Skoro pětina lidí, převážně v mladém věku, vyhazuje nevyžívané léky do běžného odpadu a nevrací je do lékáren. Nový projekt „Nevyhazuj léky", na kterém spolupracuje Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) a Asociace provozovatelů lékárenských sítí (APLEKS) připomíná, jak s léčivy správně zacházet.
Mezi lety 2021-2024 se v ČR vytřídilo 2 969 939 kg léčiv. Podle dat z průzkumu výzkumné agentury NMS, v rámci omnibusového šetření na reprezentativním vzorku 1 056 respondentů z české populace nad 18 let věku, by to ale mohlo být i více. Z průzkumu, který probíhal v březnu 2026, totiž vyplynulo, že asi pětina Čechů (19,5 %) vyhazuje prošlé a nespotřebované léky do běžného odpadu. Dalších 13,8 % si je nechává do zásoby, přestože už nemusí být účinné ani bezpečné.
V České republice přitom funguje systém, kdy nepoužitá či prošlá léčiva mohou lidé bezplatně odevzdat v lékárnách, které zajistí jejich kontrolovanou likvidaci. Léčiva v komunálním odpadu představují zbytečné riziko pro životní prostředí i veřejné zdraví.
„Odpovědné nakládání s léčivy je nedílnou součástí širšího přístupu k ochraně životního prostředí. Inovativní farmaceutický sektor v Evropě i v České republice dlouhodobě usiluje o minimalizaci svého dopadu na životní prostředí a řídí se přísnými evropskými regulačními požadavky. Projekt „Nevyhazuj léky" vnímáme jako důležitý krok směrem k větší informovanosti veřejnosti a odpovědnému chování v každodenním životě," říká David Kolář, výkonný ředitel AIFP.
Významnou roli v celém systému sehrává lékárenská síť, která je pro veřejnost přirozeným a snadno dostupným kontaktním místem. Právě sem mohou lidé vracet léčiva, která již nevyužijí, a to bez ohledu na to, kde je původně zakoupili.
„Lékárny jsou pro veřejnost přirozeným a snadno dostupným místem, kam lze bezpečně vracet nespotřebované nebo prošlé léky. Tento systém funguje dlouhodobě a je plně dostupný napříč celou Českou republikou. Zároveň je důležité, aby lidé pravidelně kontrolovali obsah svých domácích lékárniček a neponechávali si léčiva, která již nejsou vhodná k použití," uvádí Irena Storová, ředitelka APLEKS.
Z jakých důvodů Češi nevracejí léky do lékárny?
Data ukazují, proč lidé léky do lékáren nevracejí. Nejčastěji si je nechávají do zásoby, to uvedlo 40 % respondentů.
Další přiznávají jiný důvod:
Méně zodpovědné chování je přitom patrné zejména u mladších lidí do 34 let, kteří častěji léky vyhazují nebo si je ponechávají do zásoby. S tím souvisí i fakt, že kontrola domácích lékárniček není samozřejmostí. 32,9 % Čechů ji provádí jen výjimečně, vůbec nebo až ve chvíli, kdy lék potřebují. Zcela opomíjená pak zůstává kontrola léčiv u starších příbuzných. Přestože právě senioři patří mezi skupiny s nejvyšší spotřebou léků, většina lidí jejich domácí lékárničku vůbec nekontroluje (68,8 %). Pouze menší část veřejnosti jim aktivně pomáhá s tříděním a vracením nespotřebovaných léčiv.
„...z našich zkušeností víme, že část veřejnosti stále neví, jak s nepoužitými léčivy správně nakládat. Přitom řešení je jednoduché - každá lékárna v České republice je připravena tato léčiva bezpečně převzít. Posilování informovanosti a odpovědného přístupu veřejnosti proto považujeme za klíčové," říká Tomáš Boráň, ředitel SÚKL.
Podle průzkumu mají ve zvyku léky vracet nejvíce lidé z Karlovarského (75 %), Jihočeského (71,9 %) a Ústeckého kraje (68,8 %). Naopak nejméně jsou lidé zvyklí léky do lékáren vracet v Plzeňském kraji (47,7 %), na Vysočině (62,3 %) a v Olomouckém kraji (62,9 %). Tyto rozdíly naznačují, že osvěta a dostupné informace mohou hrát v rozhodování lidí zásadní roli.
Co se s nimi děje dál?
Všechny léky, které lidé vrátí do lékáren, následně putují ke specializovaným společnostem, jež zajišťují jejich ekologickou a bezpečnou likvidaci. Tento proces probíhá v souladu s přísnými pravidly odpadové legislativy a mohou ho vykonávat pouze společnosti, které jsou na seznamu Ministerstva zdravotnictví ČR a mají oprávnění k odstraňování nepoužitelných léčiv.
„Léky, které převezmeme od lékáren, likvidujeme tak, aby nedošlo k ohrožení životního prostředí ani veřejného zdraví. Jde o přísně kontrolovaný proces, který má jasně daná pravidla," vysvětluje Michal Studnička, jednatel odpadové společnosti AVE Kralupy.
Web nevyhazujleky.cz přehledně ukazuje, jak s nepoužitými a prošlými léčivy správně naložit. Nabízí jednoduchý návod krok za krokem, odpovědi na nejčastější otázky i praktické tipy, jak předejít jejich hromadění v domácnosti. Lidé si zde mohou rychle ověřit, co do lékárny vracet a proč léky nepatří do běžného odpadu.
Zdroj: TK AIFP: Každý pátý Čech vyhazuje léky do koše. Nový projekt „Nevyhazuj léky" míří na změnu těchto návyků; duben 2026
Léky a jejich zbytky se stávají závažným problémem také pro vodovody a kanalizace, neboť běžné čistírny odpadních vod nejsou navrženy tak, aby tyto specifické chemické látky zcela odstranily. Do kanalizace se pak léčiva dostávají především vylučováním po užití, ale také nesprávnou likvidací.
Možná, že by chronickým vyhazovačům (splachovačům) léků stačila malá připomínka strašáku jménem antibiotická rezistence. Povědět jim, že přítomnost antibiotik v odpadních vodách vytváří bakteriím ideální tréninkové prostředí. Že bakterie, které přežijí kontakt i s nízkou dávkou antibiotik, si příště na ně vytvoří odolnost. Vznikají pak tzv. superbakterie, na které běžná medicína přestává stačit...
Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.
Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)