Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS)) se v posledních téměř dvou letech zabýval šetřením nedostupností léků v některých lékárnách a selektivním dodáváním do vybraných lékáren ze strany výrobců, případně výrazně rozdílnými cenami, za které jsou tyto léky dodávány. V rámci šetření oslovil i Českou lékárnickou komoru (ČLnK), která mu předala obsáhlý materiál i s konkrétními případy nedodání léčivých přípravků do lékáren.
ČLnK po zveřejnění „Doporučení Úřadu směřující k podpoře soutěže a vyšší míře transparentnosti ve farmaceutickém sektoru" konstatuje, že při tomto šetření Úřad ignoroval některé situace, které se na trhu s léky odehrávají, a nesprávně analyzoval dodané informace k prospěchu pouze některých účastníků na trhu s léky.
ÚOHS uvádí, že nebyl schopen nalézt relevantní data o distribuci léčivých přípravků, ačkoliv držitelé registrace, distributoři i lékárny hlásí Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) pohyb každého balení léčivého přípravku. Řešení, která ÚOHS nabízí, nejen, že nepomohou zlepšit dostupnost léků, ale zásadně ohrožují existenci lékárenské péče.
Lékárna není prodejna léků
Zcela mimo původní zájem šetření ve své zprávě ÚOHS doporučuje rozvolnění pravidel pro prodej léků na předpis. Ve výsledku by jeho doporučení měla dlouhodobý negativní dopad na kvalitu veřejného zdraví, dostupnost léků a rozpočet veřejného zdravotního pojištění.
ÚOHS doporučuje odstranit povinnost disponovat kamennou prodejnou při získání povolení k provozování internetové lékárny anebo alespoň možnost koupě léčiva na předpis online bez nutnosti jeho vyzvednutí v kamenné prodejně (u léčiv, u nichž to umožnuje jejich charakter a nároky na skladování a přepravu).
ÚOHS ve své zprávě zcela ignoruje podstatu lékárny jako zdravotnického zařízení a označuje ji nesprávně jako pouhou „prodejnu s léky". Při svém šetření vycházel Úřad ze shromážděných údajů za roky 2018-2020, šetření považuje za ztížené kvůli nedostatku přístupných informací. Nevyužil přitom opakovaně nabízené součinnosti či konzultací ze strany České lékárnické komory.
„ÚOHS se situací v distribuci léčivých přípravků zabýval striktně z pohledu možného porušení tržních pravidel. Nebral v potaz to, že výdej léčivých přípravků v lékárnách se neřídí pouze obchodními pravidly, ale jsou uplatňována pravidla v rámci poskytování zdravotní péče, jejíž je lékárenská péče nedílnou součástí. Lékárna je zdravotnické zařízení, patří tedy do systému zdravotnictví stejně jako nemocnice, polikliniky nebo ordinace lékařů. Lékárník jako zdravotník v první řadě poskytuje s výdejem léčivého přípravku zdravotní péči, jeho úkolem není pouhé předání léku pacientovi, ale především zajištění správného účinného a bezpečného užívání a předcházení a eliminace lékových chyb," říká Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., prezident České lékárnické komory.
Toto zařazení je dáno nejen právními předpisy, ale především náplní práce, tedy poskytováním zdravotní péče, zejména v oblasti léčiv. V lékárně se pacientům věnují lékárníci, jejichž vzdělání je srovnatelné s lékaři. Jedním z hlavních cílů poskytované bezpečné farmaceutické péče, což je podstata práce lékárníků, je dosažení co nejlepších léčebných výsledků, za současné minimalizace rizik.
Lék je předmětem obchodu do vstupu do lékárny, tam se v rukou lékárníků stává předmětem zdravotní péče. Jsou to právě lékárníci, kdo předávají společně s lékem pacientům i informace o správném užívání, pomáhají odhalovat případné lékové chyby a jsou pacientům k dispozici v lékárně i pro různé konzultace o jejich zdravotním stavu.
„Ponechat léčivé přípravky vázané na recept, které jsou v Česku nejlevnější v rámci EU27, jen na trhu, tedy na nabídce a poptávce, a svěřit vlastnictví léčiv do rukou velkých e-shopů bez odborné účasti lékárníka či majetkové vazby na kamennou lékárnu je nezodpovědným hazardem se zdravím občanů v Česku. Vždyť již dnes nejsme schopni léky zajistit v dostatečném množství a plynulých dodávkách pro naše pacienty v kamenných lékárnách. Tento důsledek, či lépe řečeno dopad na trh, si úřad mylně vyhodnotil, a doporučení se mine účinkem," řekl pro Zdravotnický deník v reakci na Doporučení ÚOHS PharmDr. Marek Hampel, prezident Grémia majitelů lékáren.
Splněný sen některých výrobců a provozovatelů velkých e-shopů
Ve svém doporučení ÚOHS navrhuje zacházet s léky jako s běžným zbožím a zcela rozvolnit pravidla pro výdej léků na předpis. Navrhuje dokonce odstranit podmínku kamenné lékárny, pokud se jedná o zásilkový výdej. Tím pádem by léky mohli, slovy ÚOHS, „prodávat", provozovatelé různých e-shopů bez lékárny. Podle Úřadu totiž „nemožnost koupě léčiva na předpis online, resp. jeho doručení prostřednictvím doručovatelských služeb, snižuje spotřebitelské pohodlí, resp. blahobyt".
„ÚOHS projevil nekompetenci v tom vidět, jaké jsou reálné problémy lékárenství v České republice, nerozumí problematice zaměnitelnosti léků, zcela opomíjí to, že lékárna je zdravotnické zařízení a s lékem není možné zacházet jako s běžným zbožím a pacienta chápe pouze jako spotřebitele, kterému radí srovnávat výši doplatků v různých lékárnách a při pořizování léku se rozhodovat podle ceny," říká dále prezident ČLnK.
Jeho doporučení jsou nebezpečná pro pacienty i společnost a likvidační pro lékárny. Posláním ÚOHS by mělo být bránit hospodářskou soutěž v České republice bez ohledu na velikost soutěžitelů, svými doporučeními ale dělá pravý opak. Implementace doporučení by měly za následek to, co dlouhodobě prosazují provozovatelé velkých e-shopů a výrobci, tedy volné, neregulované obchodování s léky, a jsou varovným znamením toho, že ÚOHS rozumí problematice léků jen velmi povrchně a nedokáže dohlédnout následky dostupnosti léků bez odborného dohledu. Úřad přehlíží roli lékárníků jako součást zdravotní péče a jejich část péče o pacienty mylně považuje za zbytnou.
Zdroj: ČLnK
Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.
Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)