Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



LÉK NA DOZRÁNÍ PLIC PLODU MŮŽE OVLIVNIT VNITŘNÍ HODINY DÍTĚTE



Biologické hodiny člověka zajišťují časovou koordinaci fyziologických procesů v našem těle tak, aby probíhaly ve správnou denní dobu a byly vzájemně optimálně načasovány.

Dexamethason, glukokortikoid se silným protizánětlivým a imunosupresivním účinkem, se podává těhotné ženě při hrozícím předčasném porodu. Slouží k akceleraci zrání plic plodu a k ochraně jeho dalších životně důležitých orgánů. Podává se nejčastěji mezi 24. a 34. týdnem těhotenství, kdy nejsou ještě plíce plodu dostatečně vyvinuté pro samostatné dýchání. Dexametazon je tedy lék, který v porodnictví zachraňuje životy, zároveň však může „přeprogramovat" fyziologii plodu včetně vyvíjejících se biologických hodin.

Nová studie vědců z Fyziologického ústavu AV ČR publikovaná v časopise Biomedicine & Pharmacotherapy1 jako první popisuje, jak podání dexametazonu ovlivňuje genovou aktivitu v centrálních hodinách v mozku, které řídí celotělový denní rytmus.

Dexametazon je léčivo, které napodobuje účinky hormonů kůry nadledvin (kortizolu). V porodnictví zastává nezastupitelnou úlohu, jelikož umožňuje rychlejší vývoj plic a dalších orgánů před předčasným porodem. Předchozí studie vědců z Oddělení biologických rytmů Fyziologického ústavu AV ČR v roce 2019 jako první prokázala, že dexametazon ovlivňuje nastavení hodin v mozku plodu.2

„Naše nové výsledky získané pomocí myšího modelu poprvé nabízejí vysvětlení mechanismu, jak může zvýšená hladina glukokortikoidů v těle matky na molekulární úrovni ovlivnit vyvíjející se hodiny plodu a přeprogramovat genovou aktivitu v části mozku, kde hodiny sídlí," objasňuje první autor práce Mgr. Martin Sládek, Ph.D. z Fyziologického ústavu (FGÚ) AV ČR.

Hlavní biologické hodiny v organismu (suprachiasmatická jádra, SCN) sídlí v části mozku zvané hypothalamus přímo nad místem, kde se kříží oční nervy. Tím mají ideální pozici k tomu, aby dostávaly přímé informace o světle z okolí a synchronizují se se střídáním světla a tmy. Řídí denní rytmy téměř všech tělesných funkcí. U plodu však nejsou plně funkční, jejich nastavení je závislé na signálech od matky a dozrávají až po narození.

„Věděli jsme z našich dalších prací3, a znovu prokázali i v této studii, že dexametazon ovlivní chod cirkadiánních hodin v SCN plodu mnohem výrazněji než v dospělém SCN, a to v závislosti na tom, kdy je lék během dne podáván. Pomocí analýzy exprese celého myšího genomu jsme nyní identifikovali konkrétní geny, které se tohoto procesu účastní," shrnuje hlavní závěry práce prof. PharmDr. Alena Sumová, DSc., vedoucí Oddělení biologických rytmů FGÚ AV ČR a korespondující autorka studie.

SCN nejsou jediné hodiny v těle? Téměř každý lidský orgán (střeva, játra, srdce i svaly) mají své vlastní „lokální" hodiny. SCN jsou ale hlavní řídící jednotkou. Například střevní hodiny reagují hlavně na příjem potravy a její složení, koordinují denní rytmus trávení, vstřebávání živin, peristaltiku střev i fungování imunitního systému ve střevní stěně. Pokud jíte pozdě večer (nebo v noci), je to čas, kdy mozek (SCN) signalizuje noc a odpočinek. Pak dojde k desynchronizaci - mozek si myslí, že je noc, ale střevo dostane impuls k intenzivnímu trávení. Dlouhodobý nesoulad mezi mozkovými a střevními hodinami zvyšuje riziko poruch metabolismu, inzulínové rezistence, ukládání tuků a chronických zánětlivých onemocnění střev.

Význam pro medicínu 

Nová studie odhaluje molekulární mechanismus, kterým může dexametazon ovlivňovat vývoj biologických hodin plodu, a rozšiřuje tak poznání o tom, jak glukokortikoidy působí na vyvíjející se mozek. Upozorňuje také na skutečnost, že stresové situace a nepravidelný denní režim v těhotenství, jež vedou ke zvýšené hladině glukokortikoidů, mohou mít negativní dopad na vyvíjející se mozkové struktury, které v dospělosti řídí zásadní fyziologické funkce.

Poznání molekulárních mechanismů, které ovlivňují vývoj časového systému v časných vývojových stadiích, má velký význam pro porozumění souvislostí mezi poruchou vývoje biologických hodin a rozvojem zdravotních obtíží v dospělosti.

Výsledky dlouhodobého výzkumu Oddělení biologických rytmů Fyziologického ústavu AV ČR dokládají, že matka komunikuje s mozkem vyvíjejícího se plodu pomocí rytmických metabolických signálů ještě před tím, než se u něj plně vyvinou jeho vlastní biologické hodiny. Že pravidelný režim spánku, příjmu potravy a dalších denních aktivit matky napomáhá vytvářet stabilní rytmické prostředí důležité pro zdravý vývoj plodu. Narušení mateřských cirkadiánních rytmů - například v důsledku práce na směny nebo nezdravého životního stylu během těhotenství - by mohlo ovlivnit nastavení biologických hodin u potomka a zvýšit riziko metabolických poruch v pozdějším životě.

Zjištění z myšího modelu nelze bezprostředně převést na klinickou praxi u lidí. Mohou však přispět k přesnějšímu porozumění toho, jak načasování a okolnosti podání glukokortikoidů souvisejí s vývojem časového systému, a v budoucnu podpořit další výzkum péče o riziková těhotenství i předčasně narozené děti.

Zdroj: Tisková zpráva Fyziologického ústavu AV ČR

Reference:
1. Sládek M., Cadenato P., Semenovykh K., Houdek P., and Sumova A. Dexamethasone affects the circadian clock in the fetal mouse suprachiasmatic nucleus at the transcriptional level. Biomed Pharmacother 199, 119486 (2026).
2. Čečmanova V., Houdek P., Suchmanova K., Sladek M., and Sumova A. Development and Entrainment of the Fetal Clock in the Suprachiasmatic Nuclei: The Role of Glucocorticoids. J Biol Rhythms 34, 307-322 (2019). 
3. Sladek M., Luzna V., Houdek P., and Sumova A. Suprachiasmatic Nuclei Possess Glucocorticoid Receptors That Activate Downstream Signaling Pathways but Do Not Entrain Their Circadian Clock. Acta Physiol (Oxf) 242, e70138 (2026).

Zpět

XIII. 3D 360° online kongres – TOKIO

Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.

AKUTNÍ RESPIRAČNÍ INFEKCE JSOU TU

Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)

DOPORUČUJEME