Více než třetina pacientů považuje podle průzkumu Ipsos dotazy lékárníka za pouhou formalitu. Přitom právě tyto otázky pomáhají zajistit pacientům bezpečnou léčbu a odhalit lékové interakce či nevhodné dávkování. Česká lékárnická komora (ČLnK) se rozhodla tomuto tématu věnovat i v rámci své pravidelné osvětové kampaně Den lékáren. Motto letošního ročníku, do kterého se zapojí více než 1 500 lékáren, proto zní "Žádná otázka farmaceuta není zbytečná".
.................
Den lékáren letos připadá na 18. června, doprovodné aktivity budou ale probíhat celý týden, a to od 15. do 21. června.
.................
Výsledky aktuálního průzkumu ČLnK přinesly zajímavá fakta. Přestože většina lidí věří ve schopnost lékárníka odhalit skrytá rizika léčby, část pacientů (36 %) stále považuje otázky farmaceutů za formalitu. Drtivá většina pacientů současně připouští, že lepší vysvětlení jejich významu by vedlo k otevřenější komunikaci. Znepokojivým zjištěním je také fakt, že každý pátý respondent někdy vědomě zatajil lékárníkovi důležité informace o svém zdravotním stavu nebo užívaných přípravcích.
„Pacienti si mnohdy neuvědomí důležitost informací, které by s jejich léčbou z pohledu farmaceuta mohly souviset. Otázky, které farmaceut klade, ovšem nejsou výslech ani zdržování. Jsou to nástroje, díky kterým může zajistit vhodnější alternativu léku, zkontrolovat správné dávkování, zachytit možnou kontraindikaci nebo potenciální zdravotní rizika," říká Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., prezident ČLnK.
Celých 95 % Čechů dále podle průzkumu Ipsos uvádí, že by na otázky lékárníka odpovídalo mnohem ochotněji, kdyby lépe chápali, jak zásadně tím chrání své vlastní zdraví.
„To je pro nás mimořádně významné zjištění. V okamžiku, kdy lidé chápou, proč se jich lékárník ptá, jsou připraveni plně spolupracovat," zmiňuje viceprezident ČLnK, PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D.
Žádná otázka není zbytečná
Praxe by neměla vypadat tak, že pacient ukážete eRecept v mobilu, vyzvedne si krabičky a na lékárníkovu otázku „Víte, jak se to užívá?" odpoví „Ano, pan doktor mi to říkal."
Rozhovor farmaceuta s pacientem je posledním a nejdůležitějším krokem k úspěšné léčbě, ale také k eliminaci rizik. Že jde o reálný problém, dokazují tvrdá data z projektu ČLnK Sledování lékových chyb. Zatímco první fáze projektu poukazovala především na frekvenci a typologii chyb, druhé kolo, které probíhalo od 18. listopadu do 1. prosince 2025, se zaměřilo i na pochybení se závažnými nebo potenciálně fatálními následky. Sběr dat z lékáren jasně potvrdil, že celou řadu chyb a omylů nelze odhalit jinak, než přímým rozhovorem s pacientem. Výsledky odkryly formální či administrativní nedostatky, ale také mnohem závažnější chyby, například předepsání jiného léčivého přípravku, než bylo zamýšleno, potenciální lékové interakce, duplicity v terapii, chybějící dávkování či překročení maximální dávky. Podle prezidenta ČLnK šlo v řadě případů o situace, které by u rizikových pacientů (či při dlouhodobém užívání) mohly vést k vážnému poškození zdraví nebo ohrožení života. Všechny zaznamenané případy byly zachyceny výhradně díky aktivnímu zásahu farmaceuta v lékárně přímo v průběhu výdeje léků. Podle závěrů projektu „Sledování lékových chyb" řešil v průměru jeden farmaceut dvě lékové chyby denně.
Co ví jen pacient
Mnoho lidí žije v představě, že v době elektronických receptů a sdílených lékových záznamů už lékárník všechno vidí v počítači. To je ale omyl. Projekt sledování lékových chyb dokázal, že technologie lidi nenahradí. Počítačový systém sice dokáže upozornit na zjevné interakce mezi léky na předpis, ale nevidí do pacientova reálného života. Lékárník chybu často odhalí až díky cílenému rozhovoru s pacientem u táry. Zjistí totiž klíčové informace, které v systému nejsou, například alergie, doplňky stravy nebo čaje, které pacient dlouhodobě souběžně užívá, nebo fakt, zda je pacient schopen léky nezapomínat, zda rozumí dávkování apod.
„Právě osobní konzultace často umožní odhalit souvislosti, které nejsou z receptu ani z elektronických systémů patrné. Tyto chyby by bez přímého kontaktu s pacientem nebo jemu blízkou osobou nebylo možné identifikovat," vysvětluje prezident ČLnK.
A pokud v lékárně nedojde k dialogu, pravda zůstane skryta, a to může mít fatální následky!
Odpovídat upřímně a bez obav
Lékárníci budou v rámci osvětového týdne (od 15. do 21. června) na sociálních sítích i přímo v lékárnách pacientům srozumitelně vysvětlovat, co se za jejich otázkami skrývá. Cílem je odbourat pocit, že jsou otázky lékárníka projevem zvědavosti nebo zdržováním fronty. Že jsou naopak klíčovým nástrojem pro bezpečnou léčbu.
Zdroj: Tisková zpráva ČLnK; červen 2026
JSOU OTÁZKY V LÉKÁRNĚ ZBYTEČNÉ? ANEB CO NA TO ŘÍKÁ PSYCHOLOG?
Jaký je názor psychologa na výsledky aktuálního průzkumu? Oslovili jsme Mgr. Alexandera Tomečka z ostravské společnosti Psychologie pro praxi s.r.o. Psychologie spojena s praxí - to klienti nejvíce oceňují. Proto nejčastěji své psychologické služby věnuje klientům v tzv. pomáhajících profesích. A speciálně farmaceutům se věnuje přes dvě dekády.
Pane magistře, co říkáte na zjištění, že až 36 % pacientů považuje otázky farmaceutů při expedici léků za formalitu?
Děkuji za otázku a možnost se podělit o svůj pohled na odbornou, psychicky náročnou práci farmaceutů s klienty v lékárnách. Za posledních 20 let jsem s farmaceuty uskutečnil stovky komunikačních seminářů, proto moje odpověď bude trochu překvapivá. Výsledek, že 36 % pacientů považuje práci farmaceuta za formalitu, je vlastně velmi dobrý výsledek. Jde nejen o to, že 64 % respondentů má neutrální (nebo dokonce pozitivní) reakci na komunikaci při expedici léčiv, ale řada pacientů po vyslechnutí dotazů pochopí souvislosti a dispenzační práce z minima přechází na dispenzační maximum, i s finančním efektem pro lékárnu jako takovou. Odbornost a etika práce farmaceutů je na prvním místě, a pokud se ona odborná komunikace dělá správně, má i výrazný ekonomický efekt.
Proč nepovažuji číslo 36 % negativních postojů pacientů za problém?
Tady jsou dvě klíčová konstatování. První je počet pacientů v lékárnách a dostupnost lékáren v dnešní době. Péče a prevence fyzického i psychického zdraví není hlavním tématem pro pacienty. Počty pacientů v lékárnách jsou extrémní. Koupit si „něco" na bolest či na jinou zdravotní obtíž, je prioritní před hledáním příčiny nebo kauzality nějakých problémů. S tím souvisí i dostupnost léků pro pacienty - lékárny a medipoint místa jsou k dispozici prakticky 24/7. Množství lékáren a otevírací doba o víkendu ukazují na náš vztah ke zdraví. Zajímavostí je zcela odlišný přístup dánských pacientů ke svému zdraví a samotného státu k systému péče o obyvatele. V Dánsku žije přes 6 miliónů obyvatel a mají celkem 523 počet lékáren, což v průměru vychází 1 lékárna na 11.000 obyvatel. U nás je to 1 lékárna přibližně na 3 000 obyvatel.
Druhé konstatování souvisí se změnou chování pacientů a se zvýšenou agresivitou ve společnosti. Podle mých zjištění je dnes na straně pacientů stále vyšší procento pacientů s problémovým chováním, tzv. sociálně-patologické typy pacientů (tzv. stěžovatel, agresivně komunikující apod.). Před 20 lety byla procenta těchto pacientů na úrovni 4 až 6 %, v nemocničních lékárnách kolem 8 %. Dnes je to 2x vyšší procento! O víkendu a v obchodních centrech se v lékárnách můžete setkat až s 20 % pacienty s problémovým chováním.
Tato dvě konstatování ukazují na měnící se přístup pacientů, a tím i zvyšující se nároky na zvládání krizové komunikace ze strany expedientů. Takže závěrem na tuto otázku mohu říct, že farmaceuti jsou zdravotníci v první linii, mají složité podmínky pro stanovení diagnózy, hlídání souvislostí s výdejem léku a na rozdíl od jiných oborů mají významně pozitivní reakci na svou odbornost - 64 % pacientů je s dotazy v lékárně „spokojeno".
Mgr. Alexander Tomeček úzce spolupracuje s projekty Health communication. Často se ve svých přednáškách pro lékárníky a farmaceutické asistenty dotkne problematiky adherence k léčbě - klíčového předpoklad úspěchu terapie, kde nesmí chybět ani výrazná stopa lékárníka. Navrhuje řešení, často s praktickými ukázkami komunikace v lékárně. Během svých školení a seminářů ukazuje farmaceutům možnosti, jak zlepšovat spolupráci mezi pacienty a zdravotníky.
„Role a význam farmaceuta v oblasti adherence je podmíněna nejen odbornou zdatností, ale i profesionální komunikací, empatickým přístupem k pacientům a také schopností motivovat k zájmu o spolupráci pacienta s farmaceuty," říká psycholog.
Další otázky a odpovědi související s aktuálním průzkumem ČLnK, který mapoval chování pacientů v lékárnách, konkrétně v oblasti komunikace a vnímání poradenství, najdete v článku Elektronická tužka psychologa Tomečka.
Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.
Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)