „modrých zón" na světě, pak je to Japonský ostrov Okinawa, kterému se přezdívá „Ostrov stoletých". Zajímavé je, že za dlouhověkostí jeho obyvatel nestojí převážně genetika, ale specifický životní styl, strava a psychické nastavení.  Již v roce 1975 bylo na Okinawské mezinárodní univerzitě kvůli studiu dlouhověkosti založeno specializované výzkumné středisko.

Tajemství zdravého stárnutí Japonců se opírá o několik základních pilířů:

  • Pravidlo 80 procent (Hara Hachi Bu). Japonci se neřídí žádnými složitými dietami, ale starým konfuciánským pravidlem hara hachi bu, které říká, že byste měli přestat jíst, když jste sytí z 80 %. Tento mírný kalorický deficit zabraňuje přejídání, pomáhá udržovat optimální hmotnost a snižuje riziko metabolických onemocnění jako je diabetes.
  • Fermentované potraviny a ryby. Okinawská tradiční strava se skládá z velkého množství zeleniny, sóji (zejména tofu a miso pasty) a mořských řas. Konzumace fermentovaných potravin (např. miso) funguje jako přírodní probiotikum, které podporuje zdravý střevní mikrobiom a imunitu. Maso zde jedí jen výjimečně, zato pravidelně konzumují ryby bohaté na omega-3 mastné kyseliny. Vychutnávají si nápoje plné antioxidantů (zelený čaj a matcha), které pomáhají tělo chránit před záněty a degenerativními onemocněními. Čaj přivezli do Japonska z Číny až v 8. a 9. století buddhističtí mniši. Pověst čaje jako elixíru v Japonsku definitivně ukotvili zenoví mniši.
  • Důvod, proč ráno vstát z postele. V Japonsku lidé neznají klasický koncept odchodu do „klidného (nečinného) důchodu". Mají neustále nějaký cíl, který je naplňuje. Věnují se rodině a vnoučatům, pěstují zeleninu, zdokonalují se v nějakém řemesle a potkávají se s přáteli. Silný pocit smysluplnosti života prokazatelně snižuje stres a oddaluje úpadek kognitivních funkcí. Mají hluboce zakořeněnou životní filozofii, která člověku pomáhá najít vnitřní motivaci a radost z každodenního bytí, bez ohledu na to, v jaké životní fázi se právě nachází. To vyjadřuje pojem ikigai, který lze volně přeložit jako „důvod, proč ráno vstát z postele". 
  • Kvalita vztahů na celý život. Jedním z nejsilnějších faktorů dlouhověkosti je ale kvalita vztahů. Na Okinawě existuje tradice zvaná moai - jde o skupiny pěti až šesti přátel, kteří spolu zůstávají po celý život. Tito lidé se pravidelně scházejí, finančně i emocionálně se podporují a sdílejí společně radosti i starosti. Skupiny moai se často tvoří už v dětství. Děti jsou v komunitě spojeny do malých skupinek, kde se pravidelně scházejí. Zaznamenány jsou případy skupin, jejichž členové se takto pravidelně setkávají déle než 90 let. Díky tomu prakticky neznají stres z osamělosti, který v západním světě představuje obrovské zdravotní riziko.

Západní psychologie a medicína tento okinawský koncept nejen plně potvrzují, ale v posledních desetiletích ho považují za naprostý středobod zkoumání lidského zdraví.

Harvardská studie sleduje od roku 1938, co skutečně vede ke štěstí a dlouhověkosti. Vyvrátila celou řadu společenských mýtů o tom, co je pro dobrý život ve stáří skutečně důležité. Studie prokázala, že u lidí osamělých nebo v nešťastných vztazích nastupuje zhoršení paměti a mentálních funkcí prokazatelně dříve.

Skupina moai funguje jako skutečná rodina a záchranná síť v jednom? Pokud některý z členů onemocní, ztratí životního partnera nebo se dostane do finančních potíží, ostatní členové pomohou. Složí se na finanční pomoc, ale především poskytnou psychickou oporu. Členové díky tomu zažívají obrovský pocit bezpečí, protože ví, že na těžké životní rány nikdy nezůstanou sami. 

  • Přirozený pohyb po celý den. V modrých zónách lidé nechodí zvedat činky do posilovny. Pohyb je přirozenou součástí jejich dne. Hodně chodí pěšky, pracují na zahrádkách (což zahrnuje neustálé ohýbání a vstávání), sedí na zemi místo na židlích a praktikují mírná cvičení, jako je taiči. Tento neustálý pohyb s nízkou intenzitou udržuje jejich klouby flexibilní a srdce zdravé, aniž by tělo zbytečně přetěžoval.

V západním světě je epidemie osamělosti obrovským, přesto stále podceňovaným zdravotním rizikem. Příklad bychom si měli vzít třeba právě od Japonců z ostrova Okinawa. Intuitivně aplikují to, co dnes moderní psychologie a medicína dokazují tvrdými daty: kvalitní, hluboké a dlouhodobé mezilidské vztahy jsou pro fungování a regeneraci našeho těla stejně důležité jako samotná strava.

-red-

Reference:
1. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Zdravotní stav české populace ve srovnání se státy OECD (2024).
2. Waldinger RJ, Cohen S, Schulz MS, Crowell JA. Security of attachment to spouses in late life: Concurrent and prospective links with cognitive and emotional wellbeing. Clin Psychol Sci. 2015 Jun 1;3(4):516-529.
3. https://www.hcmagazin.cz/hcm25/clanek_cesi-se-uci-od-svycaru-zdrave-starnout_4926.html

Zveme vás na poslední online kongres Healthcomm Professional roku 2026, který nás zavede do fascinujícího Tokia. Po celý měsíc můžete studovat odborné přednášky na pozadí virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou tradicí.

Kongres je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska.

Zpět

XIII. 3D 360° online kongres – TOKIO

Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.

AKUTNÍ RESPIRAČNÍ INFEKCE JSOU TU

Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)

DOPORUČUJEME