Od ledna 2026 nabude účinnosti přelomová novela Zákona o zdravotních službách. Kromě toho, že nově definuje pohotovostní službu a upravuje řadu povinností poskytovatelů, také oficiálně zakazuje všechny poplatky za zdravotní služby plně hrazené ze systému veřejného zdravotního pojištění. Tyto praktiky novela zákona o zdravotních službách výslovně zakazuje v reakci na rostoucí počet stížností, které dorazily na Ministerstvo zdravotnictví ČR.
Novela zároveň zavádí povinnost transparentních ceníků, upravuje institut nemocničního ombudsmana a přenáší odpovědnost za pohotovostní službu z krajských samospráv na zdravotní pojišťovny.
Platby po pacientech vyžadovali typicky hůře dostupní specialisté, například gynekologové nebo stomatologové. Tyto „poplatky" byly často spojovány s úkony typu registrace u lékaře, rychlejší sjednání termínu nebo možnost objednat se online. Problém je, že takové praktiky jsou z právního hlediska nelegální. Novela tedy tuto praxi výslovně zakazuje. Poskytovatelé stejně tak nebudou moci poskytnutí zdravotní péče podmiňovat jakoukoli platbou či nákupem jiného zboží a služeb.
„Novela chrání pacienty před neoprávněnými poplatky, které si někteří lékaři účtují navíc. V praxi se častěji objevují případy, kdy pacienti platí za registraci u lékaře, internetové objednání nebo obdobné údajně ‚nadstandardní' služby. Takové služby v rámci plně hrazené péče však neexistují. Novela proto zakazuje tyto poplatky a upřesňuje pravidla," vysvětluje její smysl Kristýna Kovaříková z advokátní kanceláře ROWAN LEGAL.
Advokátka novelu vnímá jako krok správným směrem, protože dosavadní praxe popírala smysl tuzemského systému veřejného zdravotního pojištění založeného na úhradovém principu. Ten funguje tak, že pojištěnci odvádějí pojistné do fondů zdravotních pojišťoven a z takto shromážděných prostředků jsou následně hrazeny služby, které poskytovatelé zajišťují pacientům. Pokud pojištěnec využívá služeb u smluvního poskytovatele konkrétní pojišťovny, vzniká mu právo na využívání hrazených služeb bez jakékoli přímé úhrady.
Z pohledu úhrad se zdravotní služby dělí na tři skupiny:
Nad rámec toho je zákonem předvídán regulační poplatek v částce 90 Kč za využití pohotovostní služby.
„U plně hrazené péče nelze požadovat žádné příplatky za tzv. ‚nadstandard' - mohou být nabízeny pouze doplňkové (nehrazené) služby, které přímo nesouvisejí s poskytovanou hrazenou péčí (např. za samostatný pokoj) a u kterých je předem zřejmé, že si je pacient hradí sám," připomíná Kristýna Kovaříková a dodává, že novela pamatuje i na velmi přísné sankce pro poskytovatele, kteří by zákaz poplatků ignorovali. „Pacient se může ohradit přímo na místě, případně se obrátit na svou zdravotní pojišťovnu. Ta může situaci řešit v rámci smluvního vztahu s poskytovatelem. Pacient se může obrátit i na nemocničního ombudsmana nebo na krajský úřad. Ten je oprávněn zahájit přestupkové řízení a uložit poskytovateli pokutu sahající až do výše milionu korun."
Odlišná je situace u nesmluvních poskytovatelů - typicky soukromých klinik bez smlouvy se zdravotní pojišťovnou. Zde si pacient zpravidla hradí veškerou péči, zákaz poplatků za hrazené služby se na ně z povahy věci nevztahuje.
Ceník platí bez výjimky
Další novinka, kterou novela zákona o zdravotních službách zavádí, se týká zveřejňovaných ceníků - ceny v nich uvedené jsou pro poskytovatele závazné a musí se jimi tedy řídit. Touto změnou by měla být zajištěna lepší informovanost pacientů o ceně zdravotních služeb, které nejsou hrazené ze zdravotního pojištění.
„Platbu za nehrazené nebo částečně hrazené služby lze požadovat pouze tehdy, je-li to ve zveřejněném ceníku jednoznačně uvedeno v době, kdy o tom poskytovatel pacienta informuje a jen v částce uvedené v ceníku. Pacient se s ceníkem musí mít možnost seznámit předem, a pokud tato možnost zajištěna není, nelze úhradu požadovat. Jinak poskytovateli hrozí pokuta ve výši až padesát tisíc korun," upřesňuje advokátka.
Praxe nemocničního ombudsmana
V neposlední řadě se novela zabývá i praktickými systémovými otázkami. Poskytovatelé jednodenní a lůžkové péče budou od ledna příštího roku například ze zákona muset ustanovit osobu pověřenou vyřizováním stížností pacientů, tzv. nemocničního ombudsmana. Poskytovatelé také budou mít povinnost transparentně zveřejnit kontakt na ombudsmana, aby se na něj mohli pacienti aktivně a jednoduše obracet.
Další novinky se mimo jiné týkají snižování administrativní zátěže, posilování práv pacientů a zvýšení ochrany osob ohrožených domácím či sexuálním násilím.
Úprava odpovědnosti za zajištění lékařské pohotovosti
„Lékařské pohotovosti dosud měly na starosti kraje, nově tato agenda připadne přímo zdravotním pojišťovnám. Zákonodárce si od této novinky slibuje, že se tak zvýší dostupnost pohotovostí i jejich efektivita. Pro dospělé pacienty budou tyto služby zajišťovat nemocnice s urgentním příjmem, pro dětské pacienty akutní pediatrické lůžkové péče. Minimální rozsah a parametry provozu jsou ale zatím nejasné - ty stanoví až prováděcí vyhláška," uzavírá advokátka Kovaříková.
.........................
Novela zákona o zdravotních službách ZDE
.........................
Zdroj: Head of PR & Marketing
ROWAN LEGAL
Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.
Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)