Vzteklina je virové onemocnění centrálního nervového systému, způsobující encefalitidu, přenosné z infikovaných zvířat na člověka. Přenos vztekliny z netopýra na člověka je spíše vzácností, přesto je tento savec v současnosti nejrizikovějším nositelem vztekliny (lyssavirů) v Česku. U ostatních zvířat, jako například u psů nebo lišek, se virus podařilo vakcinací vymýtit.
Vzteklina u domácích šelem byla u nás rozšířena hlavně před první světovou válkou. Pak se opět výrazně připomněla v 50. letech minulého století, přičemž hlavním přenašečem byla liška obecná. Vzteklina se stala endemickou v pohraničních oblastech západních a severních Čech a severní Moravy. V roce 1953 byla u nás zavedena povinná a bezplatná vakcinace psů proti vzteklině. A od zavedení orální vakcinace lišek v roce 1989 měl výskyt vztekliny v ČR dál výrazně sestupnou tendenci. Podle Státní veterinární správy (SVS) se od roku 2002 nevyskytl na našem území ani jeden pozitivní případ vztekliny a ČR tak splnila kritéria pro přiznání statutu „nákazy prostého" státu, tzv. rabies free. Za první pololetí letošního roku veterinární lékaři nahlásili SVS vyšetření celkem 122 zvířat, která poranila člověka. Ani v jednom případě nebylo zjištěno, že by zvíře vykazovalo klinické příznaky vztekliny.
Očkování je účinnou zbraní
Češi se proti vzteklině mohou očkovat, a to buď preventivně, před cestou do rizikových oblastí, nebo v antirabických střediscích po poranění zvířetem, u kterého nelze vzteklinu vyloučit. V budoucnu by toto očkování mělo být ještě jednodušší, o čemž mj. diskutovali specialisté na 10. kongresu klinické mikrobiologie, infekčních nemocí a epidemiologie v Ostravě.
„Jedinou pomocí proti vzteklině je nechat se po rizikovém poranění zavčas naočkovat a případně bezprostředně získat ochranné protilátky sérem. Jakmile se u člověka objeví první příznaky, je pozdě. Nemoc totiž stoprocentně končí smrtí, účinný lék neexistuje," přibližuje MUDr. Petr Kümpel, emeritní primář infekčního oddělení Slezské nemocnice v Opavě.
Virus vztekliny napadá v lidském těle centrální nervový systém. Infekci přenáší nakažená zvířata slinami při kousnutí, jiné cesty přenosu jsou raritní. Dříve u nás byli nejvíce rizikoví psi, kočky, lišky, další divoká, ale i domácí zvířata, v současné době jsou to právě netopýři. U netopýrů se vyskytuje sice jiný typ viru, který savec na ostatní zvířata nepřenáší, člověka ale vzteklinou nakazit může.
„Netopýr je dnes v tuzemsku jediným přenašečem vztekliny. U ostatních zvířat by se virus vyskytovat neměl, pokud se nejedná o zvíře dovezené či zatoulané z oblastí, kde se vzteklina vyskytuje. Záchyt ojedinělých případů vztekliny přitom byl v posledních letech hlášen i v Polsku, Maďarsku a na Slovensku," vysvětluje MUDr. Kümpel.
Tím, že je vzteklina netopýrů považována za specifickou variantu nákazy, není jejím výskytem dotčen statut vztekliny prostého státu dle mezinárodních kritérií.
Co s ním?
Pokud lidem netopýr vletí domů nebo ho najdou poraněného venku, neměli by na něj sahat bez silných rukavic! V případě, že si neporadí sami, mohou kontaktovat například městskou policii, záchrannou stanici nebo takzvanou SOS netopýří linku, kde jim odborníci poradí nebo pomohou s odchytem.
MUDr. Kümpel ale dodává, že samozřejmě ne všichni netopýři jsou nakažení: „Výskyt infekce je velice vzácný. Přesto je nutné v případě poranění netopýrem, případně jiným zvířetem, u nějž vzteklinu nelze vyloučit, vždy navštívit lékaře či lépe přímo antirabické centrum, kde lékař posoudí riziko a pacient v případě potřeby dostane postexpoziční antirabickou profylaxi. Ta jediná může v případě poranění vzteklým zvířetem odvrátit rozšíření viru v nervovém systému, a zabránit tak smrtelné nemoci."
Stejně by pak měli lidé postupovat, pokud je neznámé, veterinárně nevyšetřitelné zvíře napadne třeba v zahraničí. Netopýr se například vyskytuje na všech kontinentech! V jiných zemích přenášejí vzteklinu nejčastěji psi, ale i další toulavá domácí či divoká teplokrevná zvířata, například opice.
„Inkubační doba vztekliny bývá většinou 3 až 8 týdnů po napadení, někdy ale i několik měsíců až let. V každém případě je nutné nechat se naočkovat co nejdříve po rizikovém poranění. Úplně nejlepší je pak na rizika myslet předem a vakcinaci zvážit preventivně před samotnou cestou do zahraničí," připomíná MUDr. Milan Trojánek, přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK, která provozuje ve FN Motol velké očkovací centrum.
Infektologové připravují novou podobu Doporučených postupů a mohlo by se zjednodušit i očkovací schéma.
„V současnosti máme k dispozici velice účinné vakcíny, které tvoří značné množství protilátek, a proto pravděpodobně dojde ke snížení počtu dávek potřebných jak k preexpoziční, tak i postexpoziční profylaxi," uzavírá MUDr. Kümpel.
Zdroje:
Tisková zpráva Netopýři přenášejí vzteklinu - v Česku jako jediní, Ma Ve PR
Infektologie.cz
svscr.cz
Nenechte si ujít poslední 3D 360° online kongres roku 2026 v kulisách japonského hlavního města. Po celý měsíc můžete online studovat a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný japonskou farmaceutickou tradicí, která představuje fascinující propojení starodávných východních nauk s nejmodernější vědou a precizní technologií. Kongres startuje 11. 11. 2026 a potrvá do 10. 12. 2026. Odborný program je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Více na www.healthcomm.cz.
Ve 44. týdnu roku 2026 dosáhla nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) úrovně 828 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles se přičítá státnímu svátku v průběhu pracovního týdne. U chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost zatím pohybuje na nízké úrovni, odpovídající tomuto ročnímu období. Vývoj nemocnosti posledních týdnů ale jasně ukazuje na start sezóny respiračních infekcí v ČR. Jak informoval vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ MUDr. Jan Kynčl, nejvyšší počty nemocných s ARI jsou u předškoláků, konkrétně u dětí do 5 let, kde je aktuálně nemocnost 3253 na každých 100 000 obyvatel. Nejvyšší dětskou nemocnost mají Olomoucký a Pardubický kraj, následují Zlínský a Jihomoravský kraj. (SZÚ)