MUDr. Zlatko Marinov
Metabolická poradna MedaFit, Penta Clinic Praha
Obezita vzniká při takovém zmnožení tukové tkáně, které vede k rozvoji patofyziologických procesů. V klinické praxi se nejčastěji setkáváme s běžnou obezitou, která představuje chronické onemocnění s kardiometabolickými, genomově-imunologickými a psychosociálními následky. Běžná obezita se vyznačuje pozvolným nástupem a k jejímu rozvoji je nutná kombinace proobezitogenního genomu a nepřiměřeně zvýšeného příjmu potravy vzhledem k energetickému výdeji v obezitogenním prostředí. Jedná se o progresivní epidemické onemocnění, které postihuje přibližně čtvrtinu populace.
Vliv obezity na složky imunitního systému
Vrozená imunita: Malnutrice vitaminů rozpustných v tucích. Zvýšení počtu monocytů a neutrofilů, aktivace makrofágů především ve viscerální tukové tkáni. Narušení funkce Natural Killer (NK) buněk - snížená schopnost likvidace virových a nádorových buněk, chronicky zvýšený leptin.
Adaptivní imunita: Snížená proliferace T- a B-lymfocytů, změny v poměru CD4+/CD8+ T-buněk, omezená produkce protizánětlivých cytokinů.
Imunitní dysregulace: Zhoršená odpověď na očkování, zvýšené riziko infekcí a horší hojení ran. Zvýšená reaktivita u astma bronchiale.
OBEZITA JAKO CHRONICKÝ ZÁNĚTLIVÝ STAV
Tuková tkáň není jen zásobárnou energie, ale i aktivní endokrinní orgán produkující adipokiny a cytokiny. U obezity dochází k infiltraci tukové tkáně prozánětlivými imunitními buňkami (makrofágy M1, T-lymfocyty, B-lymfocyty), což vede k mírnému chronickému zánětu (hs CRP ≥ 1 mg/l ). Změna rovnováhy mezi protizánětlivými a prozánětlivými adipokiny (pokles adiponektinu, vzestup leptinu, TNF-α, IL-6). Oxidační stres v hypertrofické tukové tkáni a produkce reaktivních forem kyslíku při spánkové apnoi prohlubuje mechanismus apoptózy a tkáňového poškození.
Klinické důsledky zánětlivé aktivace u obezity
Obezita způsobuje dlouhodobý, mírný zánět v těle, zejména v tukové tkáni, kde dochází k infiltraci prozánětlivých imunitních buněk a ke zvýšené produkci zánětlivých cytokinů. Tato chronická zánětlivá aktivace (hs CRP ≥ 2 mg/l ) je základem pro rozvoj inzulinové rezistence, metabolického syndromu, diabetu 2. typu a kardiovaskulárních onemocnění. 85% diabetiků 2. typu a 80% nemocných s chronickým kardivaskulárním onemocněním má obezitu.
Obezita mění složení i funkci imunitních buněk. Dochází ke snížení aktivity přirozených NK buněk, které jsou klíčové pro obranu proti virovým infekcím a nádorům. Dlouhodobě zvýšená hladina leptinu, typická pro obezitu, může paradoxně snížit cytotoxicitu NK buněk, což zvyšuje náchylnost k infekcím a zvyšují riziko rozvoje nádorů v průměru o 30-50% a dvoj až trojnásobně u nádorů jícnu, tlustého střeva, prsu, endometria a ledvin.
Obézní jedinci mají prokazatelně horší odpověď na očkování (například proti covidu-19 a chřipce o 50 %) a jejich tělo se pomaleji vypořádává s virovými infekcemi. U obézních osob je vyšší riziko závažného průběhu infekčních nemocí a vyšší mortalita. Například při covidu-19 a chřipce o 10% a na jednotce intenzivní péče až o 50%!
Obezita je spojena s méně rozmanitou střevní mikrobiotou, což dále oslabuje imunitní odpověď a zvyšuje náchylnost k prozánětlivým onemocněním. Více než 90 % střevní mikroflóry u obézních tvoří bakterie ze skupiny Firmicutes, zatímco bakterie ze skupiny Bacteroidetes jsou zastoupeny jen asi 3 % oproti 30 % u lidí s normální hmotností.
Dlouhodobý zánět a narušená imunita přispívají ke vzniku autoimunitních chorob jako jsou revmatoidní artritida, nespecifické střevní záněty a roztroušená skleróza.
Kombinace chronického zánětu, poškození imunitního systému a vyššího rizika závažných onemocnění vede ke zkrácení střední délky života osob s obezitou v průměru o 3-5-13 let (dle stadia obezity).
Možnosti prevence a léčby
Obezita dlouhodobě narušuje rovnováhu imunitního systému, podporuje vznik chronického zánětu, snižuje obranyschopnost proti infekcím i nádorům, zhoršuje odpověď na očkování a zvyšuje riziko metabolických, kardiovaskulárních, respiračních, nefrologických a autoimunitních onemocnění. Ale dobré je připomenout, že se obezita stala léčitelným onemocněním s perspektivou kompletního vyléčení.
Zajímá vás téma vlivu obezity na imunitu? Co může při edukaci a diagnostice udělat pro obézního pacienta zkušený lékárník?
Nenechte si ujít podzimní 2D tematický kongres Healthcomm Professional od 3. 9. do 2. 10. 2025, kde v rámci odborného programu vystoupí se svojí přednáškou „Imunita a obezita aneb Jak obezita ovlivňuje imunitní systém a jaké jsou zdravotní důsledky" obezitolog a pediatr s bohatou přednáškovou a publikační činností, MUDr. Zlatko Marinov.
REGISTRACE JE JIŽ OTEVŘENA! STAČÍ KLIKNOUT NA BANNER:
Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.
Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)