Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



KOŽNÍ ZMĚNY PŘI CHRONICKÉM ŽILNÍM ONEMOCNĚNÍ



Dvanáctý online kongres Healthcomm Professional s podtitulem „Sydney" se znovu stal mimořádně úspěšnou vzdělávací akcí s obrovským studijním nasazením účastníků. Probíhal od 18. 3. do 16. 4. 2026, kdy na profesionály z lékáren čekaly tři samostatně akreditované bloky odborných přednášek. Mezi pětici nejúspěšnějších přednášek se zařadila také přednáška Mgr. Ireny Kilikové, vedoucí lékárnice Lékárny AGEL v Ostravě, která se zaměřila na kožní změny při chronickém žilním onemocnění (CVD), s důrazem na klinické stadium C4 dle CEAP.

Mgr. Kiliková v úvodu připomněla patofyziologii vzniku kožních změn, které vznikají na podkladě žilní a kapilární hypertenze, zánětu, zvýšené propustnosti, extravazace erytrocytů a také na podkladě ukládání hemosiderinu. Představila komplexní management léčby, který tvoří tři pilíře. Prvním jsou venofarmaka, zejména mikronizovaná purifikovaná flavonoidní frakce (MPFF®, Detralex®). Druhým pilířem je kompresivní terapie, pro kterou je důležitá správná technika bandážování a použití krátkotažných obinadel. K dlouhodobé kompresivní terapii pak používáme s výhodou spíše punčochy. Třetím pilířem jsou režimová opatření, kam zařazujeme pohyb, redukci hmotnosti, úpravu životosprávy, žilní gymnastiku, omezení tepla apod.

Přednášející probrala podrobněji péči o kůži pacienta s CVD s preferencí emoliencií bez parfemace, konzervantů a rostlinných extraktů. Naopak vhodnými složkami v topických přípravcích jsou ceramidy, nenasycené mastné kyseliny a regenerační ionty jako zinek nebo měď. Zdůraznila, že také volbu galenické formy následně přizpůsobujeme stavu kůže. Dále paní magistra upozornila na indikační omezení použití gelů s heparinoidy, heparinem a jeho deriváty. Ty jsou vhodné v akutních stavech, ale nemají se používat pro dlouhodobou každodenní péči o kůži pacienta s CVD.

Chronické žilní onemocnění v lékárenské praxi

Chronické žilní onemocnění (CVD) patří mezi nejčastější chronická onemocnění, se kterými se farmaceut setkává v každodenní praxi. Přesto bývá jeho význam často podceňován a redukován na pouhý kosmetický problém. Ve skutečnosti jde o progresivní stav s komplexní patofyziologií a výrazným dopadem na kvalitu života pacienta (obr. 1). Právě lékárník má podle Ireny Kilikové jedinečnou příležitost nejen ovlivnit adherenci k léčbě, ale především pacienta provést pochopením jeho onemocnění a aktivně jej zapojit do péče.

Pro systematické hodnocení onemocnění CVD se využívá klasifikace CEAP, která zahrnuje klinický obraz (C), etiologii (E), anatomii (A) a patofyziologii (P). Již ve stadiu C0 může pacient pociťovat typické subjektivní obtíže, jako je tíha, únava nebo pocit „těžkých nohou", aniž by byly patrné viditelné změny na dolních končetinách. Klinika tedy v tomto prvním stádiu může zcela chybět. 

V dalších stádiích CVD je již klinický obraz patrný a zahrnuje metličkové žíly (C1), varixy (C2), dále otoky (C3) a postupně se rozvíjející kožní změny (C4), přičemž v konečných stadiích může dojít až ke vzniku bércových vředů (C6).

Termín chronická žilní insuficience = CVI (dle klasifikace CEAP se jedná o stádium C3 a dále) označuje funkční selhávání žilního systému, při kterém dochází k nedostatečnému odtoku žilní krve na podkladě obstrukce a/nebo refluxu. Tyto změny vznikají působením chronického zánětu v žilním řečišti, který se dále prohlubuje. Mgr. Kiliková zdůraznila, že neléčené nebo nedostatečně kompenzované stavy vedou k rozvoji žilní hypertenze, která postupně zasahuje i mikrocirkulaci a ovlivňuje trofiku kůže. Na úrovni žilní stěny dochází k její přestavbě charakterizované degenerací, fibrotizací a zvýšenou propustností. Důsledkem jsou nejen funkční, ale i strukturální změny kůže a podkoží, včetně fibrotizace a remodelace tkání.

Kožní projevy CVD

Kožní projevy jsou typicky přítomné od stadia C4 (obr. 2), do kterého dospěje přibližně pětina pacientů s CVD a jsou výsledkem dlouhodobé žilní hypertenze. Zvýšený tlak v žilách a v žilních kapilárách vede, jak jsme si již zmínili, ke zvýšené permeabilitě žilní stěny. Díky tomu dochází k extravazaci erytrocytů a jejich následnému rozpadu. Uvolněný hemoglobin se přeměňuje na hemosiderin, který se ukládá v kůži a způsobuje charakteristickou hyperpigmentaci.

Hyperpigmentace a indurace se typicky objevuje v oblasti kotníků s postupným šířením na bérce, přičemž barevné změny mohou nabývat odstínů od červené přes zarudlou až po namodralou. Tyto změny jsou většinou nevratné, pouze částečně redukovatelné, a jsou doprovázeny ztuhnutím kůže a podkoží. Při dlouhodobě zanedbané léčbě může dojít i k rozvoji flebolymfedému, kdy se k žilní insuficienci přidává i selhání lymfatického systému.

„Je dobré si říct, že jedním z prvních kožních projevů CVD bývá gravitační neboli stázová dermatitida. Vzniká tam, kde se objeví otok. Projevuje se svěděním, pocitem napětí, suchostí a zarudnutím kůže. Pacienta často nutí ke škrábání postižené oblasti, čímž se naruší kožní bariéra a zvyšuje riziko vzniku drobných poranění, infekce a při nesprávné nebo nedostatečné léčbě hrozí riziko progrese do bércového vředu," uvedla Mgr. Kiliková.

Základem úspěšné terapie je komplexní konzervativní přístup, jehož cílem je zabránit nebo alespoň významně zpomalit progresi onemocnění. Jak již lektorka zmínila v úvodu, stojí tento přístup na třech pilířích: farmakoterapii, kompresivní terapii a režimových opatření. Přičemž jejich synergické působení a dobrá adherence pacienta zásadně ovlivňují výsledný efekt léčby i kvalitu života.

Farmakoterapie CVD

Základem farmakoterapie jsou venofarmaka. Přednost by měly dostat přípravky s komplexním mechanismem účinku - tedy s protizánětlivým, vazoprotektivním a lymfodrenážním působením - které jsou indikované pro všechna stadia CVD. Mikronizovaná purifikovaná flavonoidní frakce (MPFF®, Detralex®) je dle současných doporučení považována za lék volby ve všech stadiích CVD včetně bércových vředů, a to i díky silné evidenci účinnosti. Pozitivní dopad léčby založené na MPFF® ve stadiu C4 potvrzuje také klinická studie zahrnující 365 pacientů sledovaných po dobu šesti měsíců bez plánovaného chirurgického zákroku.4 Při ní byly využity objektivní metody k hodnocení léčby jako ultrasonografie, kurvimetrie (měření plochy postižené kůže) a durometrie (měření denzity/tuhosti kůže v oblasti s narušenou trofikou). Studie prokázala výrazné zlepšení všech sledovaných parametrů i žilního klinického skóre. Došlo ke zmenšení varixů, poklesu bolestivosti, redukci otoků, indurace i zánětlivých změn a současně ke zlepšení adherence i kvality života pacientů. Je však důležité zdůraznit, že tyto závěry vycházejí převážně z dat s použitím originálního venofarmaka, tedy MPFF®, a proto je nezbytné velmi dobře zvažovat vhodnost substituce za jiné preparáty.

Kompresivní terapie CVD

Jedná se o nepostradatelnou součást léčby a druhý pilíř konzervativní léčby, neboť mechanicky podporuje žilní návrat a snižuje žilní hypertenzi. U stabilizovaných pacientů je vhodná dlouhodobá aplikace kompresních punčoch určených pro celodenní nošení, přičemž široká nabídka dostupných variant umožňuje jejich individualizaci dle potřeb a tolerance pacienta. V akutních stavech, při otoku nebo při přítomnosti ran, kdy nelze punčochy použít, je indikována obinadlová komprese. Zásadní je správná technika bandážování a použití krátkotažných obinadel, protože dlouhotažná obinadla nejsou pro léčbu CVD vhodná.

„V praxi se setkáváme s častým odporem pacientů. Punčochy „tlačí", „špatně se oblékají", „jsou nepohodlné", apod. Právě zde má farmaceut prostor pro edukaci, pro vysvětlení důležitosti kompresivní terapie, zvyšování adherence a individualizaci doporučení. Edukaci, která by měla být trpělivá, praktická a opakovaná," apelovala na kolegy Mgr. Kiliková.

Režimová opatření tvoří třetí pilíř terapie CVD

Režimová opatření jsou nedílnou součástí každodenní péče. Zásadní je pravidelná aktivace žilně-svalové pumpy prostřednictvím chůze nebo plavání a současně vyhýbání se dlouhodobému stání či sezení. V průběhu dne lze snadno zařadit jednoduchou žilní gymnastiku, například kroužení kotníky nebo střídání stoje na špičkách a patách, a to i během sedavé práce. Důležitá je také redukce hmotnosti u obézních pacientů a úprava životosprávy s důrazem na dostatečný příjem vlákniny a tekutin. Pacienti by měli omezit tepelnou expozici, tedy vyvarovat se horkých koupelí, sauny či intenzivního slunění, zatímco chladná sprcha může mít příznivý efekt.

Každodenní péče o kůži u pacientů s CVD

V pokročilých stadiích CVI, zejména ve stadiu C4, nabývá na významu systematická každodenní péče o kůži. Jejím cílem je hydratovat kůži, zachovat její celistvost, elasticitu a zabránit vzniku prasklin, které mohou být vstupní branou infekce (obr. 3). V této oblasti není prostor pro experimenty, doporučení by tedy měla být cílená a bezpečná. 

Vhodná jsou emoliencia podporující regeneraci kožní bariéry a snižující její propustnost pro cizorodé látky a alergeny. Preferovány by měly být přípravky bez parfemace a konzervantů, zatímco rostlinné extrakty se nedoporučují vzhledem k riziku iritace citlivé pokožky. Z hlediska složení jsou vhodné zejména ceramidy, nenasycené mastné kyseliny a regenerační ionty jako jsou zinek nebo měď. Volba galenické formy by měla odpovídat aktuálnímu stavu kůže.

  • Lipolocia, emulze typu voda v oleji, představují univerzální variantu vhodnou pro každodenní použití na větší plochy i u chronických dermatóz.
  • Mastné krémy jsou tužší a mají podobné využití jako lipolocia. Masti jsou díky své vysoké lipofilitě a okluzivnímu efektu vhodné zejména při výrazné suchosti.
  • Pasty se uplatňují spíše při ošetření okrajů ran.
  • Hydrolocia a lehčí krémy jsou vhodné pro méně suchou pokožku v akutních stavech. Hydrogely mohou být krátkodobě využity pro svůj chladivý efekt, avšak je třeba počítat s jejich vysušujícím působením.

Specifickou kapitolu pak představují heparinoidní a heparinové gely a jejich deriváty. Nejsou určeny pro chronickou, dlouhodobou každodenní aplikaci u pacientů s CVI se suchou kůží. Často obsahují silice, které mohou dráždit, a jejich gelová forma sice chladí, ale současně vysušuje. Jejich použití by mělo být omezeno na akutní indikace, s výhodou lze použít u varikózního syndromu, tromboflebitidy nebo poúrazových stavů.


Z praktického hlediska je pro pacienta velmi přínosné vytvoření jednoduchého, srozumitelného denního režimu:

  • Ráno by mělo začínat promazáním dolních končetin, v případě následné komprese spíše méně mastnou formou, pokud kůže není extrémně suchá. Externum by měl pacient nechat dostatečně vstřebat.
  • Dalším krokem je správné nasazení kompresních pomůcek a užití předepsané farmakoterapie, například MPFF® dle ordinace lékaře.
  • Během dne by měl pacient zařazovat pravidelný pohyb, využívat žilní gymnastiku, vyhýbat se dlouhému stání či sezení, omezit působení tepla a při odpočinku dolní končetiny polohovat.
  • Večer následuje hygiena, pečlivé promazání a případná lokální terapie dle aktuální potřeby, například ošetření svědících ložisek nebo drobných defektů. Den by měl pacient zakončit s vědomím, že aktivně přispěl ke stabilizaci svého onemocnění.

Farmaceut jako rádce i průvodce

Role farmaceuta je v tomto kontextu důležitá a velmi konkrétní. Zahrnuje podporu kontinuálního užívání venofarmak (s výhodou MPFF®), edukaci o správné technice kompresivního obvazování krátkotažnými obinadly i nabídku alternativ kompresních punčoch dle tolerance pacienta. Farmaceut by měl pomoci nastavit individuální režimová opatření, doporučit vhodná emoliencia bez parfemace, konzervantů a rostlinných extraktů a zvolit odpovídající galenickou formu dle stavu kůže. Důležitá je také revize užívání heparinoidních a heparinových gelů a upozornění na jejich nevhodnost pro každodenní péči u CVI.

„Nedílnou součástí péče je i vytvoření praktického „denního plánu" pro pacienta, podpora a pomoc s redukcí hmotnosti u obézních pacientů prostřednictvím doporučení úpravy jídelníčku a sledování pokroku," doporučila Irena Kiliková z vlastní praxe.

Chronická žilní insuficience tak představuje onemocnění, které vyžaduje dlouhodobý, systematický a komplexní přístup. Farmaceut zde vystupuje nejen jako odborník na léčivé přípravky, ale především jako průvodce pacienta. Pomáhá porozumět vlastnímu onemocnění a aktivně se podílet na jeho zvládání. Empatická komunikace, praktická doporučení a kontinuální podpora mohou zásadně ovlivnit průběh onemocnění a adherenci pacienta k terapii. Tím můžeme ovlivnit také kvalitu každodenního života a progresi onemocnění.

Z přednášky zpracovala PharmDr. Helena Bačová

Reference:
1. De Maeseneer MG, et al. Eur J Vasc Endovasc Surg. 2022; 63 (2): 184-267; Feodor T, et al. Exp Ther Med. 2019; 17: 1097-1105.
2. Boisseau M. Clin Hemorrheol Microc 2007; 37: 277-90; Danziger N. J Mal Vasc 2007; 32: 1-7.
3. www.praktickelekarenstvi.cz
4. V. Bogachev B. Boldin, P. Turkin, et al. Future Cardiol. 2022; 18 (10): 777-785. 

Zpět

XIII. 3D 360° online kongres – TOKIO

Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.

AKUTNÍ RESPIRAČNÍ INFEKCE JSOU TU

Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)

DOPORUČUJEME