Evropská léková agentura (EMA) každoročně doporučuje Evropské komisi ke schválení zcela nové léky na základě rozsáhlých klinických studií, jichž se účastní desítky až tisíce pacientů a stovky výzkumných týmů po celém světě.
V roce 2024 byly nejčastěji schvalovány léky na rakovinu (celkem 28), imunologická a revmatologická onemocnění nebo nemoci krve. Významné pokroky však přinesla i endokrinologie, preventivní medicína, oftalmologie, neurologie a další oblasti. Kromě nových léčiv doporučuje EMA ke schválení také rozšíření užití stávajících léků na další nemoci, schvaluje i generické nebo biosimilární přípravky, což jsou biologické léky, vysoce podobné již schválenému biologickému originálu. Ačkoliv biosimilární přípravek může vykazovat drobné rozdíly, nemá klinicky významné rozdíly v účinnosti a bezpečnosti.
Poprvé za 15 let doporučila EMA ke schválení více než 100 nových léčiv a preventivních přípravků během jediného roku. Z celkového počtu 114 nových registrací obsahuje 46 z nich zcela nové účinné látky, které mohou znamenat průlom v léčbě tisíců pacientů. Tyto inovace přinášejí naději například lidem s rakovinou plic nezpůsobenou kouřením, specifickým typem rakoviny vaječníků, hemofilií A nebo plicní arteriální hypertenzí. Nové léky výrazně přispějí k prodloužení délky života pacientů a zlepšení jeho kvality. V dlouhodobém horizontu mohou také přinést úspory pro systémy veřejného zdravotního pojištění i sociálního zabezpečení a přispět k jejich udržitelnosti. V České republice mohou být tyto nové terapie dostupné v řádu několika měsíců.
„Je již poměrně běžné, že i pacient se závažným (např. nádorovým) onemocněním se po úspěšné léčbě vrátí zpět do práce, může bez větších omezení sportovat, je nezávislý na pomoci druhých a vrací se tak zpět do ‚normálního' života. S tím samozřejmě souvisí, že místo toho, aby čerpal dávky invalidního či jiného důchodu, je ekonomicky produktivní, a to i v horizontu několika desítek let," vysvětluje David Kolář, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).
Inovativní léky bychom měli vnímat jako dlouhodobou investici, která přináší nejen zdravotní, ale i ekonomické přínosy.
„V České republice bohužel přetrvává striktní oddělení zdravotních a sociálních rozpočtů, což brání plnému ocenění přínosů nejen nových léků, ale celkově i všech nových terapií a technologií," upozorňuje David Kolář, který ukazuje na příkladu Švédska, kde se zdravotní a sociální dopady posuzují společně, jak lze lépe vyhodnotit a ocenit přínosy jednotlivých částí zdravotní péče.
„Stát díky novým léčivům ušetří na snížení počtu a zkrácení hospitalizací nebo snížení dávek invalidních důchodů. Zároveň může profitovat ze včasnějšího návratu pacientů a jejich pečovatelů do zaměstnání. Hovoříme o úsporách v řádu stovek milionů korun každý rok," vysvětluje ekonomické úspory David Kolář.
Kde mohou nové přípravky pomoci?
Tisková zpráva AIFP, únor 2025
Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.
Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)