Přinášíme opět to nejzajímavější, co se na poli farmacie, lékárenství i medicíny odehrálo za poslední dobu ve světě.
LETEM PHARMA-SVĚTEM od ledna do března 2026 si můžete prohlédnout ZDE
KONEC ÉRY DR. GOOGLE
Lidé se dnes běžně se svými zdravotními problémy a symptomy radí s AI. Masivně pak přecházejí na nástroje typu ChatGPT, které v klinických testech vykazují vyšší míru přesnosti při vysvětlování diagnóz než standardní textové vyhledávače. Nejnovější souhrnné studie z přelomu let 2025 a 2026 (publikované například v PMC nebo Journal of Medical Internet Research) tento trend potvrzují. AI nástroje jsou schopny „přeložit" složitou lékařskou terminologii do jazyka, kterému laik rozumí. A to mnohem lépe, než standardní internetové vyhledávače typu Google. Lidé by ale měli mít podle odborníků na paměti, že AI nenahradí vyšetření pohmatem nebo například poslechem či laboratorní diagnostikou. Přesto se každý třetí dospělý Američan v loňském roce obrátil na AI chatbota (typu ChatGPT) se žádostí o zdravotní informace. To je dvojnásobek oproti roku 2024 (59 % hledalo možnosti léčby na základě již stanovené diagnózy). Také u nás přiznává svoji zkušenost s ChatGPT 56 % „pacientů", což je o polovinu více než v předchozím roce. Studie publikovaná v medRxiv (leden 2026) ukázala, že lidé s nižší zdravotní gramotností mají 2,4x vyšší pravděpodobnost, že se spolehnou na ChatGPT, protože : ..."jim dokáže složité věci vysvětlit způsobem, který jim jejich lékař v časovém presu nestihne podat."
Z LABORATOŘE RYCHLEJI K PACIENTOVI
EMA v březnu oficiálně zařadila širší spektrum CRISPR terapií (metody genové editace) do režimu zrychleného posuzování. Místo standardních 210 dnů na posouzení dokumentace se lhůta zkracuje na 150 dnů. Výrobci léků mohou dodávat data z klinických studií postupně, jakmile jsou k dispozici, nemusí čekat na úplné ukončení všech fází. To umožnilo, aby se první pacienti v EU dostali k léčbě o 12-18 měsíců dříve, než se původně předpokládalo. Zrychlení se týká především dvou krevních onemocnění: srpkovité anémie a genetického onemocnění krve, které se vyznačuje neschopností těla produkovat dostatečné množství dospělého hemoglobinu (Transfúzně závislá beta-talasemie). Aby EMA mohla schvalování urychlit, musela zavést nové standardy pro sledování bezpečnosti:
Zrychlené schválení na úrovni EU je prvním krokem k tomu, aby lék mohl začít řešit i SÚKL. V ČR by léčba probíhala jen ve speciálních, akreditovaných centrech. Rozhodnutí EMA z března 2026 znamená, že genetické inženýrství přestává být experimentem a stává se regulérní, i když velmi nákladnou a technologicky náročnou součástí evropského zdravotnictví.
CELONÁRODNÍ DEN PROTESTU LÉKÁRNÍKŮ
Německo: Na 23. březen vyhlásila hlavní stavovská organizace německých lékárníků ABDA celonárodní den protestu. Většina lékáren po celém Německu zůstala zavřená. Fungoval pouze omezený počet pohotovostních lékáren (Notdienst), aby byla zajištěna nezbytná péče pro akutní případy. Protestní shromáždění se konala ve velkých městech - Berlíně, Mnichově, Hannoveru a Düsseldorfu. V ulicích demonstrovalo odhadem na 25 000 lékárníků a lékárenských pracovníků.
Situace v německém lékárenství je dlouhodobě napjatá a březnová stávka byla reakcí na několik zásadních problémů:
ODBOJNÉ SLOVENSKO
Slovensko se dostalo do pozornosti evropských médií kvůli svému postoji k Mezinárodním zdravotnickým předpisům Světové zdravotnické organizace. Slovenská vláda se v březnu rozhodla nepodpořit nové pandemické směrnice WHO. Argumentuje ochranou národní suverenity. Slovenští odborníci (včetně zástupců lékárníků) ale varují, že by to mohlo zemi izolovat od sdílení důležitých zdravotnických dat při budoucích hrozbách. Ministr zdravotnictví Kamil Šaško sice uvedl, že z medicínského hlediska v dokumentech problém nevidí, ale právní rovina je pro vládu nepřijatelná.
Slovenská profesní komora SLeK také v březnu v oficiálním prohlášení ostře vystoupila proti neodborným zásahům do systému výdeje léků a zdůraznila, že lékárna musí zůstat místem odborného poradenství, nikoliv jen „obchodem s krabičkami". Reagovala tak na snahy o deregulaci zacházení s určitými skupinami léků, což lékárníci vnímají jako riziko pro bezpečnost pacientů.
IRSKÝ MODEL ISPIRACÍ?
Irsko změnilo definici lékárníka - už není jen ten, kdo lék vydává, ale také ten, kdo po konzultaci sám vystaví recept na určité léky vázané na předpis. Přes 2 500 lékárníků muselo projít speciálním školením a získat certifikaci pro diagnostiku a léčbu vybraných zdravotních potíží: alergická rýma, opary, záněty spojivek, impetigo, moučnivka, cystitida nebo vaginální mykóza. Lékárník postupuje podle přísných klinických protokolů a pokud stav vyhodnotí jako rizikový, odešle pacienta k lékaři. Služba je zpoplatněna (poplatek za konzultaci si určuje lékárna), ale pro držitele státních „Medical Cards" je díky dohodě s ministerstvem zdravotnictví dostupná bezplatně. Irský model ukazuje cestu, jak odlehčit přeplněným čekárnám u praktiků.
DYNAMICKÉ POLSKÉ LÉKÁRENSTVÍ
Polské lékárenství mění svůj obraz - lékárna má být centrem „prvního kontaktu". Jaké novinky hýbou Polskem? Od března 2026 vstoupil v Polsku do praxe systém, který lékárníkům umožňuje samostatně prodloužit léčbu u chronických pacientů. Pokud pacient užívá dlouhodobě léky (např. na vysoký tlak nebo štítnou žlázu) a jeho recept vypršel, lékárník mu může po krátké konzultaci a kontrole historie v systému P1 (polská obdoba eReceptu) vystavit nový recept na další období (zpravidla až na 6 měsíců).
Polsko letos na jaře masivně propaguje očkování přímo v lékárnách. Zatímco dříve šlo hlavně o chřipku a COVID-19, od března 2026 se seznam rozšířil o očkování proti klíšťové encefalitida a pneumokokům.
Duben 2026 je v Polsku přelomový v tom, že stát začal lékárnám proplácet dva specifické odborné úkony, které dříve dělaly zdarma:
Polský ústavní soud a regulační orgány řeší dále zpřísnění pravidel pro vlastnictví lékáren. Cílem je, aby lékárny vlastnili pouze farmaceuti, nikoliv velké investiční sítě. To vyvolává velké napětí mezi nezávislými lékárníky a mezinárodními řetězci.
Výběr připravila -red-
Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.
Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)