Obraz první: Moje babička mívala lékárničku ve "špajzu", na zdi v prostoru, kde se jinak skladovaly potraviny. Byla to plechová krabice, poměrně (pro nás děti) vysoko pověšená. Místnost byla přiměřeně chladná, s nejmenším oknem v domě. Jak strategické místo! Bylo blízko hlavního vchodu i kuchyně, takže rychlá první pomoc byla vždy poruce.
Obraz druhý: Běží film. Kriminalisté hledají stopy v koupelně. Často v zrcadlové skříňce nad umyvadlem (nebo v šuplíku pod ním) nacházejí lahvičky a krabičky s léky. Běžná praxe, která z hlediska dostupnosti ošetření nebo nezapomínání medikace vypadá prakticky, ale pro mnoho léčivých přípravků je to nestabilní mikroklima.
Ptejte se a změňte pravidla
Pacient doma otevře zrcadlovou skříňku nad umyvadlem a mezi kosmetikou leží léky pro celou rodinu. Na první pohled nejde o dramatickou situaci (vždyť to tak bývá i ve filmech), ale vlhkost, pára a kolísání teplot mohou zhoršit podmínky uchovávání a současně zvyšují riziko znehodnocení léku. Vlhkost poškozuje léky zejména chemickým rozkladem účinných látek a fyzikální degradací, například dochází k měknutí či drolení tablet. Vlhké prostředí navíc vytváří ideální podmínky pro růst plísní a bakterií. Kvůli tomu ztrácejí léčiva svoji účinnost a mohou se stát i zdraví nebezpečnými.
Téma „Koupelna je nejhorší lékárnička v domě" proto není okrajová zajímavost, ale praktická součást bezpečné farmakoterapie. Nejde o to pacienta poučovat, nýbrž použít odborné doporučení pro bezpečnou léčbu. Po odchodu z lékárny vstupuje léčivý přípravek do prostředí, které není pro lékárníka předvídatelné. Farmaceutická odbornost zde neznamená přidat další odstavec informací, ale vybrat ty, které jsou pro bezpečné použití rozhodující.
Praktická otázka na domácí zacházení často odhalí víc než opakování instrukcí z SPC. Otázka nemusí znít vyšetřovatelsky.
Často stačí navázat při výdeji otázkou: „A kde doma budete lék uchovávat?"
U táry se hodí krátká věta, která nevytváří obrannou reakci: „Koupelna je pohodlná, ale lékům obvykle svědčí suché a bezpečné místo." Věta neobsahuje výčitku ani strašení, ale zároveň nezlehčuje riziko. Právě tento tón odpovídá roli lékárny: být dostupným odborným místem, kde lze praktickou potíž pojmenovat dřív, než se z ní stane problém.
U rizikových léčivých přípravků, starších pacientů, těhotných, kojících nebo u lidí s více léky je lepší zvolit opatrnější formulaci a ověřit, zda pacient rozumí nejen doporučení, ale i důvodu. Pro expedici je užitečné nechat si v hlavě jednu kontrolní otázku - Co by se u tohoto pacienta mohlo pokazit až doma?
Pacientovi také prospívá, když slyší jasně, že dotaz je legitimní. Stud, nejistota nebo obava z obtěžování bývají často větší překážkou než samotná odborná složitost tématu.
Nedávný průzkum ČLnk ukázal, že celých 95 % Čechů by na otázky lékárníka odpovídalo mnohem ochotněji, kdyby lépe chápali, jak zásadně tím chrání své vlastní zdraví.
„... V okamžiku, kdy lidé chápou, proč se jich lékárník ptá, jsou připraveni plně spolupracovat," zdůrazňuje viceprezident ČLnK, PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D.
Přesun lékárničky je drobná domácí změna, která může zlepšit bezpečnost celé rodiny. Léčba se totiž neodehrává v ideálních podmínkách, nýbrž v kuchyni, v práci, na cestě...
...........................
Pokud si nejste jisti, že pacient zná pravidla bezpečného skladování svých léků, připomeňte mu některé zásady:
...........................
Ne náhodou se letošní ročník pravidelné osvětové kampaně Den lékáren zaměřil na dialog pacienta s farmaceutem. Kampaň s mottem „Žádná otázka farmaceuta není zbytečná" pacientům srozumitelně vysvětlila, co se za každou otázkou v lékárně skrývá a proč stojí za to odpovídat upřímně a bez obav.
Když lékárník pomůže pacientovi pochopit správné uchovávání léčivého přípravku, zvyšuje šanci, že bude použit bezpečně a smysluplně. Nejlepší doporučení je takové, které pacient dokáže zopakovat, přijmout a opravdu udělat. Měly by být splněny tři základní podmínky: aby měl pacienti své léky snadno dostupné, aby je bezpečně a spolehlivě skladoval a aby byla zajištěna účinnost léčiva po celou dobu léčby.
-red-
Reference:
1. NHS Specialist Pharmacy Service: Storing medicines at ambient temperatures. 2022. https://www.sps.nhs.uk/articles/storing-medicines-at-ambient-temperatures/.
2. ČLnK: Třetina pacientů vnímá otázky lékárníka jako formalitu, každý pátý pacient pak zatajuje důležité informace. Přitom rozhodují o bezpečné léčbě. https://lekarnici.cz/
KAŽDÝ PÁTÝ PACIENT ZATAJUJE INFORMACE
Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.
Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)