Přinášíme krátký přehled situací, kdy je organismus vystaven extrémním teplotám. Jak se bránit teplotního šoku? Co rychle udělat při přehřátí těla?
Patofyziologické dopady vysokých teplot a vliv vlhkosti
Expozice vysokým teplotám vede v lidském organismu k sérii kompenzačních i patologických reakcí. Dochází k nadměrnému pocení a dehydrataci, zvyšuje se hustota krve, což klade zvýšené nároky na krevní oběh. Současně se zhoršuje prokrvení periferie a mozku, a tím se snižuje schopnost soustředění. U starších lidí prokazatelně roste riziko infarktu myokardu a mozkové mrtvice. Celková nepohoda je spojena se stresem a poklesem výkonnosti.
Klíčovým faktorem je vlhkost vzduchu
Kombinace vysokého vedra a vysoké vlhkosti vzduchu představuje pro lidský organismus největší nebezpečí. Čím vyšší je vlhkost vzduchu, tím nižší teplotu dokáže tělo snést. Pokud je vlhkost vzduchu minimální, vzduch je suchý, dokáže lidské tělo přežít i teploty kolem 50 °C. Pokud je ale prostředí s absolutní vlhkostí, k vážnému přehřátí organismu může dojítí již při teplotě 31 °C.
Klimatizované prostory a prevence teplotního šoku
Při kolísání mezi tepelnými extrémy ztrácí organismus rovnováhu. Nesprávné používání klimatizace vyvolává teplotní šok, na který tělo reaguje negativně. V klimatizovaném prostoru dochází vlivem dýchání suchého vzduchu k vyšším ztrátám tekutin. Je proto nutné frekventovanější doplňování tekutin, podobně jako při sportu. Klimatizované prostory se nesmí přechlazovat. Správné nastavení má být v létě pouze o 5 až 7 stupňů nižší než okolní venkovní teplota. Pokud je venku 35 °C, v místnosti by mělo být kolem 29 °C, ne méně. Pokud je v místnosti pocit zimy nebo je proudění vzduchu nepříjemné, signalizuje to přechlazení. Agresivní přechlazení vyúsťuje v náchylnost k respiračním onemocněním, bolestem v krku a onemocněním močových cest.
Klimatizovat se musí pomalu. Při opouštění silně klimatizovaného prostoru je nutné se nejprve krátce aklimatizovat v neklimatizované přechodové zóně (např. na chodbě), a až poté vyjít do venkovního horka. Stejná pravidla platí pro automobily, kde při nešetrném vystoupení hrozí teplotní šok s následnými zdravotními riziky.
První pomoc u stavů z přehřátí
V praxi je nutné rozlišovat tři základní syndromy z tepla:
Úpal - selhání termoregulace
Jedná se o kritický stav selhání regulace tělesné teploty, kdy organismus může přesáhnout teplotu 40 °C. Symptomy jsou suchá, horká a červená pokožka, febrilie bez přítomnosti pocení, rychlý a silný pulz, tepavá bolest hlavy, únava, zmatenost, závratě, nauzea a v krajním případě bezvědomí. Nutný je okamžitý transport postiženého do stínu a zahájení aktivního ochlazování.
Jaké jsou metody ochlazování? Nejlépe se osvědčilo otírání houbou či ručníky namočenými ve studené vodě. Další variantou je zábal do chladného vlhkého prostěradla, použití ventilátoru, případně chladnější sprcha. Kontroluje se tělesná teplota a v ochlazování se pokračuje, dokud neklesne na 38,5 °C. Pacientovi v tomto stavu se nedává pít!
Důležitá rada: Pokud je na počátku přítomna pouze zvýšená teplota do 38 °C, pacienta ochlazujte. Pokud nepatří do rizikové skupiny, symptomy do hodiny ustoupí a celkový stav je dobrý, stačí pacienta pouze sledovat a podat mu tekutiny. Lékaře není třeba volat, ale i v následujících dnech je nutná opatrnost kvůli riziku opožděné reakce - vyčerpání z přehřátí.
V akutní fázi úpalu nepoužívejte žádné mastné krémy, oleje ani tělová mléka. Tyto přípravky mohou vytvořit na kůži film, který ucpává póry, brání přirozenému odpařování tepla a situaci by ještě zhoršil.
Svalové křeče z horka
Vznikají v důsledku kritických ztrát vody a iontů pocením, nejčastěji v oblasti břicha a končetin, často v souvislosti s fyzickou námahou. Prvním krokem je ukončení namáhavé činnosti a klidový režim na stinném a chladném místě. Následovat by mělo podání ovocných šťáv nebo iontových nápojů určených pro sportovce. Vhodné je svaly pevně stlačit a uvolnit jemným promasírováním. Pokud křeče neustoupí do jedné hodiny, je nutné volat lékaře. Pokud ustoupí, měla by následovat relaxace. K namáhavé činnosti se pacient nesmí několik hodin vracet, protože další námaha by mohla vyvolat úpal či vyčerpání z přehřátí.
Vyčerpání z přehřátí
Jde o systémovou odpověď organismu na nadměrné ztráty vody a soli pocením. Může vzniknout i několik dní po samotné expozici vysokým teplotám v důsledku nevyvážené náhrady tekutin. Mezi symptomy se řadí: výrazné pocení, bledost, únava, slabost, svalové křeče, závratě, mdloby, nauzea a zvracení. Tělesná teplota může být normální, kůže je studená a vlhká, pulz rychlý a slabý, dýchání zrychlené a mělké. První pomocí je opět postupné ochlazování a podávání tekutin po doušcích. Pokud symptomy přetrvávají déle než hodinu, je nezbytné kontaktovat lékaře a podle jeho instrukcí eventuálně podat solné (iontové) roztoky.
Indikace k okamžité lékařské péči u vyčerpání z přehřátí:
Fyzikální kopřivky, alergie na teplo
Alergie na chlad a na teplo nejsou klasickou alergií vyvolanou imunoglobulinem E. Jde o specifickou reakci mastocytů v kůži na fyzikální podnět - ve vedrech na zvýšení teploty. Nejčastější formou „alergie na teplo" je cholinergní kopřivka. Není vyvolána samotným kontaktem s teplým předmětem, ale vzestupem vnitřní tělesné teploty a následným pocením. Spouštěčem může být fyzická námaha, horká sprcha, sauna, konzumace pálivých jídel, ale také emoční stres či horečka. Typickým projevem je rychlý výsev (do 30 minut) drobných, silně svědivých pupínků obklopených výrazným červeným lemem (erytémem). Nejčastěji se objevují na trupu a pažích. Pokud kůže reaguje výsevem svědivých pupínků a začervenáním v důsledku horka či potu, postup léčby je zaměřen na zklidnění zánětlivé reakce a svědění. Základem symptomatické terapie jsou antihistaminika II. generace, která blokují účinek histaminu uvolňovaného z kožních buněk. Primárním preventivním opatřením je eliminace prudkých změn teplot a minimalizace tepelné expozice. Lokálně lze aplikovat gely s obsahem antihistaminik nebo chladivé přípravky, které snižují pocit svědění a pálení. Pro rychlé, jemné ochlazení podrážděné pokožky bez nutnosti tření kůže (které mechanicky stimuluje další uvolňování histaminu) se hodí aplikovat termální vodu ve spreji.
-red-
Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.
Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)