Účinky slunečního záření
Na jedné straně přináší určité benefity, na druhé straně představuje rizika, která je nutné brát v úvahu.
Krátkodobá expozice slunečního záření během dne (15-20 minut) prospívá tvorbě vitaminu D a celkovému zdraví. Slunce v ranních a odpoledních hodinách představuje nižší riziko spálení. Důležité je mít na paměti, že i při krátkodobém pobytu na slunci je důležité chránit kůži opalovacím krémem s min. SPF 30, oči brýlemi a hlavu pokrývkou hlavy. Množství UV slunečního záření, které dopadne na zemský povrch (tedy i UV index), závisí kromě denní doby na několika dalších faktorech, nejvýznamnějším z nich je roční období, ale také nadmořská výška, hustota mraků nebo znečištění ovzduší či tzv. odrazivost povrchu.
Sníh odrazí až 85 % UV záření a voda asi 5-10 %? Odražené UV záření může pokožku poškodit stejně jako přímé UV záření.
Dlouhodobá expozice, zvláště v poledních hodinách (10:00 až 16:00), zvyšuje riziko spálení, předčasného stárnutí a rakoviny kůže. Umělé UV záření v soláriích je stejně škodlivé pro kůži jako sluneční záření a zvyšuje rovněž riziko rakoviny kůže. Lidé se světlou pletí, pihami a osoby s rodinnou anamnézou rakoviny kůže jsou na sluneční záření obzvlášť citliví a měli by se chránit ještě důsledněji. V případech, kdy ke spálení dochází často, zvlášť v období dětství a dospívání, existuje souvislost se značným zvýšením rizika vzniku rakoviny kůže v pozdějším věku. Riziko vzniku rakoviny kůže však zvyšuje každé vystavení UV záření.
Stárne-li pleť v důsledku vystavení UV záření, rychleji hrubne a ztrácí pružnost. Může docházet ke vzniku „stařeckých" skvrn, vrásek, zvětšení nebo rozšíření vlásečnic v pokožce a ke vzniku rakoviny kůže.
Pozitivní účinky slunce:
Negativní účinky slunce:
Alergie na slunce
Pod pojmem „alergie na slunce" se skrývají různá kožní onemocnění, jejichž spouštěčem je UV záření. Nejedná se o alergickou reakci v „klasickém" smyslu, ačkoli imunitní systém zde může hrát důležitou roli. Nejčastěji se setkáváme s polymorfní světelnou dermatózou (PSD), fototoxickými a fotoalergickými reakcemi. Podobné projevy mohou mít i světelná kopřivka a „letní akné" (Mallorca-akné). Také spojení slunečného dne s procházkou mezi lučními květy může přivodit kožní potíže v podobě tzv. luční dermatitidy. Za ní stojí kontakt kůže s lučními travami obsahujícími tzv. furokumariny (např. andělika lékařská). Po následném oslunění se na místech kontaktu může objevit pálení nebo puchýřky.
Fototerapie
Fototerapie není vhodná pro všechny typy kožních onemocnění. Záleží na dermatologovi, zda metodu doporučí. Sluneční záření, konkrétně UVB, se v dermatologii používá k léčbě některých chronických kožních onemocnění. Může zmírnit symptomy lupénky, jako je zarudnutí, svědění a šupinaté skvrny. Doporučuje se pomalé a kontrolované vystavování se slunci po dobu 15-30 minut denně, s použitím opalovacího krému s SPF 30, více na chráněných oblastech.
Sluneční záření může rovněž zmírnit svědění a zánět u atopického ekzému.
V dermatologických ambulancích se používají kabiny s umělými zdroji UVB záření, kdy délku expozice určí lékař individuálně pro každého pacienta podle jeho diagnózy a typu kůže. Fototerapie se nedoporučuje těhotným a kojícím ženám, osobám s rakovinou kůže a s některými očními chorobami. U lupénky je za nejúčinnější považováno UVB záření s vlnovou délkou 311 nm. Speciální UVB lampy umožní záření aplikovat lokálně přímo na postiženou pokožku. Po konzultaci s lékařem a při dodržování určitých podmínek je možné UVB lampy používat i v domácích podmínkách. Výzkum v oblasti fototerapie stále probíhá a vyvíjejí se nové efektivnější a bezpečnější metody a technologie.
Vždy je ale důležitá komplexní a personalizovaná léčba, která zahrnuje kromě lokální a systémové farmakoterapie hlavně dodržování režimových opatření, jako je vyhnout se vysušení pokožky, dodržování pitného režimu a vhodné stravy či zvlhčování vzduchu v prostorech, kde pacient tráví delší čas.
Hydratace
Hydratace je pro udržení zdravé a pružné pokožky zásadní. Suchá pleť se totiž snadněji spálí. Nedostatek hydratace se projevuje svěděním, někdy až pálením. Na pohled je plať matná, více na ní vystupují vrásky a skvrny a mohou se z ní odlupovat šupinky. Ztrácí také pružnost a pevnost. Předejít se tomu dá dostatečným příjmem tekutin ve formě čisté vody nebo nedoslazovaných ovocných šťáv. Je také vhodné dodávat pleti vitamín C, který brání vzniku pigmentových skvrn, působí protizánětlivě a pomáhá v ní zadržovat vlhkost.
Pro zlepšení regenerace pokožky a obranu proti předčasnému stárnutí mohou pomoci i bylinné přípravky.
„Pýr a lopuch čistí sliznice a kůži a dodávají pokožce prospěšné látky. Výjimečné působení mají tinktury z pupenů, takzvaná gemmoterapeutika, která dodávají do pokožky látky podporující pružnost pleti. Vhodný je černý rybíz, borovice, sekvoj nebo dub," doporučuje známá česká bylinkářka Jarmila Podhorná, která také připomíná přírodní látky s ochranným efektem proti UV záření: „Olej z malinových semínek je bohatý na vitamíny A a E, antioxidanty a esenciální mastné kyseliny. Jeho přirozený ochranný faktor se pohybuje mezi 30 a 50 SPF. Ochranný faktor kolem 30 pak poskytuje olej ze semínek mrkve, který obsahuje také beta-karoten a vitamín E, navíc chrání proti volným radikálům a podporuje zdraví pokožky."
-red-
Zdroje a reference:
www.skincancer.org
www.lecbasvetlem.cz
www.cancer-code-europe.iarc.fr
www.nadeje-byliny.eu
JE SVĚTLO DOBRÝM SLUHOU, ALE ZLÝM PÁNEM?
Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.
Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)